Co: triatlon 0,35 - 30,5 - 7,5 km (přibližně)
Pořadí:
01. 1:43:30 Jiří Klíma (V3T)
17. 2:08:15 BOBika
33. 2:21:33 Ruda
41. 2:35:58 Kačenka (brambora v kategorii)
(celkem 56 klasifikovaných)
Bolatický triatlon 2011
Kdo: Ruda, Kačenka, BOBika a jako podpora, servismenka a fotografka Majda; na startu byly i nějaké ty Kobry
Co: triatlon 0,35 - 30,5 - 7,5 km (přibližně)
Pořadí:
01. 1:43:30 Jiří Klíma (V3T)
17. 2:08:15 BOBika
33. 2:21:33 Ruda
41. 2:35:58 Kačenka (brambora v kategorii)
(celkem 56 klasifikovaných)
Co: triatlon 0,35 - 30,5 - 7,5 km (přibližně)
Pořadí:
01. 1:43:30 Jiří Klíma (V3T)
17. 2:08:15 BOBika
33. 2:21:33 Ruda
41. 2:35:58 Kačenka (brambora v kategorii)
(celkem 56 klasifikovaných)
Dědkovi Beskydskému z Domova důchodců
Tak jsem při tom Olympijském běhu prohodil pár slov s Dědkem Beskydským, s mužem, jehož pravé jméno zná málokdo, s mužem, který na Lysou běží v obleku a bílých rukavičkách a startuje papírovým pytlíkem. S chlapíkem, který v pohodě zvládl běh, u kterého jsem málem umřel, běhá na Lysou v počasí, ve kterém ostatní sedí doma na zadku, absolvuje námi pořádaný Xtreme Triathlon Brušperk, a i když plavání (jak jsem to sledoval z člunu) není jeho největším koníčkem a o kraulu pouze četl a to ještě v knihách vydaných Svazarmem, dovalí s úsměvem do cíle. A pak jsem si se zájmem přečetl i poslední článek na jeho webu. Dědku, přál bych si ve Tvých letech být v takové kondici jako ty. Tak jsem Ti něco napsal. Tak "Kurde přydej!"
Ten pan Dědek, to je střelec,
pořád zvládá kotrmelec
Staříček je nám vzorem,
jednoznačně pravým Zorrem
Je ikonou i vzorcem,
nelze srovnat s tímto borcem
Na krku již křížků dosti,
stále pevné svaly, kosti
Běh na Lysou zvládá hravě,
klidně metá hvězdy v trávě
A pak o tom píše slohy,
papíru už popsal stohy
Babku ještě prohání,
slyšel jsem to tokání
Zvládá doma babskou smečku,
na posezení vypít bečku
A tak Dědku ať Ti stojí (!)
za to bít se v lítém boji
Ať to plave, jezdí, běhá
se soupeři žádná něha
Roztrháš je na cáry,
nejsi zralý na máry
pořád zvládá kotrmelec
Staříček je nám vzorem,
jednoznačně pravým Zorrem
Je ikonou i vzorcem,
nelze srovnat s tímto borcem
Na krku již křížků dosti,
stále pevné svaly, kosti
Běh na Lysou zvládá hravě,
klidně metá hvězdy v trávě
A pak o tom píše slohy,
papíru už popsal stohy
Babku ještě prohání,
slyšel jsem to tokání
Zvládá doma babskou smečku,
na posezení vypít bečku
A tak Dědku ať Ti stojí (!)
za to bít se v lítém boji
Ať to plave, jezdí, běhá
se soupeři žádná něha
Roztrháš je na cáry,
nejsi zralý na máry
Hrom do police, to je vedro!
Ve středu 22. 6. 2011 se konal Běh Olympijského dne. Bylo krásné počasí, sluníčko svítilo, hrom do police, to bylo vedro. Byl tam i pan Raška, který předával ceny. Mi nic nepředal a ani jsem nic nevyhrál v tombole. Minule jsem si vybral v tombole knihu „Historie Hrabyně“. Všechny ostatní ceny totiž už byly rozebrány… Kdybyste chtěli něco vědět o Hrabyni, ptejte se. Přijel jsem z masokombinátu na mém stroji Yamasaki, kvůli kterému se mi všichni smějí, ale vnitřně mi jej závidí. Nejvíc Berďa.
Na startu se sešlo kolem 140 závodníků, jen Jan Tleskač chyběl. Ale přišel Jarek, který Jana nezná. Taky přišli Kača, Majda, Lucka Janalíková, Bobika, Berďa, Keňan, Fík. Na fotkách, které máme k dispozici je jedno společné foto našeho týmu, které je pro jistotu rozmazané a na všech ostatních fotkách je Fík s děvčaty, kterak se vesele a družně baví. Jó běh dělá divy. Dostavily se i Fialové Rozumbrady, popíjely pivko a vystavovaly na odiv svá kola a svaly. Nikdo z nich sice nezávodil, ale přesně věděly, jak by se závodit mělo.
Něco po 17:00 odstartoval závod, při přehlídce běžeckých stylů na oválu stadionu Arrows ještě měli všichni zatažená bříška a úsměv na rtu. Pak to přišlo. Hrom do police, to bylo vedro. Cesta lesem pod Arrows se ještě dala, pak kopec v Plesné nahoru, dolů. Pak občerstvovačka, kde jsem si nestihl sebrat kelímek. Rozpálený asfalt, sucho v hubě, slunko nad hlavou. Pak další kopec a serpentina v Plesné. Masochistické žůžo! Keňana před sebou jsem viděl jen na začátku, ale bílou čepičku Jarkovu jsem si hlídal celou cestu. V hlavě mi znělo heslo z dob tvrdého komunismu: Dohnat a předehnat. A taky že jo, dobrá věc se podařila. Jenomže Jarek není jen tak nějaký huhu běžec. Držel se mě a já měl co dělat, abych se stíhal otáčet, bílá čepička mě děsila jako pověstná žraločí ploutvička prořezávající hladinu blízko zalidněné pláže. Následuje táhlý kopec přes sedmý obvod na osmák. Nekonečná cesta, nekonečné vedro, s hromem do police už to znáte.
Cíl. Od nás Keňan první, já na druhém místě, těsně za mnou Žraločí ploutvička, Bobika, Berďa, Fík, Lucka, Kača, Majda. Výsledky. Majda trochu polevila v tempu, zakoupila totiž nové Garmin Forerunner 310, tak si s nima po cestě něžně hrála. Pěkný závod, pěkné vedro, pěkná trička, pěkné Rozumbrady. Je ale třeba trénovat a také přečíst Rychlé Šípy. Protože kdo je nezná, nemůže rychle běhat! Hrom do police.
Vy neznáte Tleskače?
To si někdo odskáče
Neznat Jana junáka
To chce tedy panáka.
Vynálezce, chytrá hlava
Jeho kolo - velká sláva
Velocipéd letící
Rychlé Šípy fandící
A jak dopad, že nevíte?
No na držku, to čumíte!
A znáte aspoň Hadimršku
Ne? To už je na přes držku
No nekoukej jako tele,
Vem do rukou HLASATELE!
Na startu se sešlo kolem 140 závodníků, jen Jan Tleskač chyběl. Ale přišel Jarek, který Jana nezná. Taky přišli Kača, Majda, Lucka Janalíková, Bobika, Berďa, Keňan, Fík. Na fotkách, které máme k dispozici je jedno společné foto našeho týmu, které je pro jistotu rozmazané a na všech ostatních fotkách je Fík s děvčaty, kterak se vesele a družně baví. Jó běh dělá divy. Dostavily se i Fialové Rozumbrady, popíjely pivko a vystavovaly na odiv svá kola a svaly. Nikdo z nich sice nezávodil, ale přesně věděly, jak by se závodit mělo.
Něco po 17:00 odstartoval závod, při přehlídce běžeckých stylů na oválu stadionu Arrows ještě měli všichni zatažená bříška a úsměv na rtu. Pak to přišlo. Hrom do police, to bylo vedro. Cesta lesem pod Arrows se ještě dala, pak kopec v Plesné nahoru, dolů. Pak občerstvovačka, kde jsem si nestihl sebrat kelímek. Rozpálený asfalt, sucho v hubě, slunko nad hlavou. Pak další kopec a serpentina v Plesné. Masochistické žůžo! Keňana před sebou jsem viděl jen na začátku, ale bílou čepičku Jarkovu jsem si hlídal celou cestu. V hlavě mi znělo heslo z dob tvrdého komunismu: Dohnat a předehnat. A taky že jo, dobrá věc se podařila. Jenomže Jarek není jen tak nějaký huhu běžec. Držel se mě a já měl co dělat, abych se stíhal otáčet, bílá čepička mě děsila jako pověstná žraločí ploutvička prořezávající hladinu blízko zalidněné pláže. Následuje táhlý kopec přes sedmý obvod na osmák. Nekonečná cesta, nekonečné vedro, s hromem do police už to znáte.
Cíl. Od nás Keňan první, já na druhém místě, těsně za mnou Žraločí ploutvička, Bobika, Berďa, Fík, Lucka, Kača, Majda. Výsledky. Majda trochu polevila v tempu, zakoupila totiž nové Garmin Forerunner 310, tak si s nima po cestě něžně hrála. Pěkný závod, pěkné vedro, pěkná trička, pěkné Rozumbrady. Je ale třeba trénovat a také přečíst Rychlé Šípy. Protože kdo je nezná, nemůže rychle běhat! Hrom do police.
Vy neznáte Tleskače?
To si někdo odskáče
Neznat Jana junáka
To chce tedy panáka.
Vynálezce, chytrá hlava
Jeho kolo - velká sláva
Velocipéd letící
Rychlé Šípy fandící
A jak dopad, že nevíte?
No na držku, to čumíte!
A znáte aspoň Hadimršku
Ne? To už je na přes držku
No nekoukej jako tele,
Vem do rukou HLASATELE!
Kravaře
Je to hrozné, jak zanedbáváme náš web. Takže teď to napravuji já a ostatní k nápravě vyzývám při dalších akcích.
Dnes jsem se zúčastnil nádherného závodu v Kravařích. Byl jsem tam poprvé a můžu jenom potvrdit, co se už dávno o tomto běhu psalo jinde. Výtečná organizace a krásné prostředí dělají z tohoto běhu mimořádnou akci.
Na startu se sešlo 122 běžců. Běželo se na dost nerovném povrchu. Občas hrubý štěrk, občas udusaná hlína. Kolem krásný zámecký park, staré stromy, zavlažované trávníky (občas jsme byli nedobrovolně zavlaženi taky). Běželo se mi dobře, až na cílovou rovinku, kde mi žaludek vypověděl poslušnost a musel jsem výrazně zpomalit. Stálo mě to asi pět míst. Škoda. Pořadatel, rozdávající trička vůbec netušil, v jakém nebezpečí byla celá bedna, kterou jsem měj přímo před sebou. Nakonec jsem obsadil, pro mě docela lichotivé, 36. místo (9. v kategorii) v čase 30:49. Docela by mě zajímalo, jaká bylo nakonec délka trati. Slyšel jsem různé údaje v rozmezí od 7500m až po 8200m. Budu rád, jestli mi někdo napíše, jak to vlastně bylo dlouhé. Třeba to někdo měřil pomocí GPS?
Už teď se těším na Běh olympijského dne. Doufám, že nás tam bude víc...
Martin
Dnes jsem se zúčastnil nádherného závodu v Kravařích. Byl jsem tam poprvé a můžu jenom potvrdit, co se už dávno o tomto běhu psalo jinde. Výtečná organizace a krásné prostředí dělají z tohoto běhu mimořádnou akci.
Na startu se sešlo 122 běžců. Běželo se na dost nerovném povrchu. Občas hrubý štěrk, občas udusaná hlína. Kolem krásný zámecký park, staré stromy, zavlažované trávníky (občas jsme byli nedobrovolně zavlaženi taky). Běželo se mi dobře, až na cílovou rovinku, kde mi žaludek vypověděl poslušnost a musel jsem výrazně zpomalit. Stálo mě to asi pět míst. Škoda. Pořadatel, rozdávající trička vůbec netušil, v jakém nebezpečí byla celá bedna, kterou jsem měj přímo před sebou. Nakonec jsem obsadil, pro mě docela lichotivé, 36. místo (9. v kategorii) v čase 30:49. Docela by mě zajímalo, jaká bylo nakonec délka trati. Slyšel jsem různé údaje v rozmezí od 7500m až po 8200m. Budu rád, jestli mi někdo napíše, jak to vlastně bylo dlouhé. Třeba to někdo měřil pomocí GPS?
Už teď se těším na Běh olympijského dne. Doufám, že nás tam bude víc...
Martin
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
