Štěpánský běh Porubou
Kdy: 26/12/2010
Kde: Poruba a okolí
Kdo: Poky, Keňan, Stoša, BOBika, Jarek, Olda, Ivon, Berďa, Ruda a podpora Kačenka
Mapa: MapMyRun (13,2 km)
Foto: MK Seitl
Nadšení z první absolvované etapy Lysacupu mě ani sestru neopustilo, ba naopak, motivace k dalším zimním výběhům stále vzrůstala, a tak jsme záhy začaly plánovat, které běžecké akce se zúčastníme příště. Datum 26. 12. znělo více než slibně, ideální čas začít vyběhávat spořádané cukroví!!! :-)
Bohužel, moje věrná kopie ochořela (vytrvalé trénování ji dočasně imobilizovalo), a tak mi nezbývalo nic jiného, než abych čest Bolatické odnože Prajzská hájila já. :-)
Nicméně, čím víc se blížilo očekávané datum, tím víc mě nahlodávaly vnitřní pochybnosti. Den před plánovaným závodem jsem se totiž vypravila k průzkumu stavu bolatických ulic a málem jsem se vlivem ledu a silného větru několikrát nedobrovolně odporoučela k zemi. Nezbývalo než doufat, že ostravské běžecké dálnice budou v lepším stavu.Teploměr se zasekl hluboce pod nulou, a tak mi začalo pomalu docházet, že budu mít ráno nejspíš co dělat, abych se vůbec donutila opustit teplo domova.
Statečně jsem však všechny nástrahy překonala a vydala se hrdě reprezentovat oddíl VZS. Přece v tom zbytek týmu nenechám!!! ;-)
Obavy jsem rychle zahnala po deváté hodině ranní, kdy jsem se střetla s několika individui, jež byli očividně naladěni na stejné vlně jako já. Ano - běžecká obuv, běžecký oděv a dokonce i fyzický projev v podobě běhu mluvil za vše.
Desátá hodina se neúprosně blížila a dav nervózně přešlapujících běžců čekal na startovní výstřel. Vzhledově nebylo vůbec těžké se k davu sportovních nadšenců zařadit, já jen doufala, že se k nim zařadím i běžeckým výkonem. Odstartováno. Dav se rozutekl a já plná energie a odhodlání s ním.
Prvotní nadšení z pohybu však nevydrželo věčně. Přibývající kilometry byly znát a mě začínala docházet „šťáva“. Současně se ztrácející se energií se mému dohledu ztrácel i hlouček běžců. Se vzdalujícími se rychlonožci jsem čím dál víc hledala počáteční euforii a z běhu se stal boj o přežití (= doběhnutí). Do cíle zbýval už jen kousek, ale to, jak se ukázalo, bylo mým nohám úplně jedno. Přemlouvání ani chlácholení nepomáhalo. Nožky se nechápavě vlekly za tělem, co to po nich přece ještě vůbec chci. Tehdy jsem velmi silně zapochybovala nad stavem své mysli a nadávala sama sobě za spořádané cukroví. S pohledem na poslední cílové ministoupání mě napadalo jediné: UŽ NIKDY VÍC!!! Vymačkala jsem pár posledních kapek energie, vydrápala se nahoru a doplazila se do cíle.
PŘEŽILA JSEM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ;-)
Stačilo pár desítek minut a veškerá negativa v podobě nedostatečnosti plic (převzato od Denisy) a stávkování končetin byla několikanásobně převýšena pozitivy: báječná atmosféra, povzbuzování a úžasný podpůrný tým, jenž mě v době krize hecoval a zásoboval iontovým nápojem. :-)
Příští rok musím jít zas!!! :-)
Ivon
Děkuji moc Ivon za příkladnou reprezentaci na poli běžeckém i literárním. Rád bych k tomu přidal pár slov.
Velkou část trati jsme běželi pospolu ve skupině s Jarkem a Adélou Voráčkovou, které dělala sparinga Katka Bluchová. Adéla je mimochodem ročník 1993 a běžela to za 1:01:43! Ivon je sice o pár let starší (1988 - i tak patřila mezi osm nejmladších účastníků) a není zaměřením atletka, ale vůbec se neztratila - 74. místo ze 113 účastníků, 12. místo z 21 žen!!! Porazila Karin Javorskou, což je cenný skalp a šlapala na paty Stošovi, mně, Jarkovi i Oldovi. Jen ke konci ji trochu došlo ... Ale vzpomeňme na Stošu, jak začínal a čím se proslavil a jak mu to teď běhá! Doufejme, že Ivon i sestře vydrží ladný krok lahodící oku co nejdéle a v sesterském tandemu poběží k výšinám!!!
BOBika
Výsledky:
01. 0:48:00,5 Bitala Václav (Lašský běžecký klub)
24. 0:55:00,3 Poky
42. 0:59:01,6 Keňan
52. 1:00:43,9 Stoša
53. 1:01:19,2 BOBika
62. 1:02:08,6 Jarek
70. 1:04:01,9 Olda
74. 1:04:56,8 Ivon
77. 1:05:13,8 Berďa
91. 1:09:16,4 Ruda
Foto od Jarka:
Kde: Poruba a okolí
Kdo: Poky, Keňan, Stoša, BOBika, Jarek, Olda, Ivon, Berďa, Ruda a podpora Kačenka
Mapa: MapMyRun (13,2 km)
Foto: MK Seitl
Nadšení z první absolvované etapy Lysacupu mě ani sestru neopustilo, ba naopak, motivace k dalším zimním výběhům stále vzrůstala, a tak jsme záhy začaly plánovat, které běžecké akce se zúčastníme příště. Datum 26. 12. znělo více než slibně, ideální čas začít vyběhávat spořádané cukroví!!! :-)
Bohužel, moje věrná kopie ochořela (vytrvalé trénování ji dočasně imobilizovalo), a tak mi nezbývalo nic jiného, než abych čest Bolatické odnože Prajzská hájila já. :-)
Nicméně, čím víc se blížilo očekávané datum, tím víc mě nahlodávaly vnitřní pochybnosti. Den před plánovaným závodem jsem se totiž vypravila k průzkumu stavu bolatických ulic a málem jsem se vlivem ledu a silného větru několikrát nedobrovolně odporoučela k zemi. Nezbývalo než doufat, že ostravské běžecké dálnice budou v lepším stavu.Teploměr se zasekl hluboce pod nulou, a tak mi začalo pomalu docházet, že budu mít ráno nejspíš co dělat, abych se vůbec donutila opustit teplo domova.
Statečně jsem však všechny nástrahy překonala a vydala se hrdě reprezentovat oddíl VZS. Přece v tom zbytek týmu nenechám!!! ;-)
Obavy jsem rychle zahnala po deváté hodině ranní, kdy jsem se střetla s několika individui, jež byli očividně naladěni na stejné vlně jako já. Ano - běžecká obuv, běžecký oděv a dokonce i fyzický projev v podobě běhu mluvil za vše.
Desátá hodina se neúprosně blížila a dav nervózně přešlapujících běžců čekal na startovní výstřel. Vzhledově nebylo vůbec těžké se k davu sportovních nadšenců zařadit, já jen doufala, že se k nim zařadím i běžeckým výkonem. Odstartováno. Dav se rozutekl a já plná energie a odhodlání s ním.
Prvotní nadšení z pohybu však nevydrželo věčně. Přibývající kilometry byly znát a mě začínala docházet „šťáva“. Současně se ztrácející se energií se mému dohledu ztrácel i hlouček běžců. Se vzdalujícími se rychlonožci jsem čím dál víc hledala počáteční euforii a z běhu se stal boj o přežití (= doběhnutí). Do cíle zbýval už jen kousek, ale to, jak se ukázalo, bylo mým nohám úplně jedno. Přemlouvání ani chlácholení nepomáhalo. Nožky se nechápavě vlekly za tělem, co to po nich přece ještě vůbec chci. Tehdy jsem velmi silně zapochybovala nad stavem své mysli a nadávala sama sobě za spořádané cukroví. S pohledem na poslední cílové ministoupání mě napadalo jediné: UŽ NIKDY VÍC!!! Vymačkala jsem pár posledních kapek energie, vydrápala se nahoru a doplazila se do cíle.
PŘEŽILA JSEM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ;-)
Stačilo pár desítek minut a veškerá negativa v podobě nedostatečnosti plic (převzato od Denisy) a stávkování končetin byla několikanásobně převýšena pozitivy: báječná atmosféra, povzbuzování a úžasný podpůrný tým, jenž mě v době krize hecoval a zásoboval iontovým nápojem. :-)
Příští rok musím jít zas!!! :-)
Ivon
Děkuji moc Ivon za příkladnou reprezentaci na poli běžeckém i literárním. Rád bych k tomu přidal pár slov.
Velkou část trati jsme běželi pospolu ve skupině s Jarkem a Adélou Voráčkovou, které dělala sparinga Katka Bluchová. Adéla je mimochodem ročník 1993 a běžela to za 1:01:43! Ivon je sice o pár let starší (1988 - i tak patřila mezi osm nejmladších účastníků) a není zaměřením atletka, ale vůbec se neztratila - 74. místo ze 113 účastníků, 12. místo z 21 žen!!! Porazila Karin Javorskou, což je cenný skalp a šlapala na paty Stošovi, mně, Jarkovi i Oldovi. Jen ke konci ji trochu došlo ... Ale vzpomeňme na Stošu, jak začínal a čím se proslavil a jak mu to teď běhá! Doufejme, že Ivon i sestře vydrží ladný krok lahodící oku co nejdéle a v sesterském tandemu poběží k výšinám!!!
BOBika
Výsledky:
01. 0:48:00,5 Bitala Václav (Lašský běžecký klub)
24. 0:55:00,3 Poky
42. 0:59:01,6 Keňan
52. 1:00:43,9 Stoša
53. 1:01:19,2 BOBika
62. 1:02:08,6 Jarek
70. 1:04:01,9 Olda
74. 1:04:56,8 Ivon
77. 1:05:13,8 Berďa
91. 1:09:16,4 Ruda
Foto od Jarka:
Vánoční kros v Bělském lese
Kdy: 23/12/2010
Kde: Bělský les
Kdo: Stoša, BOBika, Ruda a IBeKa
Na večurku se pár lidí hrdě hlásilo nejen ke Štěpánskému běhu Porubou, ale také k Vánočnímu krosu v Bělském lese. Jaké bylo překvapení, když jsme se na startu potkali pouze tři ...
Zlí jazykové hlásili špatné vzdušné podmínky, ale nás to neodradilo. Pravda, mlha byla ráno poměrně hustá, skoro jako u Rákosníčka, ale se startem se vytratila a mohly nás tak zahřívat i sluneční paprsky. Podklad byl sice lehce kluzký, ale oproti LC se dalo mluvit takřka o "asfaltu". Všichni v dobré náladě, poměrně velká účast - prostě pohoda!
Po doběhu ze Stoši sršelo nadšení - bodejť by ne, když to zaběhl lépe než si stanovil a navíc se hrdě "zanořil" do první poloviny startovního pole! Já jsem byl po delší době ve stavu běžeckém a vzhledem k pohodovému průběhu a stavu po doběhu jsem byl rovněž spokojen. Ruda se pomalu rozkoukává a nasává zkušenosti. Jakýmsi nedopatřením si hlídal Dědka za sebou, ale až v cíli si všiml, že byl před ním. ;)
Za zmínku snad ještě stojí fakt, že Stoša běhá jak o dušu, což potvrdil i neustálým přesunem z místa na místo s komentářem: "Ale poběžíme, jo?!" Kdo ho zná, netřeba více rozmazávat. :)
No, a zbývá vysvětlit poslední tajenku - běžce s tajemným názvem IBeKa. Nedá mi to se o něm v tomto minipříspěvku nezmínit. Jeden můj kolega věrně napodobil IBeho. Udělal to vskutku znamenitě. Celý týden o Běláku mluvil jako o hotové věci, pilně trénoval smog nesmog. Ráno mu píšu, v kolik dorazí ze svého nedalekého kutlochu. Dostane se mi sice nerozhodné, za to velmi negativně laděné odpovědi. Prý je někde na vážkách či co, vzduch že je prý 272!!! ... Jako fyzik a matematik by mohl uvést alespoň pozemské jednotky a co to vlastně sledoval. Nezávodil. A na rozdíl od IBeho ani nevytáhl paty z domova, aby přišel povzbudit své kamarády. Že nepřišel Berďa - to už si pomalu zvykáme, ale IBeKa?! Mimochodem Fialové kobry přišly a povzbuzovaly - díky kluci! Na textové zprávy IBeKa reagoval se silvestrovským zpožděním až někdy ve večerních hodinách a neomalěně se nažil zakrýt své dnešní selhání. Abych to shrnul - dost jsi zklamal, ale i přesto Ti takhle na dálku přeji hezké svátky! A věz, že svému stínu neutečeš! Ani na Štěpánském běhu, kam doufám dorazíš!!! ;)
PS: Rudo, Tvůj los vyhrál! Výhra byla zkonfiskována a bude vydána v pravou chvíli na klubové sešlosti. ;)
Délka trati: 2x 2.800 m = 5.600 m (měřeno odhadem na mapy.cz)
Výsledky (celkově/v A-čku):
01./01. 20:02 Jakub Ševčík (Vítkovice)
20./15. 24:41 Stoša
28./22. 26:17 BOBika
42./26. 29:05 Ruda - zaslouží cenu Fair Play za opravu výsledků ve svůj neprospěch!
Foto: MK Seitl
Kde: Bělský les
Kdo: Stoša, BOBika, Ruda a IBeKa
Na večurku se pár lidí hrdě hlásilo nejen ke Štěpánskému běhu Porubou, ale také k Vánočnímu krosu v Bělském lese. Jaké bylo překvapení, když jsme se na startu potkali pouze tři ...
Zlí jazykové hlásili špatné vzdušné podmínky, ale nás to neodradilo. Pravda, mlha byla ráno poměrně hustá, skoro jako u Rákosníčka, ale se startem se vytratila a mohly nás tak zahřívat i sluneční paprsky. Podklad byl sice lehce kluzký, ale oproti LC se dalo mluvit takřka o "asfaltu". Všichni v dobré náladě, poměrně velká účast - prostě pohoda!
Po doběhu ze Stoši sršelo nadšení - bodejť by ne, když to zaběhl lépe než si stanovil a navíc se hrdě "zanořil" do první poloviny startovního pole! Já jsem byl po delší době ve stavu běžeckém a vzhledem k pohodovému průběhu a stavu po doběhu jsem byl rovněž spokojen. Ruda se pomalu rozkoukává a nasává zkušenosti. Jakýmsi nedopatřením si hlídal Dědka za sebou, ale až v cíli si všiml, že byl před ním. ;)
Za zmínku snad ještě stojí fakt, že Stoša běhá jak o dušu, což potvrdil i neustálým přesunem z místa na místo s komentářem: "Ale poběžíme, jo?!" Kdo ho zná, netřeba více rozmazávat. :)
No, a zbývá vysvětlit poslední tajenku - běžce s tajemným názvem IBeKa. Nedá mi to se o něm v tomto minipříspěvku nezmínit. Jeden můj kolega věrně napodobil IBeho. Udělal to vskutku znamenitě. Celý týden o Běláku mluvil jako o hotové věci, pilně trénoval smog nesmog. Ráno mu píšu, v kolik dorazí ze svého nedalekého kutlochu. Dostane se mi sice nerozhodné, za to velmi negativně laděné odpovědi. Prý je někde na vážkách či co, vzduch že je prý 272!!! ... Jako fyzik a matematik by mohl uvést alespoň pozemské jednotky a co to vlastně sledoval. Nezávodil. A na rozdíl od IBeho ani nevytáhl paty z domova, aby přišel povzbudit své kamarády. Že nepřišel Berďa - to už si pomalu zvykáme, ale IBeKa?! Mimochodem Fialové kobry přišly a povzbuzovaly - díky kluci! Na textové zprávy IBeKa reagoval se silvestrovským zpožděním až někdy ve večerních hodinách a neomalěně se nažil zakrýt své dnešní selhání. Abych to shrnul - dost jsi zklamal, ale i přesto Ti takhle na dálku přeji hezké svátky! A věz, že svému stínu neutečeš! Ani na Štěpánském běhu, kam doufám dorazíš!!! ;)
PS: Rudo, Tvůj los vyhrál! Výhra byla zkonfiskována a bude vydána v pravou chvíli na klubové sešlosti. ;)
Délka trati: 2x 2.800 m = 5.600 m (měřeno odhadem na mapy.cz)
Výsledky (celkově/v A-čku):
01./01. 20:02 Jakub Ševčík (Vítkovice)
20./15. 24:41 Stoša
28./22. 26:17 BOBika
42./26. 29:05 Ruda - zaslouží cenu Fair Play za opravu výsledků ve svůj neprospěch!
Foto: MK Seitl
Óda na Lysacup aneb vše nej do roku 2011
Kdybys nebyl Lysacupe
válel bych se na kanape
měl bych velký břuch
jak bych dopad, to ví Bůh
Barabčil a vybíral kasy
život prožil v přítmí basy?
doma se mračil a zlobil
jak exministr Drobil?
Ale je tu hora jedna
pořádek si sama zjedná
milovaný velký kopec
alotrií našich otec
Lysacupu táta Hudyni
tah na branku alà Platini
ten to všechno spískal asi
dodnes si spílá a trhá vlasy
A je tu Luďa řiditel
stránek a výsledků stavitel
každý víkend večer
píše, sčítá, až by brečel
Běháme tam všeci spolem
lesem, loukou, hájem, polem
Jako blázen vedle blázna
hospa na vrchu není prázdná
Jak juzek vedle juzka
Lysá je krásná, někdy kluzká
tak to žijem leta, roky
naším vzorem Balboa Rocky
Běhali bychom dnes do gury
Bez Wágnera, Hudyho, Figury?
Děkujeme vám, celý Lysá týme
Lysacup je špica, to my víme
Kde bychom byli bez Horáků
stáli bychom doma u sporáků
bez Dědků, Švidrů či Pachů
bez kluků z VZS, mých věrných brachů
Bez Kober, Přátel, Olympáků
doma bychom hráli s ženou páku
neměl by ten život švunk
nebyl by to ten pravej punk
A tak tam srdce necháváme
jen tak lehce se však nevzdáváme,
co nás to stojí sil a potu
ten tam nechá rukavice, jiný botu
Tak nám všem držím palec
Náš Lysacup ocení i znalec
Zdraví a málo zatoulaných rukavic
do dalších let co můžem přát si víc!
válel bych se na kanape
měl bych velký břuch
jak bych dopad, to ví Bůh
Barabčil a vybíral kasy
život prožil v přítmí basy?
doma se mračil a zlobil
jak exministr Drobil?
Ale je tu hora jedna
pořádek si sama zjedná
milovaný velký kopec
alotrií našich otec
Lysacupu táta Hudyni
tah na branku alà Platini
ten to všechno spískal asi
dodnes si spílá a trhá vlasy
A je tu Luďa řiditel
stránek a výsledků stavitel
každý víkend večer
píše, sčítá, až by brečel
Běháme tam všeci spolem
lesem, loukou, hájem, polem
Jako blázen vedle blázna
hospa na vrchu není prázdná
Jak juzek vedle juzka
Lysá je krásná, někdy kluzká
tak to žijem leta, roky
naším vzorem Balboa Rocky
Běhali bychom dnes do gury
Bez Wágnera, Hudyho, Figury?
Děkujeme vám, celý Lysá týme
Lysacup je špica, to my víme
Kde bychom byli bez Horáků
stáli bychom doma u sporáků
bez Dědků, Švidrů či Pachů
bez kluků z VZS, mých věrných brachů
Bez Kober, Přátel, Olympáků
doma bychom hráli s ženou páku
neměl by ten život švunk
nebyl by to ten pravej punk
A tak tam srdce necháváme
jen tak lehce se však nevzdáváme,
co nás to stojí sil a potu
ten tam nechá rukavice, jiný botu
Tak nám všem držím palec
Náš Lysacup ocení i znalec
Zdraví a málo zatoulaných rukavic
do dalších let co můžem přát si víc!
Reakce potrefené bývalé rozpadlé Fialové Kobry
Ozval se mi se svou reakcí na mou básničku "Co se do něj vleze" Koři Lee z FK, dejmež mu tedy na našich stránkách prostor k vyjádření.
Nejvyšší čas na nějakou sondu do hlubin básníkova nitra, takže:
V té říkačce pana Kakalamáře mě zaujala hlavně jedna pasáž. Připomnělo mi to velmi vzdáleně jiného, neméně slavného muže, Jana Nerudu. Konkrétně jeho věhlasné Písně kosmické a báseň „Jak lvové bijem o mříže.“ V ní jsem totiž také narazil na jedno takové neobvyklé slovo. Takže nejprve malý úryvek:
Neruda Jan
Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické)
Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
"Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!"
Ano, ano, slovo jsem začervenil a jak jste správně tušili, je to hrobec. Což jak jistě všichni víte z odborné literatury, je takový brouk, který si před sebou valí kuličku z trusu, tedy hovnivál. Někdy se sice nesprávně uvádí, že hrdobce = hrdý člověk; hrdobný = projevující hrdost, ale my víme, že je to nesmysl. A teď k věci. Opět nejprve úryvek:
David Kakalamář
Co se do něj vleze(Písně z Včelínku)
Tasím taky lopatu,
Uvidíš ten ohňostroj
Teď dostaneš extra latu
Říkají mi Maslostroj!
Ano, to slovo jsem opět začervenil. Říkají mi „Maslostroj?“ Hned se nabízí řada zajímavých otázek, na které prostě neznám odpověď a byl bych nesmírně rád, kdybyste mi pomohl na ně odpověď nalézt. Nikdo ze studijního výboru mi totiž nepomohl. Takže:
Co se do něj vleze!
Ty mi budeš Koři kázat
O běhu a motovidle?
Nebudu se tě tázat
Do rukou si vezmu vidle
Tasím taky lopatu,
Uvidíš ten ohňostroj
Teď dostaneš extra latu
Říkají mi Maslostroj!
Obušku z pytle ven!
Daleko mi neutečeš
Na to teda jed si vem
Ty neběháš, ty se vlečeš
Už ho valím po kebuli
Co se do něj vleze
Správní chlapi ti nebulí
Koři plače, nezná meze
A už ho mydlím po hřbetu
Neutečeš nikam
I kdybys měl babetu
Kdybys utek, vím kam
Najdu si tě U Taty
Jak tam lámeš škopky
Vemu si dvě lopaty
Budeš hnedka krotký
A neříkej si Hrubín
Bo se musím řehtat
Spíše možná Arsène Lupin
A to nemusím se lechtat!
Arsène Lupin - literární postava zlodějíčka francouzského spisovatele Maurice Leblanca
O běhu a motovidle?
Nebudu se tě tázat
Do rukou si vezmu vidle
Tasím taky lopatu,
Uvidíš ten ohňostroj
Teď dostaneš extra latu
Říkají mi Maslostroj!
Obušku z pytle ven!
Daleko mi neutečeš
Na to teda jed si vem
Ty neběháš, ty se vlečeš
Už ho valím po kebuli
Co se do něj vleze
Správní chlapi ti nebulí
Koři plače, nezná meze
A už ho mydlím po hřbetu
Neutečeš nikam
I kdybys měl babetu
Kdybys utek, vím kam
Najdu si tě U Taty
Jak tam lámeš škopky
Vemu si dvě lopaty
Budeš hnedka krotký
A neříkej si Hrubín
Bo se musím řehtat
Spíše možná Arsène Lupin
A to nemusím se lechtat!
Arsène Lupin - literární postava zlodějíčka francouzského spisovatele Maurice Leblanca
LysaCup 2011 - 6. etapa, Visalaje
Už druhý měsíc mi na email chodí diskusní fóra členů oddílu. Dnes už je mi zcela jasná virtuální strategie běžců VZS, jak nenápadně docpat vše, co se hýbe, na uctívaný Lysacup, a to bez ohledu na to, že to vše je zatím schopno se občas mihnout jen na silnici, asfaltu a nejlépe s nulovým převýšením. A tak i mi nezbývalo nic jiného, než podlehnout týmové vizi budoucnosti v horách a minulý týden jsem přislíbila svou účast i já.
Páč jsem nějaký ten čas ponechala běžecké botasky (z důvodu závažné časové tísně) osamocené doma, 7 dní před dnešní etapou (přiznávám neplánovaně) jsem aspoň praktikovala 15 minutový sprint na bus (opět z důvodu závažné časové tísně). Ale protože jsem běžela jen na design v kozačkách a v ležérně rozepnuté bundičce, 2. den jsem byla nucena (nečekaně z důvodu závažné časové tísně) sprintovat za uzdravením. Jak mi bylo vtloukáno do palice, spánek a klid léčí. Rady jsem si vzala k srdci a usínala i v praktické výuce u pacientů v nemocnici a pro zefektivnění léčby jsem raději pravidelně vynechávala i důležité přednášky. Prostě pro regeneraci těla i mysli se musí něco obětovat!
A abych dokázala, že to myslím opravdu vážně, dlouho jsem odmítala pozvání svých fyziospolubojovníků k oslavě začátku zkouškového mučení. Nicméně, nakonec jsem odcházela v pátek ve 3 ráno. A nejspíš i díky páteční neschopnosti cokoli řešit, mě sobotní účast nenapadlo zrušit.
Proto jsem i já zvolila svou tajnou strategii a naplánovala horskou misi i své sestře (aby mě měl kdo půjčit inhalátor pro astmatiky :D)
A tak jsme tedy obě nastavily budíky, po čtvrtém zazvonění se vykutálely z postele, a ještě ráno zkoušely účinek nově pořízených nesmeků na koberci a podlaze.
Smyk vlevo, vpravo, brzda, plyn. Za časem už jsme nechvátaly jen mi dvě :D Naplno jsme si užívaly luxusního odvozu přímo od baráku. Společně s Jarkem a Berďou jsme autem hltaly kilometry do Visalají. Já se nenechávala rozhodit panikou a hysterií své setry a ponechávala jsem si stále vynikající náladu :D
Na start, jak už se stalo dnes normou, jsme opět sprintovali. Všeci se kamsi rozutekli a já teda za nimi, aby mi hned v prvním úseku neutekli. Že jsem asi opravu nemocná a hlavně duševně, když se nacházím tam, kde potkávám jen samé šílence, mi došlo hned v prvním stoupání. Přesto jsem se snažila nedat nic znát a tvářit se ledově chladně. Úplná harmonie s -12°C v Beskydech. Prostě na design!
Někteří skok po skoku, já krok po kroku, blíž a blíž k vrcholu i smrti. Kardiopulmonální systém před selháním, výraz neskrývaného zděšení, kde až že se mám vyplazit.
Ano, na design běželi už jen Ti, kteří mě míjeli mílovými kroky při seběhu zpět.
A přesto nadšení, štěstí, úleva a euforie v cíli!!! Hypoglykémie zažehnána vynikající limonádou, nálada rozehřátá výborným čajem a samozřejmě tou nejlepší společností!
Vydýcháno, přežito a natěšeno na seběhnutí. Hospoda nás nelítostně vyplivla do negativ tohoto období. Kosa, vítr, mráz! Proto i my o5 na design a plni nově načerpaných sil svištěli dolů. Že něco není O.K, jsem zjistila, až když jsem neměla čí stopy následovat. Ztraceni v lese na cestě, kde se evidentně dnes nejelo, nechodilo, natož běželo. Euforie se ale dostavila právě včas a já si naplno začala užívat teď už pozitiv zimy :-)
Pohodový doběh, poslední ohlédnutí k Lysé a snad zase brzy zdar na startu Lysacupu! :-)
Denisa
Páč jsem nějaký ten čas ponechala běžecké botasky (z důvodu závažné časové tísně) osamocené doma, 7 dní před dnešní etapou (přiznávám neplánovaně) jsem aspoň praktikovala 15 minutový sprint na bus (opět z důvodu závažné časové tísně). Ale protože jsem běžela jen na design v kozačkách a v ležérně rozepnuté bundičce, 2. den jsem byla nucena (nečekaně z důvodu závažné časové tísně) sprintovat za uzdravením. Jak mi bylo vtloukáno do palice, spánek a klid léčí. Rady jsem si vzala k srdci a usínala i v praktické výuce u pacientů v nemocnici a pro zefektivnění léčby jsem raději pravidelně vynechávala i důležité přednášky. Prostě pro regeneraci těla i mysli se musí něco obětovat!
A abych dokázala, že to myslím opravdu vážně, dlouho jsem odmítala pozvání svých fyziospolubojovníků k oslavě začátku zkouškového mučení. Nicméně, nakonec jsem odcházela v pátek ve 3 ráno. A nejspíš i díky páteční neschopnosti cokoli řešit, mě sobotní účast nenapadlo zrušit.
Proto jsem i já zvolila svou tajnou strategii a naplánovala horskou misi i své sestře (aby mě měl kdo půjčit inhalátor pro astmatiky :D)
A tak jsme tedy obě nastavily budíky, po čtvrtém zazvonění se vykutálely z postele, a ještě ráno zkoušely účinek nově pořízených nesmeků na koberci a podlaze.
Smyk vlevo, vpravo, brzda, plyn. Za časem už jsme nechvátaly jen mi dvě :D Naplno jsme si užívaly luxusního odvozu přímo od baráku. Společně s Jarkem a Berďou jsme autem hltaly kilometry do Visalají. Já se nenechávala rozhodit panikou a hysterií své setry a ponechávala jsem si stále vynikající náladu :D
Na start, jak už se stalo dnes normou, jsme opět sprintovali. Všeci se kamsi rozutekli a já teda za nimi, aby mi hned v prvním úseku neutekli. Že jsem asi opravu nemocná a hlavně duševně, když se nacházím tam, kde potkávám jen samé šílence, mi došlo hned v prvním stoupání. Přesto jsem se snažila nedat nic znát a tvářit se ledově chladně. Úplná harmonie s -12°C v Beskydech. Prostě na design!
Někteří skok po skoku, já krok po kroku, blíž a blíž k vrcholu i smrti. Kardiopulmonální systém před selháním, výraz neskrývaného zděšení, kde až že se mám vyplazit.
Ano, na design běželi už jen Ti, kteří mě míjeli mílovými kroky při seběhu zpět.
A přesto nadšení, štěstí, úleva a euforie v cíli!!! Hypoglykémie zažehnána vynikající limonádou, nálada rozehřátá výborným čajem a samozřejmě tou nejlepší společností!
Vydýcháno, přežito a natěšeno na seběhnutí. Hospoda nás nelítostně vyplivla do negativ tohoto období. Kosa, vítr, mráz! Proto i my o5 na design a plni nově načerpaných sil svištěli dolů. Že něco není O.K, jsem zjistila, až když jsem neměla čí stopy následovat. Ztraceni v lese na cestě, kde se evidentně dnes nejelo, nechodilo, natož běželo. Euforie se ale dostavila právě včas a já si naplno začala užívat teď už pozitiv zimy :-)
Pohodový doběh, poslední ohlédnutí k Lysé a snad zase brzy zdar na startu Lysacupu! :-)
Denisa
Pustevny pod drobnohledem odborníka Lysacupu Hudym
Budu stručný, strohý a pravopisně nevypočitatelný. Pustevný, krásny to kopec, s rovnoměrným stoupáním, který přitáhne širokou veřejnost, což samozřejmě pak člověka posune v tabulce výše. Kdyby toto umístění měl „poctivé“ (mezi lysacupaky), tak by mě to velmi potěšilo. Bohužel jeden s nejvýraznějších aspektu závodu je startovné 150 kč předem přihlášení a 250 kč na místě. Dále pak výsledky po pěti dnech, což u obdobných závodů je docela pomalé. Ale aby to nevyznělo že závod stal za…, tak to rozhodně ne, bebechy vám vyvezli, na kopic jste obdrželi dáreček v podobě trika a k tomu žvanec, párek, polívku a čaj a navíc kdo by se spumprlikoval měl cestu lanovkou dolu v ceně startovného, bohužel lístek se mi podařilo někde ztratit, tak jsem musel použit lobing pro jízdu dolů. Jako bonus bylo počasí, které bylo opravdu luxusní.
Závod díky své vyvážečce (lanovce) má v cíli docela výkonné publikum, které povzbuzuje ať již doběhnete v jakémkoliv čase a stavu. Tedy nejste-li v tomto životě již aspirant na bednu, tak tohle si tam můžete užít i bez těchto nadějí. Jednu s největší ovací sklidil běžec s dvěma berlemi, ale naprázdno nevyšli ani ti co doběhli za ním. Hned ze startu jsem pochopil, že se s tím bílým sypkým sajrajtem bořícím se pod nohama to nepůjde tak snadno, což potvrdil i výsledek prvního který byl horší téměř o osm minut oproti loňsku a tak hned od startu jsem šel do maximálního běhu, který limituje nedostatek kyslíku. Při onom zápolení jsem si nevšiml, že mě už dávno předběhl malča a tak jsme se v cíli hrozně divil co tam dělá. Takže mě zase podělal a to jel jen na půl plynu. Bohužel Bobik se na startu neukázal a v cíli dělal že mě nevidí, tak se mi do hlavy začala vkrádat myšlenka když jsem nikoho neviděl až v cíli a je tam ta vyvážečka, že …
Mimo jiné závod běžel i odborník a vysokých funkcionářů Lysacup Hudy :-) a podařilo se mi tohoto borce obklopeného stovkami novinářů, díky bednění, ukořistit, a tak poskytl naši televizi VZS exkluzivní rozhovor.
O večerních radovánkách se tu zmiňovat nebudu, ale poslední svážečku jsem stihli :-), takže běhu zdar, kopcům zvlášť a lysakapu extra ;-) !
Chovejte se slušně
Dne 7.12.2010 jsme se s kamarády a členy Běžeckého oddílu Vodní záchranné služby ČČK Ostrava zúčastnili Přeboru Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava ve veslování. Byli jsme čtyři – Jarek propagátor, Malča koordinátor, Břéťa informátor, já normátor a pátý závodník z FK Jiří nervozátor.
Rozhodl jsem se napsat tento článek zcela klidně, bez emocí, suše, slušně, bez vtipu, bez nadávek a napadání soupeřů. A to především proto, abych dokázal, že takový článek se napsat dá, a že není třeba používat slova jako třeba prdel. Takové slovo a spoustu dalších neslušných výrazů použil ve svých říkankách tvůrce stránek bývalých Fialových Kober Jaromír Pigula. Takových metód já jsem dalek.
U vchodu jsme slušně pozdravili, zaregistrovali se, zaplatili startovné, a pro jistotu ještě jednou pozdravili slečnu, která nás registrovala. Jarek si slečnu také nafilmoval a Jiří o ní potom ještě nějakou dobu mluvil. Slečna byla mladá, sličná, s nevinným pohledem a krásnými ňadry, jak říkali kamarádi. Když jsme se všichni převlékli do sportovního oděvu na pánských toaletách, řádně a úplně se vymočili a umyli si poté ruce, vrátili jsem se zpět do sálu. Po doplnění potřebného množství tekutin jsme se šli rozveslovat. Břéťa se šel rozveslovat a nás rozveselovat. Zasedl na stroj Concept 2 poprvé ve svém životě a chtěl nám dokázat, že jej vynalezli bratranci Veverkové z Rybitví. Ti, jak je obecně známo, vynalezli ruchadlo. Jarek seděl na veslici podruhé a podobal se Břéťovi. Malča radil Břéťovi, já Jarkovi a Jarek všem. Poté nás Malča přihlásil k vlastnímu závodu.
Vystoupili jsme na podium po čtyřech schůdcích, já se uklonil, zvyklý to v záři reflektorů udělat vždy. Znovu jsme pozdravili slečnu, ona nás již ne. Na podiu stály čtyři veslice, každý jsme proto osedlali jednu. Jiří Závodný z Fialových Kober alias Jiřin, Jiřina neboli Závoďák, Závodnička nebo Závodnička pětka porazila dědka se rozhodl celkem správně jet v silnější skupině, což jsem mu nerozmlouvali a vlastně kvitovali s povděkem. Během mého upravování stroje odstartoval závod. Jeli jsme dlouhé dva kilometry a Malča dle svých výpočtů a tabulek dojel bezchybně pod 7 minut. Já ho neustále stíhal se sedmimetrovým odstupem, který se v závěru závodu zvětšil, nevím však na kolik metrů, jelikož se mi při úvahách o vomitu a defekaci rozostřil zrak. Že se jedou dva kilometry, zjistil Břéťa po pětistech metrech. Jarek se nenechal ruchadlem jakkoliv zaskočit, a kdyby jej ze stroje nesesadili hbití pořadatelé, hmitá dodnes. Několik rozplaveb po nás zasedla do kokpitu stroje Závodnička pětka porazila dědka. Jela jako o život a naše fandění a povzbuzování bylo dozajista slyšet až ve Slovanu. Závodnička dozávodila, ale nebyla spokojená, jelikož si neudělala osobák a přitom pomýšlela výše. My jsme Závodničku trochu uklidnili a myslím, že jí to pomohlo. Nemohly jí ukonejšit Kobry, vzhledem k tomu, že tam žádné nebyly.
Poté jsme se opět převlékli, nyní tedy ze sportovního do městského oblečení a vyrazili na bazén, kde nám za chvíli začínal trénink plavecký. To už s náma, a to dá rozum, Fialová Kobra nešla. Moc se nám to všem líbilo a pokud budete chtít, budeme vám o krásném závodě vyprávět u sklenice minerálky.
Výsledky
Výsledky
Přebor ve veslování aneb vzkaz Kobrám
P.S. všimněte si, jak je ten Jiřík vyčerpaný. Ten musel jet taky srdcem, dyk málem umřel!
výsledky: http://www.veslovani-vsb.cz/?clanek&akce=19
Běh na Pustevny
Kdy: 04/12/2010
Kde: Pustevny
Kdo: Malča, Jarek a mimo závod BOBika; doprovod Jana, Kačenka a ???
Ačkoli jsem běžel mimo hlavní závod, slyším spíš negativa ... Je pravda, že se točí zejména okolo výše startovného, na druhou stranu do dneška jsem nikde neviděl výsledky. :(
Jarek ani Malča zatím asi nenabyli stavu schopného popsat své zážitky nebo je už cestou zapomněli, že? ;)
Tak alespoň pár fotek od Valachů:
Kde: Pustevny
Kdo: Malča, Jarek a mimo závod BOBika; doprovod Jana, Kačenka a ???
Ačkoli jsem běžel mimo hlavní závod, slyším spíš negativa ... Je pravda, že se točí zejména okolo výše startovného, na druhou stranu do dneška jsem nikde neviděl výsledky. :(
Jarek ani Malča zatím asi nenabyli stavu schopného popsat své zážitky nebo je už cestou zapomněli, že? ;)
Tak alespoň pár fotek od Valachů:
Kurde či sem?
Počítal jsem každý den, neděle i pátky
Lysacupe jsem zpět, do pohádky zpátky!
Ale to né! Kde jsou velké Kobry duhové?
ke komu vzhlížet mám, kde jste mí bohové?
Kde je Kobra Staňa, Stonka, Pigi či ten Koři,
mé legendy a sny jak domeček z karet se boří
Je šlus, fajront a tečka a bodka,
jak mě to vůbec mohlo potkat
Někdo velice pil a zpil se pod obraz,
podepsal, jak říkají fúzi - X-COBRAS
Na nás fandy FK veliký to podraz
z Fialových Kober jsou X-COBRAS
A vy jste na to kývli X-ÉŘI
a takoví jste byli fajní frajeři
Jsou tu i party další, třeba Pigi team,
za který asi běhá sám Mistr Bean
To je Kober rozpad a zmar čistý
sami už nemohli, zadřeli písty
Beskydama teď běhají po lesích zmatení
přeskakují potoky jak střelení jeleni
Neví čí jsou a kam skočit mají,
jak levné děvy každému klidně dají…
Lysacupe jsem zpět, do pohádky zpátky!
Ale to né! Kde jsou velké Kobry duhové?
ke komu vzhlížet mám, kde jste mí bohové?
Kde je Kobra Staňa, Stonka, Pigi či ten Koři,
mé legendy a sny jak domeček z karet se boří
Je šlus, fajront a tečka a bodka,
jak mě to vůbec mohlo potkat
Někdo velice pil a zpil se pod obraz,
podepsal, jak říkají fúzi - X-COBRAS
Na nás fandy FK veliký to podraz
z Fialových Kober jsou X-COBRAS
A vy jste na to kývli X-ÉŘI
a takoví jste byli fajní frajeři
Jsou tu i party další, třeba Pigi team,
za který asi běhá sám Mistr Bean
To je Kober rozpad a zmar čistý
sami už nemohli, zadřeli písty
Beskydama teď běhají po lesích zmatení
přeskakují potoky jak střelení jeleni
Neví čí jsou a kam skočit mají,
jak levné děvy každému klidně dají…
Láska k Lysé
K tomu asi není co dodat. ... Ale raději, pro jistotu: Pravý dolní roh a pak údaje v pravém horním rohu! ;)
4. etapa LC - Rajská bouda (mistrovská)
Tak jako na konci týdne bývá vesměs den, který se v češtině nazývá nedělí, tak i na konci každého listopadu bývá vesměs 4. etapa LC, které se říká mistrovská. Proč, to nevím. Asi, že cvičení dělá mistra a tak kdo to dělá počtvrté je zřejmě mistr.
Jako obvykle v poslední době se nás kluků a holek, kteří spolu, za sebou či vedle sebe běháme, sešlo na sobotní etapě pro některé skoro nepočítaně. Jen prezident, také jako obvykle, chyběl.
Tuto etapu jsem byl připraven vskutku výborně. Na příkaz tajemníka oddílu Bobika jsem se v předvečer akce připojil ke krátkému brífinku tajemníka a Keňana, který se měl týkat přípravy na závod. Protože jejich brainstorming byl pro mne příliš náročný a nezáživný, pomohl jsem hlavě přiměřeným množstvím alkoholu a pak mi již jejich bezesmyslné pindy začaly dávat smysl.
Po tomto taktickém školení jsem se ráno rozhodl uplatnit svou již osvědčenou taktiku držet poslední místo v oddíle a v podstatě jistit z větší či menší dálky zadky ostatních členů VZS, ostatně jak je u mne také obvyklé.
V posledních etapách mi tato taktika stabilně vycházela. Snad jen Pigi mi to narušuje a dere se stále sveřepě za mne. Ale protože je členem turistického oddílu X-Cobras, tak mne jeho zadek příliš nezajímá. Další podobný narušitel je Ruda. Ale i on má vždy dost úcty a nechá mne mého cíle dosáhnout. Také si musím dávat pozor na Jarka. Stále se totiž nenápadně zhoršuje a zdá se, že brzy ohrozí mou pozici posledního. I tohoto borce mám však stále pod kontrolou. Tuto etapu ale přišlo něco s čím jsem nepočítal a má taktika byla zcela neúspěšná. Na start totiž dorazila Bohunka. A její zadek jsem bohužel nespatřil ani jedinou. Takže za sebe mohu hodnotit tuto sobotu jako neúspěšnou. Ale příště se připravím lépe a pokusím se zpět vybojovat svou ztracenou pozici - posledního z VZS.
Co se týče pořadí, mohu pouze opisovat ze stránek LC, protože co se děje v půlce či dokonce v přední části závodního pole při své taktice netuším. Takže jen krátce: 17. Wiatr, 36.Poky, 60. Majkl, 105. Stoša, 125. Bob, 137. Jarek, 145. Keňan, 163. Ruda, 168. Berďa a 196. Bohunka.
A na závěr bych chtěl rozptýlit fámy, které dorazily již i do našich řad. Není pravda, že Koudy je jen mýtická bytost. Koudy existuje, vyčkává ve Včelínku a až nám bude nejhůř přijde nám ku pomoci.
VZS versus Kobry
Konečně jsem pochopil skutečný důvod fúze Kober s X-air. Žádný boj o vítězství v týmech, ale obava z rostoucí formy členů VZS. Abych to podpořil konkrétními čísly, tak jsem přepočítal týmové body, které by získali loňští členové našich týmů. Vypadá to takto:
Kobry by získaly v dosavadních čtyřech etapách 2768 bodů, VZS by získala 2474 body. To znamená, že v celkovém pořadí by loňské Kobry byly až desáté (dost nedůstojné pro tyto ambiciózní běžce) a náš tým by byl na dostřel na dvanáctém místě (což je srovnatelné s loňskem-ale při vyšší úrovni tohoto ročníku).
Upozorňuji, že jsem nepočítal Wiatra, jinak by bývalá sláva Kober ještě více pobledla.
Koneckonců je chápu. Fúze s opravdu silným týmem byla jediná možnost, jak udržet jméno Kober (byť modifikované) na výsluní výsledkové listiny.
Martin
Kobry by získaly v dosavadních čtyřech etapách 2768 bodů, VZS by získala 2474 body. To znamená, že v celkovém pořadí by loňské Kobry byly až desáté (dost nedůstojné pro tyto ambiciózní běžce) a náš tým by byl na dostřel na dvanáctém místě (což je srovnatelné s loňskem-ale při vyšší úrovni tohoto ročníku).
Upozorňuji, že jsem nepočítal Wiatra, jinak by bývalá sláva Kober ještě více pobledla.
Koneckonců je chápu. Fúze s opravdu silným týmem byla jediná možnost, jak udržet jméno Kober (byť modifikované) na výsluní výsledkové listiny.
Martin
3. etapa LC - Ostravice
Půl týdne jsem čekal, komu rupnou nervy a napíše pár řádků z nedělní etapy. A už je to tady - nervy ruply mi!
Nálada na LC je stále lepší. Už se skoro ani nevejdem BOBikovi do auta a hecovačka je náramná. Vyjeli jsme k transformátoru a dole u startu jsem udiveně zjistil, že už je nás - lysacypistů více, než startovních lístků. Prý mám potom nahlásit mailem, za kým jsem doběhl. No jo-a došlo organizátorům, že po doběhu jsem absolutně nezpůsobilý jakékoliv mentální činnosti (natož pak pamatovat si nějaké jméno skoro 4 hodiny)? Částečně vnímat okolí začínám až v chatě, kam se nějak (netuším jak) dostanu. Nicméně to vypadá, že pořadí je docela věrohodné.
Všech 232 účastníků (to je počet, co?) vyrazilo v krásném počasí a mi se běželo moc hezky. Celou asfaltku. Pak konečně začal ten pravý Lysacup-terén a velké trápení a dřina. Stošu jsem už ani nezahlédl, Majkla taky ne a Wiatr s Pokym byli v té době už dávno v cíli. Zbytky dobré nálady mi vzal Jarek, který zadupal kolem - a byl fuč. Na Lukšinci jsem se smířil s osudem, tělo se částečně rozběhlo a v hlavě mi blikalo optimistické: "teď už to nějak doklepu." Už jsem se pomalu viděl v cíli - a za mnou BOBika. No tak to ne! Za cenu fyzického zhroucení, jsem ho udržel za sebou (ale možná, že se nade mnou jenom slitoval...). Nakonec čas byl docela přijatelný (pro mě). Jak už jsem někde četl: jeden osobák za druhým a umístění stále horší a horší. No prostě-bylo to super!
A z oddílového hlediska ještě lepší. Poky se obleče do modrého trikotu skokana roku a Stoša je druhý ve vyrovnanosti. V týmech jsme skončili osmí. No nádhera. Až dorazí náš šéf, hecíř, guru, trenér, motivátor, aktivátor, generátor, Koudelátor - bude to ještě lepší. Jenom on a Jan Tleskač nás dovedou k lepším výsledkům.
Martin
Trocha statistiky: 24.Wiatr, 35.Poky, 75. Majkl, 98. Stoša, 137. Jarek, 142. Martin, 145. Bob, 176. Malča, 179. Ruda a 189. Berďa
Pár foteček od Rudy a Majdy:
Nálada na LC je stále lepší. Už se skoro ani nevejdem BOBikovi do auta a hecovačka je náramná. Vyjeli jsme k transformátoru a dole u startu jsem udiveně zjistil, že už je nás - lysacypistů více, než startovních lístků. Prý mám potom nahlásit mailem, za kým jsem doběhl. No jo-a došlo organizátorům, že po doběhu jsem absolutně nezpůsobilý jakékoliv mentální činnosti (natož pak pamatovat si nějaké jméno skoro 4 hodiny)? Částečně vnímat okolí začínám až v chatě, kam se nějak (netuším jak) dostanu. Nicméně to vypadá, že pořadí je docela věrohodné.
Všech 232 účastníků (to je počet, co?) vyrazilo v krásném počasí a mi se běželo moc hezky. Celou asfaltku. Pak konečně začal ten pravý Lysacup-terén a velké trápení a dřina. Stošu jsem už ani nezahlédl, Majkla taky ne a Wiatr s Pokym byli v té době už dávno v cíli. Zbytky dobré nálady mi vzal Jarek, který zadupal kolem - a byl fuč. Na Lukšinci jsem se smířil s osudem, tělo se částečně rozběhlo a v hlavě mi blikalo optimistické: "teď už to nějak doklepu." Už jsem se pomalu viděl v cíli - a za mnou BOBika. No tak to ne! Za cenu fyzického zhroucení, jsem ho udržel za sebou (ale možná, že se nade mnou jenom slitoval...). Nakonec čas byl docela přijatelný (pro mě). Jak už jsem někde četl: jeden osobák za druhým a umístění stále horší a horší. No prostě-bylo to super!
A z oddílového hlediska ještě lepší. Poky se obleče do modrého trikotu skokana roku a Stoša je druhý ve vyrovnanosti. V týmech jsme skončili osmí. No nádhera. Až dorazí náš šéf, hecíř, guru, trenér, motivátor, aktivátor, generátor, Koudelátor - bude to ještě lepší. Jenom on a Jan Tleskač nás dovedou k lepším výsledkům.
Martin
Trocha statistiky: 24.Wiatr, 35.Poky, 75. Majkl, 98. Stoša, 137. Jarek, 142. Martin, 145. Bob, 176. Malča, 179. Ruda a 189. Berďa
Pár foteček od Rudy a Majdy:
LC - Prolog všichni přežili
Neděle 7. listopad a je to tu! Začal nový seriál Lysacupu. Nakonec se nekonal vyhlížející propadák v účasti a deštivé počasí se taky nedostavilo, teplota luxusní, takže mě tížil jen kolující zbytkový alkohol po sobotním srazu a 5 hodin spánku. Nejinak na tom byl Honza (stoša). Ale abych začal pěkně od začátku. Ranní probuzení bolelo a pohled z okna nebyl moc povzbudivý. Nepříliš plodná návštěva séparé místnosti a pak už hurááá na vlak. Během cesty vytáčím telefon (dříve, dle emailu nebylo možno), zda platí vše domluvené. Poté přestupuji k Bobíkovi do auta jako druhý v pořadí, samozřejmě, první byl Bobík za volantem :-). Pak jsme nabrali Martina (keňan) a Berďu u kterého malikno zaskřípala logistika, jak už je asi pravidlem, s mého pohledu, tedy jako nezávislého a nezaujatého pozorovatele :-). V této sestavě jsem vyrazili vstříc k Javorníku, všichni v evidentně v dobré náladě, jenž stručně vyjádřili (video1), s malou zastávkou v Radhošti pro Honzu, který už netrpělivě čekal. Při příjezdu na místo startu, bylo vidět že opět na pomyslnou bednu nedosáhnu :-), neboť počet startujících borců byl bez mála dvě stovky.
Po rozběhání jsem si vzpomněl že bych si měl vzít asi startovní lístek a tak těsně před zavíračkou, ale ne poslední, poštěstilo se. Byl mi představen náš hlavní borec Radim, kterého jsem si prohlížel a snažil se přijít nato v čem je ten výkon skrytý ;-). Před startem byl úvodní ceremoniál, s několika skoky mladých skokanů a předávaní tryček loňským vítězům ve který měli běžet, abychom věděli na koho si dát pozor. Předávaní se mimo jiné účastnil i reprezentant ČR Jakub Janda. Pak rychle přesun na start. Po startu jsem si hlídal abych v davovém šílenství nepřepálil a také vzdalujícího se Honzu. Po cca deseti minutách jsem ho už ztrácel s dohledu, protože sto metru, s blížící se hypoxii je už pro oči na hraně. Tak jsem si řekl jedině přidat a pak přišel táhly stoupáček ve kterém jsem chtěl ještě přidat, ale nebylo čím a z čeho, přešel jsem do režimu hlasitého požírání kyslíku kolem sebe, čím jsem u některých spoluběžců (jako obvykle) strhával na sebe pozornost, nicméně Honza se ke mně přiblížil na nějakých
Ale jo fajn závod fajn atmoška, super počasí, takže mám jen pozitiva. Snad se jen musím připojit k Bobikově výtce, že jsme bez ponožek, které se rozdávaly při zápisu. No nic Bobe budeme muset šetřit, co už nám zbývá. Nebo žeby nám hudy nějaké schoval :-)
Jarek
Přihláška o nové členství
Vážený pane řediteli a běžecký týme,rád bych podal přihlášku o členství ve Vašem BO VZS ČČK a o možnou reprezentaci v 9.ročníku LYSACUPU..
Vzhledem k tomu, že tým X-COBRAS nasadil v mé kategorii kamaráda Vikyho Veličku, cítím povinnost zachránit čest týmu!
S pozdravem,
Matyáš Pětroš
LysaCup 2011 - 1. etapa, Prolog na Velký Javorník
Text čeká opět na Jarka!!!
Zajímavosti: Kobry neunesly náš tréninkový tlak a spojily se s X-Air!
Foto: Valaši, Luděk Bednarz, CK Frenštát
Video: Youtube
Zajímavosti: Kobry neunesly náš tréninkový tlak a spojily se s X-Air!
Foto: Valaši, Luděk Bednarz, CK Frenštát
Video: Youtube
18. otevřený Přebor VŠB-TUO ve veslování na trenažéru
Pro milovníky veslování, indoorových, silově vytrvalostních sportů, nebo pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet jiný sport je tu možnost se zúčastnit otevřeného Přeboru VŠB-TUO ve veslování na trenažéru. Odkaz níže. Svou účast je možné předběžně přislíbit v Bobíkově Termínovce. Přihlášky je ale nutné odeslat do 1.12.2010 na: jiri.zidek@vsb.cz.
Malča
http://www.veslovani-vsb.cz/?clanek&akce=18
Malča
http://www.veslovani-vsb.cz/?clanek&akce=18
Síla v nás
Krásná podzimní neděle strávená v Kobeřicích, to byla dnešní dopolední náplň většiny našeho týmu. A vzhledem k tomu, že se úspěšně rozrůstáme, mělo dnes několik členů naší partičky premiéru. Úspěšný drafter a držitel maratonského oddílového rekordu Stosza, plný euforie a nadšení z minulých výsledků, ten co nosí v zadní kapse riflí fotku Draga z Rockyho (nebo Dragouna? Dragiše?) nám představil novou posilu Denisku. Ale k našemu a hlavně ke svému úžasu ne pouze jednu naši posilu, ale také její sestru, dvojče! Od vody a bazénu k nám přibyli další závodníci. Honza Pala alias Lapla, trenér plavání a čerstvý otec a křehké milé stvoření Bohunka Mahutová. Oba bývalí výborní závodní plavci - to jen tak na okraj, Kobry. Ale jak to již tak bývá u nepolíbených dlouhým během, podlehli pravděpodobně oba démonizujícímu startovnímu výstřelu a přepálili začátek. Bohunka ve druhém kole odhodila rukavice, ve čtvrtém již odhodila veškeré morální hodnoty a vzdala. Jejím trenérem se samozvaně zvolil Honza Kempa - plavčík z Fialových Kober (podivné spojení, což?), a proto možná výsledek byl takový, jaký byl. Lapla si dal za cíl předběhnout Honzu Nedvěda, který šel půlmaraton v Praze za 1:49, a byl tou motivací tak posedlý, že mu zrudl zrak a v cíli zčernal svět. Ale vzhledem k síle týmu věřím v naše kvality a vidím rýsovat se v dáli již jen a pouze samá zlepšení všech! Podržel nás všechny Keňan, který nezklamal a doběhl v krásném čase, nadšený drafter Rocky Stosza Balboa po velkých výkonech v nedávné minulosti lehce padl pyskem na tvář, ale u něj nepředpokládám, že by jej chvilkový neúspěch srazil na kolena. Pěkný čas zaběhl Jarek, i když musel celý půlmaraton uvažovat, kde by si odskočil. Berďa si dnes běžel svůj standard a stylem noha, ruka, zevní rotace nohy, mávnutí rukou, noha, ruka úspěšně doběhl do cíle. Bobika šel také svůj standard - přece se neunaví - takže dnes opět bez čísla na prsou a jen tři kolečka. A já? Klasika. Plnou hubu keců, radši jsem z domu vzal děti (nebo mi je přibalila Hanička?), ať se mám na co vymluvit a do toho ještě řeči o nedávnému napadení mého organismu Borrelií burgdorferi! Ale už nabírám dech a Stoszo těš se!!!
S věčným pozdravem
"Kurde přydej!"
se na vás těším na Lysacupu
Koudy
zarputilý výraz běžce a draftera Rockyho Stoszi Balboi pro nezasvěcené znamená: "Rozdrtím samotný vrcholek Lysé a kamennou vrcholovou mohylu těmahle svýma zubama!"
Kobeřický 1/2M 2010
Dozvuky Ostravského maratonu
Huuííííu u u, takto nějak bych foneticky přepsal zvuk, který způsobil Stošou zvířený vzduch,když mě na maratonu předbíhal. Teď mi konečně přestalo hvízdat v uších, pomalu se vzpamatovávám a došlo mi, jak neuvěřitelný výkon Stoša podal. Nejhorší na tom je, že byl v cíli tak strašně svěží...No dobrá! Komu čest-tomu čest! Ale už jsem zahájil přípravu na příští maraton a: "...Stošo - do roka a do dne Ti to vrátím! O šampíčko? (nebo jinou hrdlulibou tekutinu?)
Martin
Martin
Ostravský maraton 2010
Ráno 9.10.2010 vše začalo naprosto klasicky, alespoň u mne, vzbudil jsem, posnídal, vyprázdnil, napil, nachystal si věci k běhu, napil se, vyprázdnil podruhé, nachystal ionťák a šel na tramvaj. Měl jsem sraz s Berďou na zastávce Moravská cca 8.48. Berďa nezklamal a nenastoupil, posléze mi zvoní telefon, že tramvaj jela o 20 sec. dříve, ale že dobíhal, ale už to nestihl atd. atd. pak cestoval jak to šlo, ale na Masarykáči jsme se již sešli kolem 9.20 všichni, dokonce jsme Berdíkovi vyzvedli číslo ať nezmatkuje ve frontě.Pak jsme se jeli převléknout na Čapkárnu, pak zpět, proběhla nějaká rozcvička a rozběhání a už jsme stáli na startovní čáře.
Já osobně jsem se ten den, to ráno, cítil výborně, bylo mi zima, chtělo se mi čůrat(vydržel jsem později až do cíle), trochu mě bolel trochanter major sinister a všechno co se kolem te kurvy upíná nebo začíná, ale nebyl jsem nervozní, tepovka klidná, věděl jsem že mám naběháno a prostě běžím pro čas okolo 3:45 nebo aspon pod 3:50. Jak rychle jsem se ale vyléčil, po prvním kole 30:32, po druhém 1:00:35, tož co to robiš p..o? běhat deset metrů za keňanem? chceš se zase odvařit? ale pořád jsem neměl nějaké tepy, nemám sice ty budíky co všichni, ale citil jsem že jsem sotva na svém prahu okolo 130, ale 12km/h, tož to je divné. Možná mi místo nosní přepážky v nemocnici před 14 dny přišili jeden plicni lalok navíc. Nu, protože se řídím hlavně signály těla, tak jsem si běžel dál jak mě kardiopulmonární aparatus řikal. Pak přišlo poslední kolo, doběhl jsem keňana, ten asi nebyl ve své kůži, ale spíše v kůži etiopana, lokli jsme nějakou vodu do posledního kola, říkám mu, tak zaberem co? Martin už za mými zády volá: běž a udělej rekord VZS, a tak jsem pochopil, že se něco děje (bez dovolení bych před keňana nešel, bo bych zase přepalil a vytuh třeba na 40km), a strašně mě to heclo, že je to zas na mě a že to musim prostě udělat dobře. V lebce se mi začalo přehrávat eye of tiger a další hudební motivy od Billa Contiho z filmů Rocky 123456, a takove to jak Sly běží na ten kopec někde na Urale a řve Dragooooooo atd. Teď mě vlastně napadlo, že jste to asi neviděli?! No tak zpátky k maratonu, na 40km jsem pocítil první únavu, jak prostě nohy bolej celkově, ale nebyly to žádné křeče ani takové ty tlaky v kloubech jak jsem zažil v opravdových krizích, a taky tam byla už ta euforie že to asi doběhnu. A najednou se objevil přítel IB. Bylo to jako sen, už mi opravdu docházelo a náhle tu jede vedle mě na kole a podává mi vodu, stačil mi jen lok a zase jsem byl o krok blíž k cíli, pak mě hecoval že musím vydržet, že běžím neskutečný čas, no byl jsem rád, že jsem tam Ibiho potkal. Díky Bobe! Dále už byla jen zákruta ministoupáček k náměstí, časomíra 3:32:27, pohár, pocit vítězství nad sebou samým, vítání s Martinem, který mi udělal celý závod. Díky Martine! Fakticky jsem si to užil asi jako nějaká etapa lysakapu jak vyběhneš z teho bordela a inverze a nahoře je prostě božsky. Poslední díky patři taky Berďovi, který už dávno předtím tvrdil, čistě matematicky, že podle pulmaratonu, to mám běžet za 3:30. Měl jsem mu věřit a příště taky budu.
Co dodat na závěr, jako kdyby to nakonec bylo nám všem třem málo, nebude jěště někde do konce roku nějaký maratonek? Uvažoval jsem já i Berďa, a nechtěl by keňan odpovědět na můj čas co nejdříve?
Tak zas někdy hoši.Nazdar.
Ostravský maraton 2010 - výsledky a fotky
Oficiální výsledky:
01. Orálek 2:30:58
56. Stoša 3:32:27 (OR, KR)
57. Keňan 3:34:24 (OR)
86. Berďa 3:53:04 (OR)
(OR - osobní rekord, KR - klubový rekord)
Fotky: PepaTeamFM, DaO, Martin Dedek, Leniia, Markolita, MK Seitl, DukeOfYork
Náš "nový keňan" Stoša v akci (finiš):
01. Orálek 2:30:58
56. Stoša 3:32:27 (OR, KR)
57. Keňan 3:34:24 (OR)
86. Berďa 3:53:04 (OR)
(OR - osobní rekord, KR - klubový rekord)
Fotky: PepaTeamFM, DaO, Martin Dedek, Leniia, Markolita, MK Seitl, DukeOfYork
Náš "nový keňan" Stoša v akci (finiš):
Slezanská hodinovka (20/09/2010)
Po roční pauze jsme se vrátili na místo činu naší první hodinovky a to takřka ve stejném složení: Stoša, Berďa a Bob. Letos nám však dělala sličný doprovod navíc Kačka. Počasí překvapilo svou příjemnou teplotou (slunečno a údajně 14 st.) a téměř bezvětřím - prostě ideální podmínky!
Na počátku jsme měli menší peripetie s přihlašením Kačky, kterou nechtěli pustit do prvního rozběhu, ale díky nízkému počtu účastníku se nakonec konal pouze jeden rozběh. Abych byl přesný, tak jeden a půl. Pár jedinců startovalo zřejmě v průběhu závodu, neboť dobíhali ještě po odpískání hodiny. Kačka do toho tedy šla, i když se jí moc nechtělo.
Náš hlavní tahoun Stoša dostal před samotným startem jasné pokyny. Byť byly myšleny s jistou dávkou nadsázky, snažil se je naplnit. Na určených 15 km sice nedosáhl, ani na vysněných 14 km, ale i zlepšení svého předloňského maxima o 300 m mu stačilo na VÍTĚZSTVÍ v kategorii! Ano, čtete správně - vítězství. A aby to opravdu stálo za to, zabojovali jsme s Berďou (nevědomky) o zbylá místa na stupních vítězů! Navíc v osobních rekordech!
Výsledky kategorie do 35 let:
1. Stoša 13.720 m (předloni 13.420 m)
2. BOBika 13.140 m (12.798 m)
3. Berďa 13.136 m (13.102 m)
4. Borek Bartoš 13.075 m (Polsko, ročník 1992!!!)
... víc nás nebylo. Škoda, nebrali jsme pricemoney jako ostatní kategorie, ale pouze kindervajíčko.
Kačka si v klidu doběhla na krásnou metu 10.840 metrů, což však v nabité ženské konkurenci stačilo až na 8. místo.
Celkově vyhrál domácí Pavel Michna za 17.020 m, mezi ženami Adéla Esentiérová za 13.222 m. Ta si však během závodu "pouze" hlídala první místo - stihla se postarat o dcerku, odskočit na WC, rozebrat s Romanem co bude k večeři či usměvně zapózovat pro fotografy. ;)
Fotky od Rosti Bažanowského (rajce MK Seitl):
Na počátku jsme měli menší peripetie s přihlašením Kačky, kterou nechtěli pustit do prvního rozběhu, ale díky nízkému počtu účastníku se nakonec konal pouze jeden rozběh. Abych byl přesný, tak jeden a půl. Pár jedinců startovalo zřejmě v průběhu závodu, neboť dobíhali ještě po odpískání hodiny. Kačka do toho tedy šla, i když se jí moc nechtělo.
Náš hlavní tahoun Stoša dostal před samotným startem jasné pokyny. Byť byly myšleny s jistou dávkou nadsázky, snažil se je naplnit. Na určených 15 km sice nedosáhl, ani na vysněných 14 km, ale i zlepšení svého předloňského maxima o 300 m mu stačilo na VÍTĚZSTVÍ v kategorii! Ano, čtete správně - vítězství. A aby to opravdu stálo za to, zabojovali jsme s Berďou (nevědomky) o zbylá místa na stupních vítězů! Navíc v osobních rekordech!
Výsledky kategorie do 35 let:
1. Stoša 13.720 m (předloni 13.420 m)
2. BOBika 13.140 m (12.798 m)
3. Berďa 13.136 m (13.102 m)
4. Borek Bartoš 13.075 m (Polsko, ročník 1992!!!)
... víc nás nebylo. Škoda, nebrali jsme pricemoney jako ostatní kategorie, ale pouze kindervajíčko.
Kačka si v klidu doběhla na krásnou metu 10.840 metrů, což však v nabité ženské konkurenci stačilo až na 8. místo.
Celkově vyhrál domácí Pavel Michna za 17.020 m, mezi ženami Adéla Esentiérová za 13.222 m. Ta si však během závodu "pouze" hlídala první místo - stihla se postarat o dcerku, odskočit na WC, rozebrat s Romanem co bude k večeři či usměvně zapózovat pro fotografy. ;)
Fotky od Rosti Bažanowského (rajce MK Seitl):
Sedmiboj Wygoda Open 2010
Datum: 12/09/2010
Místo: ZŠ ČSA v Bohumíně (mapy.cz)
Web
Účast: Keňan, Stoša, Jarek, BOBika & Pavla s Pavlem
Počasí nám přálo tak na půl: po dešti bylo ještě mokro, ale během závodu nepršelo ani nefoukalo. Tartan tak byl poněkud méně přilnavý, což se zřejmě nepatrně podepsalo i na některých výkonech.
Sešlo se nás poměrně hodně, dokonce přišlo závodit i osm žen! Škoda, že nemohla přijít Kačka, která víkend věnovala sebezdokonalování se ve své profesi (byla na kurzu). Myslím, že by nebyla bez šancí!
Pořadí v našem týmu v podstatě určila hned první disciplína (100 m). Pouze Keňan se Stošou si v konečném pořadí prohodili místa. Celkové výsledky.
Atmosféra byla příjemná a vše plynulo v poklidném tempu, což určitě přispělo k dobrému pocitu z akce. Doufám, že příště se nás tam sejde ještě více!
Fotky od Jarka (neupravované):
Místo: ZŠ ČSA v Bohumíně (mapy.cz)
Web
Účast: Keňan, Stoša, Jarek, BOBika & Pavla s Pavlem
Počasí nám přálo tak na půl: po dešti bylo ještě mokro, ale během závodu nepršelo ani nefoukalo. Tartan tak byl poněkud méně přilnavý, což se zřejmě nepatrně podepsalo i na některých výkonech.
Sešlo se nás poměrně hodně, dokonce přišlo závodit i osm žen! Škoda, že nemohla přijít Kačka, která víkend věnovala sebezdokonalování se ve své profesi (byla na kurzu). Myslím, že by nebyla bez šancí!
Pořadí v našem týmu v podstatě určila hned první disciplína (100 m). Pouze Keňan se Stošou si v konečném pořadí prohodili místa. Celkové výsledky.
Atmosféra byla příjemná a vše plynulo v poklidném tempu, což určitě přispělo k dobrému pocitu z akce. Doufám, že příště se nás tam sejde ještě více!
Fotky od Jarka (neupravované):
Hrabovský půlmaraton
Celý týden jsem čekal, kdo se ujme četného úkolu napsat něco o Hrabovském půlmaratonu. A...nic. Dobře vám teda tak, napíšu to sám.
V sobotu jsme se sešli v Hrabové v následující sestavě: běžecky nadržený Stoša, úkoly zavalený Berďa, vtipem hýřící Koudy, horský maratonec Majkl, moje maličkost a nesmím zapomenout na milého kolegu a kamaráda,který se nedostavil- určitě pouze díky neblahé shodě okolností, ale v duchu byl nepochybně s námi (říkejme mu tedy imaginární běžec- IB).
Stalo se toto:
-Počasí chladné, ale měli jsme štěstí-nepršelo. IB nám sdělil, že se včerejším tréninkem "zrakvil" a dnes dá jenom "trojku".
-Koudy, Berďa a IB to pojali společensky a prokecali celý závod.
-Majkl byl po noční a nechápu, kde na to vzal sílu. IB bolí lýtka
-IB ze své výšky blahosklonně shlíží na všechny běžce, kteří ho předbíhají o kolo
-Stoša se už naučil běhat rovnoměrně a s přehledem si běžel pro osobák. IB plánuje běhání na sportovním kurzu
-Berďa se splašil pár metrů před cílem a utekl Koudymu, který si (naivně) představoval, že doběhnou spolu.Berďa se pak opravdu snažil tvářit, že ho to mrzí...
-Jsme v cíli.IB si zapisuje naše časy i mezičasy, aby měl čím nakrmit své pověstné tabulky
-Jsme spokojeni.Všichni máme osobáky. Doběhli jsme v tomto pořadí: Martin 1:31:23, Majkl 1:32:16, Stoša 1:35:30, Berďa 1:43:38, Koudy 1:43:46 a IB mohl mít tak asi 1:47:52
-pijem v cíli pivo, je nám fajn a plánujem Ostravský maraton. IB neví, jestli půjde
Byl to krásný závod a je škoda, že tam IB vlastně nebyl.
(Pod zkratkou IB si můžete představit všechny chybějící kamarády. Snad příště dorazí.)
Martin
V sobotu jsme se sešli v Hrabové v následující sestavě: běžecky nadržený Stoša, úkoly zavalený Berďa, vtipem hýřící Koudy, horský maratonec Majkl, moje maličkost a nesmím zapomenout na milého kolegu a kamaráda,který se nedostavil- určitě pouze díky neblahé shodě okolností, ale v duchu byl nepochybně s námi (říkejme mu tedy imaginární běžec- IB).
Stalo se toto:
-Počasí chladné, ale měli jsme štěstí-nepršelo. IB nám sdělil, že se včerejším tréninkem "zrakvil" a dnes dá jenom "trojku".
-Koudy, Berďa a IB to pojali společensky a prokecali celý závod.
-Majkl byl po noční a nechápu, kde na to vzal sílu. IB bolí lýtka
-IB ze své výšky blahosklonně shlíží na všechny běžce, kteří ho předbíhají o kolo
-Stoša se už naučil běhat rovnoměrně a s přehledem si běžel pro osobák. IB plánuje běhání na sportovním kurzu
-Berďa se splašil pár metrů před cílem a utekl Koudymu, který si (naivně) představoval, že doběhnou spolu.Berďa se pak opravdu snažil tvářit, že ho to mrzí...
-Jsme v cíli.IB si zapisuje naše časy i mezičasy, aby měl čím nakrmit své pověstné tabulky
-Jsme spokojeni.Všichni máme osobáky. Doběhli jsme v tomto pořadí: Martin 1:31:23, Majkl 1:32:16, Stoša 1:35:30, Berďa 1:43:38, Koudy 1:43:46 a IB mohl mít tak asi 1:47:52
-pijem v cíli pivo, je nám fajn a plánujem Ostravský maraton. IB neví, jestli půjde
Byl to krásný závod a je škoda, že tam IB vlastně nebyl.
(Pod zkratkou IB si můžete představit všechny chybějící kamarády. Snad příště dorazí.)
Martin
Tic Tac Trojka 01/09/2010
Vzhledem k mizernému počasí posledních dnů byl o týden později přeložen Oldův kilometr a tak se dalším závodem "Seitlovských sprintů" stala Tic Tac Trojka (TTT). Někteří z nás se jí zúčastnili již loni a letos si chtěli vylepšit osobáčky. Počasí stále moc nepřalo - pršelo a foukalo, i přesto se to všem podařilo:
01. 09:35 Martin Zapalač (ISRT)
12. 11:16 Keňan
16. 11:37 Stoša
18. 11:54 Jarek
20. 12:38 BOBika
Na závěr každý dostal krabičku TicTaců a jeho číslo bylo zařezeno do losování tomboly s chutnými cenami.
Děkujeme MK Seitl za pořadání závodů a příjemnou atmosféru!
Fotky od Jarka:
01. 09:35 Martin Zapalač (ISRT)
12. 11:16 Keňan
16. 11:37 Stoša
18. 11:54 Jarek
20. 12:38 BOBika
Na závěr každý dostal krabičku TicTaců a jeho číslo bylo zařezeno do losování tomboly s chutnými cenami.
Děkujeme MK Seitl za pořadání závodů a příjemnou atmosféru!
Fotky od Jarka:
Porubská prázdninová pětka na dráze 25/08/2010
Tak to snad není pravda! Měl jsem celý článek hotový - a jak jsem se snažil!!! - a při nahrávání fotek mi téměř celý zmizel. Bezdůvodně ... :(
VSUVKA ...
Je smutné, že na náš blog přispívá pravidelně jen pár běžců a ostatní na to se.ou a různě se vymlouvají. Dokonce i naši soupeři - Fialové kobry mají na některých našich člancích zásluhy! Kamarádi - zamyslete se nad sebou!!!
... VSUVKA
No a tady následoval krásně vypocený text. Ať z něj alespoň něco máte, zkusím to ještě jednou stručně:
- Keňan se opět marně snažil maskovat papírové předpoklady na týmové vítězství
- Keňan opět vyhrál
- Keňan opět nenapsal článek
- Keňan nemá čas
- Keňan asi pořád trénuje
- Jarek je nový člen VZS Ostrava - má-li někdo něco proti, řekněte to
- Berďa s Dr. Kalamářem stále dělají "mrtfé" brouky vzácného druhu
- i proto jsem byl v týmu zase poslední ;)
Pořadí:
01. 0:18:11 Marek Škapa (X-Air)
09. 0:20:03 Keňan
11. 0:20:32 Stoša
12. 0:20:50 Malča
15. 0:21:14 Jarek
18. 0:22:36 BOBika
26. 0:25:17 Kačenka (5. žena)
(více na MK Seitl)
A ptáte se, kde jsou Fialovice? Na diskuzi prudí, ale jinak se po nich slehla zem. Že by ticho před bouří? Zřejmě něco chystaji na LC ...
A ještě pár obrázků od Jarka:
VSUVKA ...
Je smutné, že na náš blog přispívá pravidelně jen pár běžců a ostatní na to se.ou a různě se vymlouvají. Dokonce i naši soupeři - Fialové kobry mají na některých našich člancích zásluhy! Kamarádi - zamyslete se nad sebou!!!
... VSUVKA
No a tady následoval krásně vypocený text. Ať z něj alespoň něco máte, zkusím to ještě jednou stručně:
- Keňan se opět marně snažil maskovat papírové předpoklady na týmové vítězství
- Keňan opět vyhrál
- Keňan opět nenapsal článek
- Keňan nemá čas
- Keňan asi pořád trénuje
- Jarek je nový člen VZS Ostrava - má-li někdo něco proti, řekněte to
- Berďa s Dr. Kalamářem stále dělají "mrtfé" brouky vzácného druhu
- i proto jsem byl v týmu zase poslední ;)
Pořadí:
01. 0:18:11 Marek Škapa (X-Air)
09. 0:20:03 Keňan
11. 0:20:32 Stoša
12. 0:20:50 Malča
15. 0:21:14 Jarek
18. 0:22:36 BOBika
26. 0:25:17 Kačenka (5. žena)
(více na MK Seitl)
A ptáte se, kde jsou Fialovice? Na diskuzi prudí, ale jinak se po nich slehla zem. Že by ticho před bouří? Zřejmě něco chystaji na LC ...
A ještě pár obrázků od Jarka:
Yesenický maraton
Musel jsem týden nechat uležet zážitky z mého prvního maratonu, než se s Vámi o ně podělím. Stále přetrvává velmi pozitivní pocit, že jsem se dostal ve zdraví do cíle. Hlavní úkoly byly splněny: dostat se na Skřítek a pokud možno tak, aby to nebylo v metabolickém rozkladu.
Start byl v sobotu 21.8.2010 v 10:00 hodin. Trasa Ramzová - Šerák - Červenohorské sedlo - Praděd - Skřítek a pěkné počasí slibovaly krásné výhledy a zážitky. Teplota kolem 20C a mírný větřík na hřebenech umožnily vyrazit velmi nalehko. Cílená příprava v Innsbrucku v posledních týdnech mi zaručila dostatečné množství výškových tréninkových metrů. Jediné, co nesedělo v řádné přípravě byl večírek s Koudelem u Šmejkyho v Olomouci večer před startem. Ustál jsem to na pivu. Tvrdému a tanečkům do svítání jsem se vyhnul a po 4 hodinách spánku jsem vyrazil směr Skřítek. Milan Žondra s Petrem Jemelíkem se panákům nevyhnuli, znát to ovšem bylo jen v první polovině trati, pak zmizela kocovina a na Petrácích chytili druhý dech. Díky skvělé práci organizátorů jsme se dostali autobusy společně s dalšími 110 spoluběžci z cíle na start.
Úvodní taktiku Jemela s Minďou vyjít na Šerák a pak společný běh na Švýcárnu jsem sabotoval na první občerstvovačce (Šerák) a následoval jiné běžce vstříc krásnému dni. Cítil jsem se skvěle, do 20 km jsem se držel zkrátka a nepředbíhal jsem. Na občerstvovačkách jsem se jen letmo během několika sekund občerstvil, doplnil vodu do láhve v ruce a utíkal dále. Po 20km mi začalo připadat tempo ostatních kolem pomalé, všichni byli tak nějak více zadýchaní než já. Tak jsem se na to vykašlal a nechal jsem nohy běžet, jak se jim zrovna chce. Až pod Praděd jsem předbíhal především v kopcích a tím získal nějakých 10-15 míst. No a pak se to tak nějak nepozorovaně začalo blížit, já to nezpozoroval a běžel dále. Jednak stoupání na Praděd už nebylo tak snadné, klesání na Ovčárnu začalo být nekonečné, gely, tyčinky a vodu jsem stále nesl sebou a neměl na ně chuť. Rozpálený asfalt sálal teplo a okolní davy lidí mi nedaly možnost se soustředit na běh. Těšil jsem se na stoupání na Petráky, předpokládal jsem, že kopce mi jdou tak nějak samy. Jenže najednou po občerstvení na Ovčárně to do kopce šlo jen tak nějak pomalu jako ostatním kolem a nahoře na Petrových kamenech to nešlo rozběhnout. Mírná nauzea mi dovolovala pozřít jen trochu vody. Blížil se 35km a přesně tak, jak říkal Koudel, byla tam ta zeď. Pomalu jsem jí prošel, kolem zrovna proběhl Jemel a dalších deset běžců. Dostal jsem do sebe ten gel a opět díky morální podpoře turistů vyběhl. Na Jelení studánce to už zase šlo obstojně, jen seběh ze Ztracených kamenů nebyl zadarmo. Kilometr před cílem kolem profičel Milan. Ale pak už to šlo, dostal jsem zase chuť na vodu, vyžahl jsem celou láhev a doběhl do cíle v čase 5:10 na 53.místě. Milan to měl za 5:05 (49.) a Jemel za 4:54 (40.).
Jak je zřejmé, začátečnické chyby mě neminuly. Ale i tak jsem si to užil. Dosud jsem neměl zkušenosti s tak dlouhými běhy (nejvíce 30km bez převýšení) a tudíž ani s řádným pitným a energetickým režimem.
Těším se na příští rok.
Majkl
Fotky 1
Fotky 2
LysaCup 2010 - video ze závěrečné
Ahoj běžkyně a běžci,
letní sezóna je v plném proudu a meteorologové (snad věštili z koule) předpovídají další pěkný a teplý týden (http://www.chmi.cz/meteo/om/tyden/tyden.html), tak to snad vyjde.
Kdo by měl zájem se zchladit, může shlédnout video, které v zimě vznikalo. Je ale možné, že atmosféra zahřeje. Ať tak či onak za necelého čtvrt roku začne znovu víc a víc oblíbený LysaCUP z jehož závěrečného večírku máte k dispozici záznam.
Tož si užijte video, trénujte a v listopadu ahoj.
Plavčíci
ODKAZ (video by mělo jít přímo shlédnout, nebo stáhnout v Internet Exploreru):
http://www.w-video.cz/videa/lysacup2010.wmv
letní sezóna je v plném proudu a meteorologové (snad věštili z koule) předpovídají další pěkný a teplý týden (http://www.chmi.cz/meteo/om/tyden/tyden.html), tak to snad vyjde.
Kdo by měl zájem se zchladit, může shlédnout video, které v zimě vznikalo. Je ale možné, že atmosféra zahřeje. Ať tak či onak za necelého čtvrt roku začne znovu víc a víc oblíbený LysaCUP z jehož závěrečného večírku máte k dispozici záznam.
Tož si užijte video, trénujte a v listopadu ahoj.
Plavčíci
ODKAZ (video by mělo jít přímo shlédnout, nebo stáhnout v Internet Exploreru):
http://www.w-video.cz/videa/lysacup2010.wmv
Dokument o Lysé hoře na ČT
O magickém kopci a lidech, kteří pro něj ztratili hlavu
Premiéra: 13. 6. 2010 20:00 ČT2
Délka: 57 min.
iVysílání ČT
(cca 13. minutu v akci Peter Balko)
Premiéra: 13. 6. 2010 20:00 ČT2
Délka: 57 min.
iVysílání ČT
(cca 13. minutu v akci Peter Balko)
Velká cena Ostravy v triatlonu
Od našeho blízkého zpravodaje - Fialovice Pigiho:
Nazdar vodníci. Musím vás upozornit, že Poky šel parádní triatlon v Hlučíně. Trénuju vedle něj v dráze tak jsem si všimnul jeho rostoucí formy, kterou dokázal v závodě prodat. Jelikož tam byl z vodníků sám a sám o sobě se špatně píše článek, tak píšu já a posílam Bobovi pár fotek a jedno logo. Nebojte sledujeme vás. Zdraví Pigi - Fialové kobry
Rosťa Matera, 19.6.2010 23:24:48, odkaz:
V sobotu 19.6. proběhl už 11. ročník Velké ceny Ostravy v triatlonu na štěrkovně Hlučín. V úvodním závodě žáků byla i mezi chlapci nejrychlejší Jana Macháčová a zvítězila před Martinem Melichárkem (oba TK Ostrava) a Piotrem Lavickým (Akwedukt Kielce).
Hlavní závod ovládli závodníci Polské republiky: zvítězil Krzysztof Augustyniak (Pletval Polkowice) před Marcinem Lawickim (Akwedukt Kielce) a Markem Olszewskim (Ironman CS Polska).
Závod žen byl jednoznačnou záležitosti pro Tamaru Stonovou, která dokončila závod na 11. místě absolutního pořadí.
Výsledky, Fotky
Nazdar vodníci. Musím vás upozornit, že Poky šel parádní triatlon v Hlučíně. Trénuju vedle něj v dráze tak jsem si všimnul jeho rostoucí formy, kterou dokázal v závodě prodat. Jelikož tam byl z vodníků sám a sám o sobě se špatně píše článek, tak píšu já a posílam Bobovi pár fotek a jedno logo. Nebojte sledujeme vás. Zdraví Pigi - Fialové kobry
Rosťa Matera, 19.6.2010 23:24:48, odkaz:
V sobotu 19.6. proběhl už 11. ročník Velké ceny Ostravy v triatlonu na štěrkovně Hlučín. V úvodním závodě žáků byla i mezi chlapci nejrychlejší Jana Macháčová a zvítězila před Martinem Melichárkem (oba TK Ostrava) a Piotrem Lavickým (Akwedukt Kielce).
Hlavní závod ovládli závodníci Polské republiky: zvítězil Krzysztof Augustyniak (Pletval Polkowice) před Marcinem Lawickim (Akwedukt Kielce) a Markem Olszewskim (Ironman CS Polska).
Závod žen byl jednoznačnou záležitosti pro Tamaru Stonovou, která dokončila závod na 11. místě absolutního pořadí.
Výsledky, Fotky
A Bobo zapomněl dodat, že...
... Berďa byl před závodem značně unaven, proto zřejmě ten výkon takto vypadal ...
... Kačenka spadla do moře
... ve Stockholmu jezdí zajímavá auta
... a ochranka Švédské královské rodiny umí taky rychle běhat!
... Kačenka spadla do moře
... ve Stockholmu jezdí zajímavá auta
... a ochranka Švédské královské rodiny umí taky rychle běhat!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
