Hodinovka

       Po velmi dlouhé době se mi naskytla příležitost zaběhnout si opět nějakou hodinovku na dráze. Jednalo se o Porubskou hodinovku, která se konala na stadionu SSK Vítkovice dne 15.10.2013. Start byl v 17:00 a tudíž se to dalo krásně stihnout po práci. Původně měla běžet i Deni, ale nakonec si to rozmyslela, což byla samozřejmě škoda. Závod se konal tři dny po Majklově Memoriálu a nedalo se tedy předpokládat, že by někdo z VZS se mnou do toho šel. Pro mne byl hlavní důvod přepsat tři roky starý osobáček 13,7km a to rovnou na nějakých 15km a také si pořádně zatrénovat.
       Na stadiónu se nás sešlo 25 běžců a běžkyň. Počasí bylo spíše chladné, sluníčko se hodně rychle schovalo ještě před startem, ale i tak jsem byl rozhodnutý běžet v tílku. Atmosféra byla pohodová, vůbec o nic totiž nešlo a každý si chtěl zaběhnout to své. Prostě takový hodně ostrý trénink. Odstartovali jsme půl minutku po páté, na velké světelné tabuli jsem alespoň přibližně mohl kontrolovat časomíru. Hned v prvním kole jsem si rozběhl slušné tempíčko, abych se zahřál. Půl kola jsme byli schovaní za novou tribunou a půl kola jsme běželi v protivětru. Dalo se to však vydržet. Nechal jsem si odjet vláček asi sedmi borců, jejichž rychlost mi připadala mírně zběsilá. Brzy jsem měl před sebou volný prostor a mohl rozjet svou taktiku. Odpočítal jsem si vždy jen pět kol, které jsem se snažil dávat kolem osmi minut. Trošku náročné bylo obíhat některé borce, ale byli taky kolegové kteří cestu uvolnili. Prvních třicet minut probíhalo naprosto v pohodě. Měl jsem pocit, že držím stabilní tempo. Osmý kilometr jsem končil něco po 31. minutě, takže jsem se nemusel stresovat, že by šlo běžet i skoro 16km. Desátý km jsem měl za cca 39:15. Stále všechno podle plánu na jistotu, hlavně vydržet poslední pětku. Na čtrnáctém km již byla cítit únava, ale pořád jistota, že to vyjde a také se po celém těle rozlévaly finišerské endorfíny. Bohužel zrychlit se již moc nedalo, tak jsem aspoň zrychlil dechovou frekvenci a nadechoval jen pusou. Na atletickém ovále jsem ty metry jaksi odhryzával a polykal jeden za druhým, rovinka, oblouk, rovinka a oblouk a pořád dokola. Konečně přišel výstřel do poslední minuty. Tady jsem zkusil malinko zrychlit, dokončit kolo a vlítnout na poslední oblouček. Druhý výstřel byla stopka. Prudce jsem dobrzdil a hotovo, měl jsem to za sebou. Dopočítali mi 120m a 38kol, což dohromady dalo krásných 15320m. Byl jsem spokojen.
       Nakonec jsem sundal obuv, využil jsem fotbalový trávníček a šel vyklusat naboso. Ovšem bylo dosti chladno, stmívalo se a chtěl jsem doklusnout až domů. Oblékl jsem bundičku a s Tomem Mrajcou z MK Seitl jsme se proběhli do Hrabůvky. Závod to byl moc fajn, docela jsem si uvědomil, jak mi dráha chyběla.

Foto

Tic-tac trojka na dráze

Znáte to přísloví: "kdo jinému jámu kopá...". V článku o pětce na dráze jsem se lehce strefoval do Jarka. Tentokrát jsem to byl já, kdo krutě nestíhal start. Protože na mě chvilku počkali, mohl jsem běžet, ale na žádnou výsledkovou díru do světa to nebylo. Udýchaný, uřícený, splavený (bylo totiž naprosto nehorázné vedro - zase!) jsem se postavil na start. Z našeho oddílu jsme tam byli tři. Takže jsem získal krásné třetí oddílové místo. Honza i Jarek mě převálcovali v krásných časech. Takže chlapi, příště přijdu včas a vrátím vám to! Teď vám gratuluji.
Martin

1. Jan Fousek MK Seitl 10:22
11. Jan Stoszek VZS O. 11:20
14. Jarek Wojtyla VZS O. 11:40
17. Martin Kotek VZS O. 11:50
Celkem běželo 25 běžců

Prázdninová pětka na dráze

Po dlouhém a tvrdém tréninku, zaměřeném na kvalitní zvládnutí prázdninové pětky nadešel den závodu. Svou přípravu nejlépe zúročil Jarek, který byl na stadionu Sarezy v Porubě jednoznačně nejlepší. Co na tom, že tam nebyla zrovna velká konkurence! Kdo by si troufl snižovat význam tohoto velkého výsledku! Ostatní závodníci z našeho oddílu zdaleka nedopadli tak dobře (až na bolatickou odnož, která si už začíná na stupně vítězů zvykat). Ti se sešli s dalšími běžci (v celkovém počtu 30) na stadionu Vítkovice a tam proběhl parádní závod. Vedro, horko, pařák, hic, žár - prostě vyloženě běžecké počasí. Vlastně dopadl výborně. Všichni jsme doběhli (i Jarek nakonec dorazil, takže závěrečné posezení v hospůdce stihnul). Padlo několik osobních rekordů a myslím, že všichni byli se svými výkony spokojeni.
a ještě malá poznámka: Jarku, Vzpomínám na určité zmatky v Praze, přidávám tuto záměnu stadionů a je mi jasné, že v Košicích si Tě musíme pohlídat. Jestli takto budeš pokračovat, staneš se druhým Berďou...

Martin

10. Honza 20:14
12. Martin 20:25
15. Bobika 21:20
17. Denisa 21:26 (1. žena)
18. Ivona 21:38 (2. žena)
20. Berďa 22:36
23. Ruda 23:36

A držím vám palce na Kraličák!

Prázdninová pětka obrazem

Jelikož se mi nepodařilo na první pokus trefit ten správný stadión ve správném čase, tak jsem prošvihl start, následkem toho jsem vygeneroval tohle video. Jo a prý bude i článeček, tak nevím :-)

Oldův kilometr

Tož se nás nemálo sešlo na této, pro většinu z nás, netradiční trati. 1. Stoša, 2 já (o 1,35 sekundy mi utekla bedna :-(, takže bramborová), 3 Bobika, 4. Denča (obsadila 3. místo), 5. Ivon a Berďa jako divák, žepry nic pro něho. No a holky jako vždy v dobrém rozmaru s úsměvem na tvář (viz video) – záznam jen s mobilu abych vás pořád nerozmazloval HDčkem s třetinovým čipem.



Foto zde

Atletická hymna

Děkuji Rosťovi z eMKa za upozornění - písnička je jako dělaná pro ostravské bežecké sektáře! ;)

Slezanská hodinovka (20/09/2010)

Po roční pauze jsme se vrátili na místo činu naší první hodinovky a to takřka ve stejném složení: Stoša, Berďa a Bob. Letos nám však dělala sličný doprovod navíc Kačka. Počasí překvapilo svou příjemnou teplotou (slunečno a údajně 14 st.) a téměř bezvětřím - prostě ideální podmínky!
Na počátku jsme měli menší peripetie s přihlašením Kačky, kterou nechtěli pustit do prvního rozběhu, ale díky nízkému počtu účastníku se nakonec konal pouze jeden rozběh. Abych byl přesný, tak jeden a půl. Pár jedinců startovalo zřejmě v průběhu závodu, neboť dobíhali ještě po odpískání hodiny. Kačka do toho tedy šla, i když se jí moc nechtělo.
Náš hlavní tahoun Stoša dostal před samotným startem jasné pokyny. Byť byly myšleny s jistou dávkou nadsázky, snažil se je naplnit. Na určených 15 km sice nedosáhl, ani na vysněných 14 km, ale i zlepšení svého předloňského maxima o 300 m mu stačilo na VÍTĚZSTVÍ v kategorii! Ano, čtete správně - vítězství. A aby to opravdu stálo za to, zabojovali jsme s Berďou (nevědomky) o zbylá místa na stupních vítězů! Navíc v osobních rekordech!


Výsledky kategorie do 35 let:
1. Stoša 13.720 m (předloni 13.420 m)
2. BOBika 13.140 m (12.798 m)
3. Berďa 13.136 m (13.102 m)
4. Borek Bartoš 13.075 m (Polsko, ročník 1992!!!)
... víc nás nebylo. Škoda, nebrali jsme pricemoney jako ostatní kategorie, ale pouze kindervajíčko.

Kačka si v klidu doběhla na krásnou metu 10.840 metrů, což však v nabité ženské konkurenci stačilo až na 8. místo.

Celkově vyhrál domácí Pavel Michna za 17.020 m, mezi ženami Adéla Esentiérová za 13.222 m. Ta si však během závodu "pouze" hlídala první místo - stihla se postarat o dcerku, odskočit na WC, rozebrat s Romanem co bude k večeři či usměvně zapózovat pro fotografy. ;)

Fotky od Rosti Bažanowského (rajce MK Seitl):

Sedmiboj Wygoda Open 2010

Datum: 12/09/2010
Místo: ZŠ ČSA v Bohumíně (mapy.cz)
Web
Účast: Keňan, Stoša, Jarek, BOBika & Pavla s Pavlem

Počasí nám přálo tak na půl: po dešti bylo ještě mokro, ale během závodu nepršelo ani nefoukalo. Tartan tak byl poněkud méně přilnavý, což se zřejmě nepatrně podepsalo i na některých výkonech.
Sešlo se nás poměrně hodně, dokonce přišlo závodit i osm žen! Škoda, že nemohla přijít Kačka, která víkend věnovala sebezdokonalování se ve své profesi (byla na kurzu). Myslím, že by nebyla bez šancí!
Pořadí v našem týmu v podstatě určila hned první disciplína (100 m). Pouze Keňan se Stošou si v konečném pořadí prohodili místa. Celkové výsledky.
Atmosféra byla příjemná a vše plynulo v poklidném tempu, což určitě přispělo k dobrému pocitu z akce. Doufám, že příště se nás tam sejde ještě více!

Fotky od Jarka (neupravované):

Porubský čtvrtmaraton-fotky

Pár fotek z MK Seitl

Porubský čtvrtmaraton

Dnes se konal Porubský čtvrtmaraton. Hlavního závodu se zúčastnilo 125 lidí.

059. Kocián Daniel 45:30 (Fialové Kobry)
065. Plewa David 46:18 (Fialové Kobry)
076. Berďa 47:41
082. Bob 49:18
099. Kocián Jan 50:59 (Fialové Kobry)
120. Lucie Španihelová 1:00:24
121. Kača 1:00:25

Kompletní výsledky a fotky na stránkách MK Seitl.

Wygoda Open 2009

V neděli 14/06/2009 pořádal Alan Franek v Bohumíně na atletickém hřišti ZŠ Armády jubilejní 10. ročník atletického sedmiboje Wygoda Open 2009. Za krásného slunečného počasí se nás okolo poledne sešlo 22 kousků velkých odvážlivců + pár kousků malých (tj. dětí). Vzhledem k nově vytvořenému rekordu v počtu účastníků jsme se rozdělili na dvě skupiny - mladé, kterou představovali místní atletičtí bijci ve věku 14-16 let a staré, kam patřili všichni ostatní. Považuji za nutné zdůraznit, že na startu se objevilo 6 účastníků triatlonu XTB, který se konal cca o 24 hodin dříve: Martin Navařík a Aleš Velička z X-Airu, Fialová kobra Standa Najvert, Petr Čupera, žijící legenda Děděk Beskydský a já. Sedmou do počtu byla Kačka, která dělala podporu a pořizovala obrázky naších mužných těl a ještě mužnějších výkonů! :)
Naše výkony jsou jistě poznamenané vypětím na XTB, nicméně i tak jich byla řada velmi hodnotných. Někteří se během odpoledne naučili ovládat pro ně dosud neznámá náčiní a ti, co to nezvládli, pak předváděli obdivuhodné ekvilibristické kreace. Především u oštěpu se bylo nač dívat: salto oštěpu, zapíchnutí opačným koncem, ... Pozadu nezůstala ani další netradiční disciplína hod diskem. Při ní jsem se asi postaral o největší rozruch já, když jsem při prvním pokusu zaujal špatný odhodový postoj a vypustil disk "mimo výseč". Všem v tu chvíli zatrnulo, neboť disk jen asi o metr minul nejmladší z přítomných vnuček Dědka Beskydkého. Při mých dalších pokusech pak všichni dodržovali bezpečnostní pravidla "nejvyšší úrovně".
Již od prvních disciplín bylo jasné, že mlaďoši nám budou často ukazovat záda. Mnozí z nich používali tretry a kdo se v atletice trochu orientuje ví, že v některých disciplínách mohou výrazně pomoci k lepším výkonům. Do první trojice jsme v jednotlivých disciplínách pronikali jen výjimečně - Martin byl první na 1.500 m a třetí v kouli, já první v oštěpu a třetí ve výšce. Jinak nás mladí předčili ve všem.
Před poslední disciplínou jsme s Martinem figurovali na 5. a 6. místě. Já jsem však věděl, že pro mě bude 1.500 m hřebíčkem do rakve. Zatímco Martin disciplínu vyhrál a k celkovému třetímu místu mu chybělo opravdu málo (podle Alfa 1 sekunda rozdílu při běhu na 1500 metrů nebo 2 cm ve skoku dalekém!), já okupoval zadní pozice. Celkově jsem se pak propadl na 7. místo (diplom), které se však po opravách změnilo až na 8. místo. Opět se ukázalo, že technické disciplíny nestačí. V souboji se sedmým Lukášem Bernatíkem jsem ho porazil ve všech technických disciplínách, on mě pouze na 100 m a 1.500 m; rozdíl byl však tak velký, že mě o pár bodů porazil. Asi budu muset více běhat či co ...
Každopádně to byla moc fajn akce. Doufám, že se ji příště zúčastní více borců z našich řad!
A málem bych zapomněl na závěrečné číslo! Zatímco pořadatelé zpracovávali výsledky, zabavil nás KOUZELNÍK!!!