LysaCup 2010 - video ze závěrečné
Ahoj běžkyně a běžci,
letní sezóna je v plném proudu a meteorologové (snad věštili z koule) předpovídají další pěkný a teplý týden (http://www.chmi.cz/meteo/om/tyden/tyden.html), tak to snad vyjde.
Kdo by měl zájem se zchladit, může shlédnout video, které v zimě vznikalo. Je ale možné, že atmosféra zahřeje. Ať tak či onak za necelého čtvrt roku začne znovu víc a víc oblíbený LysaCUP z jehož závěrečného večírku máte k dispozici záznam.
Tož si užijte video, trénujte a v listopadu ahoj.
Plavčíci
ODKAZ (video by mělo jít přímo shlédnout, nebo stáhnout v Internet Exploreru):
http://www.w-video.cz/videa/lysacup2010.wmv
letní sezóna je v plném proudu a meteorologové (snad věštili z koule) předpovídají další pěkný a teplý týden (http://www.chmi.cz/meteo/om/tyden/tyden.html), tak to snad vyjde.
Kdo by měl zájem se zchladit, může shlédnout video, které v zimě vznikalo. Je ale možné, že atmosféra zahřeje. Ať tak či onak za necelého čtvrt roku začne znovu víc a víc oblíbený LysaCUP z jehož závěrečného večírku máte k dispozici záznam.
Tož si užijte video, trénujte a v listopadu ahoj.
Plavčíci
ODKAZ (video by mělo jít přímo shlédnout, nebo stáhnout v Internet Exploreru):
http://www.w-video.cz/videa/lysacup2010.wmv
Dokument o Lysé hoře na ČT
O magickém kopci a lidech, kteří pro něj ztratili hlavu
Premiéra: 13. 6. 2010 20:00 ČT2
Délka: 57 min.
iVysílání ČT
(cca 13. minutu v akci Peter Balko)
Premiéra: 13. 6. 2010 20:00 ČT2
Délka: 57 min.
iVysílání ČT
(cca 13. minutu v akci Peter Balko)
Velká cena Ostravy v triatlonu
Od našeho blízkého zpravodaje - Fialovice Pigiho:
Nazdar vodníci. Musím vás upozornit, že Poky šel parádní triatlon v Hlučíně. Trénuju vedle něj v dráze tak jsem si všimnul jeho rostoucí formy, kterou dokázal v závodě prodat. Jelikož tam byl z vodníků sám a sám o sobě se špatně píše článek, tak píšu já a posílam Bobovi pár fotek a jedno logo. Nebojte sledujeme vás. Zdraví Pigi - Fialové kobry
Rosťa Matera, 19.6.2010 23:24:48, odkaz:
V sobotu 19.6. proběhl už 11. ročník Velké ceny Ostravy v triatlonu na štěrkovně Hlučín. V úvodním závodě žáků byla i mezi chlapci nejrychlejší Jana Macháčová a zvítězila před Martinem Melichárkem (oba TK Ostrava) a Piotrem Lavickým (Akwedukt Kielce).
Hlavní závod ovládli závodníci Polské republiky: zvítězil Krzysztof Augustyniak (Pletval Polkowice) před Marcinem Lawickim (Akwedukt Kielce) a Markem Olszewskim (Ironman CS Polska).
Závod žen byl jednoznačnou záležitosti pro Tamaru Stonovou, která dokončila závod na 11. místě absolutního pořadí.
Výsledky, Fotky
Nazdar vodníci. Musím vás upozornit, že Poky šel parádní triatlon v Hlučíně. Trénuju vedle něj v dráze tak jsem si všimnul jeho rostoucí formy, kterou dokázal v závodě prodat. Jelikož tam byl z vodníků sám a sám o sobě se špatně píše článek, tak píšu já a posílam Bobovi pár fotek a jedno logo. Nebojte sledujeme vás. Zdraví Pigi - Fialové kobry
Rosťa Matera, 19.6.2010 23:24:48, odkaz:
V sobotu 19.6. proběhl už 11. ročník Velké ceny Ostravy v triatlonu na štěrkovně Hlučín. V úvodním závodě žáků byla i mezi chlapci nejrychlejší Jana Macháčová a zvítězila před Martinem Melichárkem (oba TK Ostrava) a Piotrem Lavickým (Akwedukt Kielce).
Hlavní závod ovládli závodníci Polské republiky: zvítězil Krzysztof Augustyniak (Pletval Polkowice) před Marcinem Lawickim (Akwedukt Kielce) a Markem Olszewskim (Ironman CS Polska).
Závod žen byl jednoznačnou záležitosti pro Tamaru Stonovou, která dokončila závod na 11. místě absolutního pořadí.
Výsledky, Fotky
A Bobo zapomněl dodat, že...
... Berďa byl před závodem značně unaven, proto zřejmě ten výkon takto vypadal ...
... Kačenka spadla do moře
... ve Stockholmu jezdí zajímavá auta
... a ochranka Švédské královské rodiny umí taky rychle běhat!
... Kačenka spadla do moře
... ve Stockholmu jezdí zajímavá auta
... a ochranka Švédské královské rodiny umí taky rychle běhat!
Triatlon XTB Brušperk, 12/06/2010
Krásné počasí - krásný závod, který pro mně osobně dopadl velmi dobře. Vylepšil jsem si čas celkový, plavání a kupodivu i kola. Maratonskou únavu jsem cítil především v kopcích, v ostatních pasážích mi to docela jelo. Ukázalo se docela rozumným projet si trasu pár dnů předem. Také díky tomu jsem pěkně poskočil v pořadí, zatímco jiní doplatili na těžký terén a často spadli. Běh jsem sice vylepšil také, ale opět to byla má nejhorší disciplína ...
Výsledky (absolutně/v kategorii):
01./01. 1:17:30 Tomáš Matera
13./05. 1:27:13 Poky
31./19. 1:34:45 BOBika
40./26. 1:36:43 Stoša
46./30. 1:37:26 Koudy
Více info taky na webu XTB.
Pár foto od Daniela Ševčíka:
Výsledky (absolutně/v kategorii):
01./01. 1:17:30 Tomáš Matera
13./05. 1:27:13 Poky
31./19. 1:34:45 BOBika
40./26. 1:36:43 Stoša
46./30. 1:37:26 Koudy
Více info taky na webu XTB.
Pár foto od Daniela Ševčíka:
Stockholm marathon, 05/06/2010
Nikomu se do psaní článku moc nechce. I já mám spoustu práce, ale někteří na něj čekají ... tak alespoň pár vět.
Na startu nás krom spousty lidí čekalo i relativně příjemné počasí. Přirovnal bych ho k tomu letošnímu na PIMu: sluníčko, teplo a relativně bezvětří (oficiální stránky píší 19st. a téměř bezvětří). Kolik lidí se na startu mačkalo přesně, netuším. Přihlášených bylo přes 20.000, na oficiálních stránkách píší něco o 15.468, v cíli bylo klasifikováno 14.673 lidí (11.407 mužů a 3.266 žen). Čechů bylo registrovaných 15, klasifikováno bylo 13. I když jsme byli "potetovaní" vlaječkami, bylo od organizátorů velmi praktické umístit na startovní čísla společně s dalšími informacemi také vlaječku. Člověk tak hned poznal, s kým má tu čest. V davu na startu jsme se tak mohli pozdravit s prvomaratonkou Ruth Vojtěchovskou, nebo si s některými běžci krátce pokecat při běhu - o tom by mohla vyprávět Kačenka.
Samotná trasa vedla jak přes centrum, tak i krásnou přírodní částí "parkem" Djurgårdsbrunn. Tam moc fandů nebylo, za to v centru to byl jiný hukot než v Praze! Trošku jsme měli obavy z občerstvovaček. Jednak z pohledu počtu zúčastněných a jednak z obsahu (např. kyselé okurky či vývar), ale nakonec bylo vše v pohodě. Většinou byli všichni ohleduplní a každý si našel co potřeboval a na co měl chuť. Jen některým se nedostalo od podpůrného týmu slibované podpory ve formě gelu. Až to skoro vypadalo jako záměr, že Koudelkovic? ;) Když s tím na beton počítáte a třeba před tím záměrně vynecháte občerstvovačku ... no, máme s Berďou poučení pro příště.
Na trase nás čekalo několik terénních vln. Dvě výraznější určitě stojí za zmínku - most Västerbron a cesta k olympijskému stadionu (na Vasastan). Obojí stoupání se běželo 2x a zejména v druhém okruhu to bylo znát. Hodně lidí přecházelo do chůze.
Vyvrcholením celého běhu byl doběh na stadion, kde, pokud se nepletu, bylo opět hodně fandících diváků. Škoda jen, že jsem se snažil zvrátit postup času - okolní atmosféru doběhu jsem si moc nevychutnal.
Ihned po doběhu jsme dostali krásnou medaili (mnohým vadí že se nedá pověsit) a společně s ostatními jsme se postupně "přelévali" na vedlejší stadion, kde bylo kompletní zázemí. Postupně nám odstřihli čip z boty, dali triko, balíček s jídlem a pitím včetně regeneračního drinku s bílkovinami a zájemce vyfotili. K dispozici pak byly ještě stánky s plechovkami piva, banány či párky a servis v podobě masáží a footcare.
Nebýt mého spolužáka Adama, asi bychom se do Švédska na maraton jen tak nepodívali. Patří mu za to velké DÍKY! Všichni jsme z akce nadšení. Padaly opět návrhy zapojit se do maratonské turistiky a jednou ročně navštívit nějaký maraton v cizině. Uvidíme, co přinese čas.
Výsledky:
4:00:17 BOBika - OR
4:06:13 Koudy - OR
4:18:50 Berďa
4:37:36 Kačenka - OR
Odkazy:
Výsledky
Rychlost na mapě
Trasa - foto + info (angl.)
Trasa - mapa s profilem
Stockholmská maratonská medaile
Na startu nás krom spousty lidí čekalo i relativně příjemné počasí. Přirovnal bych ho k tomu letošnímu na PIMu: sluníčko, teplo a relativně bezvětří (oficiální stránky píší 19st. a téměř bezvětří). Kolik lidí se na startu mačkalo přesně, netuším. Přihlášených bylo přes 20.000, na oficiálních stránkách píší něco o 15.468, v cíli bylo klasifikováno 14.673 lidí (11.407 mužů a 3.266 žen). Čechů bylo registrovaných 15, klasifikováno bylo 13. I když jsme byli "potetovaní" vlaječkami, bylo od organizátorů velmi praktické umístit na startovní čísla společně s dalšími informacemi také vlaječku. Člověk tak hned poznal, s kým má tu čest. V davu na startu jsme se tak mohli pozdravit s prvomaratonkou Ruth Vojtěchovskou, nebo si s některými běžci krátce pokecat při běhu - o tom by mohla vyprávět Kačenka.
Samotná trasa vedla jak přes centrum, tak i krásnou přírodní částí "parkem" Djurgårdsbrunn. Tam moc fandů nebylo, za to v centru to byl jiný hukot než v Praze! Trošku jsme měli obavy z občerstvovaček. Jednak z pohledu počtu zúčastněných a jednak z obsahu (např. kyselé okurky či vývar), ale nakonec bylo vše v pohodě. Většinou byli všichni ohleduplní a každý si našel co potřeboval a na co měl chuť. Jen některým se nedostalo od podpůrného týmu slibované podpory ve formě gelu. Až to skoro vypadalo jako záměr, že Koudelkovic? ;) Když s tím na beton počítáte a třeba před tím záměrně vynecháte občerstvovačku ... no, máme s Berďou poučení pro příště.
Na trase nás čekalo několik terénních vln. Dvě výraznější určitě stojí za zmínku - most Västerbron a cesta k olympijskému stadionu (na Vasastan). Obojí stoupání se běželo 2x a zejména v druhém okruhu to bylo znát. Hodně lidí přecházelo do chůze.
Vyvrcholením celého běhu byl doběh na stadion, kde, pokud se nepletu, bylo opět hodně fandících diváků. Škoda jen, že jsem se snažil zvrátit postup času - okolní atmosféru doběhu jsem si moc nevychutnal.
Ihned po doběhu jsme dostali krásnou medaili (mnohým vadí že se nedá pověsit) a společně s ostatními jsme se postupně "přelévali" na vedlejší stadion, kde bylo kompletní zázemí. Postupně nám odstřihli čip z boty, dali triko, balíček s jídlem a pitím včetně regeneračního drinku s bílkovinami a zájemce vyfotili. K dispozici pak byly ještě stánky s plechovkami piva, banány či párky a servis v podobě masáží a footcare.
Nebýt mého spolužáka Adama, asi bychom se do Švédska na maraton jen tak nepodívali. Patří mu za to velké DÍKY! Všichni jsme z akce nadšení. Padaly opět návrhy zapojit se do maratonské turistiky a jednou ročně navštívit nějaký maraton v cizině. Uvidíme, co přinese čas.
Výsledky:
4:00:17 BOBika - OR
4:06:13 Koudy - OR
4:18:50 Berďa
4:37:36 Kačenka - OR
Odkazy:
Výsledky
Rychlost na mapě
Trasa - foto + info (angl.)
Trasa - mapa s profilem
Stockholmská maratonská medaile
Předstartovní zprávy ze Stockholmu
Včerejší cestovní den začal opravdu zajímavě. Nejprve volal Berďa, že nestíhá a posouvá odjezd cca o 20 minut. Když jsme k němu dojeli naší Zafirou, zjistili jsme obrovský problém: z praskliny unikala brzdová kapalina. Znamenalo to sehnat náhradní auto, protože Berďa zatím žadné nemá a Koudelkovic ho měli mít v servise. Následovala smršť neplánovaných událostí a telefonátu, o kterých by se dala napsat menší kniha. Výsledkem byl odjezd z netradičního místa - z benzinky v Zábřehu naproti Kauflandu. Koudelkovic přijeli svým autem, které si "prosíravě" vyzvedli již ve středu, ale pro jistotu o tom nikomu neřekli. Berďa si potřeboval odskočit do směnárny do centra (za ten půl rok to prostě nestihl), a proto se ještě ve "volném čase" projížděl s Kačenkou tramvají po Ostravě sem a tam. Vyjeli jsme tedy o něco později v pracovně zaneřáděné Vectře, ale štastni, že už jedeme.
Cesta do Katowic proběhla bez problému, stejně jako nalodění do letadla, let letadlem i následné přistání ve Skavsta. Tam jsme trochu podcenili autobus - vycházeli jsme jako poslední z haly, takže jsem si museli počkat až na třetí autobus. Do dřívejších jsme se neměli šanci dostat. Okolo 20. hodiny jsme dorazili do centra Stockholmu, kde si nás vyzvedl náš hostitel Adam.
První večer jsme prožili v duchu oslavy závodních výkonů a očekávaní. Prostě padlo pár lahvinek Ferneta. ... Dnes (v pátek) jsme se šli lehce proběhnout, trochu projít po městě, odprezentovat a najíst na pasta párty. Musím uznat, že i přes letošní "chudobu" byla Praha stědřejší. Dostali jsme igelitový batoh s číslem, čipem, čepicí a hromadou letáků. Na pasta párty porci těstovin a půl litru vody. Toť vše. Za ty prachy - nekup to! Když budeme dostatečně rychlí, tuším že pod šest hodin, dostaneme (snad) v cíli triko. Asi abychom se měli do čeho převléci.
Co se týče příprav a průběhu prezentace, šlo vše hladce. Zatím to vypadá na promakaný systém. Všichni však čekáme na zítřejší řazení 20.000 běžců ... Kdo ví, kdy proběhneme startem.
Držte nám zítra pěsti!
Za celou výpravu všechny zdraví BOBika
Cesta do Katowic proběhla bez problému, stejně jako nalodění do letadla, let letadlem i následné přistání ve Skavsta. Tam jsme trochu podcenili autobus - vycházeli jsme jako poslední z haly, takže jsem si museli počkat až na třetí autobus. Do dřívejších jsme se neměli šanci dostat. Okolo 20. hodiny jsme dorazili do centra Stockholmu, kde si nás vyzvedl náš hostitel Adam.
První večer jsme prožili v duchu oslavy závodních výkonů a očekávaní. Prostě padlo pár lahvinek Ferneta. ... Dnes (v pátek) jsme se šli lehce proběhnout, trochu projít po městě, odprezentovat a najíst na pasta párty. Musím uznat, že i přes letošní "chudobu" byla Praha stědřejší. Dostali jsme igelitový batoh s číslem, čipem, čepicí a hromadou letáků. Na pasta párty porci těstovin a půl litru vody. Toť vše. Za ty prachy - nekup to! Když budeme dostatečně rychlí, tuším že pod šest hodin, dostaneme (snad) v cíli triko. Asi abychom se měli do čeho převléci.
Co se týče příprav a průběhu prezentace, šlo vše hladce. Zatím to vypadá na promakaný systém. Všichni však čekáme na zítřejší řazení 20.000 běžců ... Kdo ví, kdy proběhneme startem.
Držte nám zítra pěsti!
Za celou výpravu všechny zdraví BOBika
„Ještěže nezůstaneme zbytečně suší.“
Lysacup je minulost, v Praze na marathónu jsem nebyl, čeká na nás marathón ve Stockholmu, tak jsem všechny popíchl a vyhlásil společný sobotní trénink. Chytli se dva, ještě pražskými endorfiny a enkefaliny zaplavený Stosza a nesmrtelný a neúnavný a nikdy neunavený Majkl. Kača by možná taky šla, ale ten její jí to zakázal. Doma budeš, vařit budeš. Někteří se oháněli nemocí, někteří pracují do noci (třeba Berďovi nebylo líno si na 1:34 nastavit budíka a poslat mi maila, že nejde, aby jako bylo vidět v kolik hodin ještě nespí). No a někteří se ani neozvali. Se mi zdá, že vám zvednu šunky!
Naplánoval jsem tématicky zaměřených 25km. Téma znělo: Co nám voda dala a vzala. Dala nám několik hustých hlášek, dala nám zabrat a vzala nám dech. Myslím, že téma sedlo a počet km zázračně taky seděl. Vyrazili jsme od „mostku“ v Třebovicích a obkroužili spodem Hošťálkovice. Při stoupání na Bobrovníky začalo krápat, při klesání z Bobrovníků k řece začalo chcát. A tehdy z mých sparingpartnerů začaly padat hluboké myšlenky. Majkl pronesl: „Nepoběžíme jiným směrem, někam, kde neprší?“ Podíval jsem se na oblohu, která byla všude, kam oko dohlédlo, stejně zatažená a mlčel jsem… Poté řekl Stosza: „Ještěže nezůstaneme zbytečně suší“!!! Jal se nám celou teorii vysvětlovat, něco o pocení, dešti, vodě a tak, ale abych řekl pravdu, i když jsem si to hodněkrát přebíral, nějak mi to neštymuje. Když už bylo hodně zle, voda z nás kipala až běda, Stosza řekl: „Škoda, že tady není žádná zastávka na schování“!
Kluci se svými teoriemi běželi v pohodě a stále vpřed, já trochu brzdil, furt jsem jako šteloval sporttestr a do kopce do Děhylova jsem radši zastavil u jednoho domorodce a požádal jej o vodu. Tím jsem získal drahocenný čas na oddech a myslím, že si kluci ničeho nevšimli. Pak už to šlo vlastně furt z kopce, řeči se mluvily, voda tekla, cesta utíkala a v uších nám znělo: „Ještěže nezůstaneme zbytečně suší.“ Doběhli jsme zpátky k mostku, všichni jsme přiznali, že nás bolí nohy a že toho bylo tak akorát, pochválili se navzájem a byli šťastní. Kamarádsky jsme se rozloučili, usmívali se po příjemném běhu jako juzci a v uších nám znělo: „Ještěže nezůstaneme zbytečně suší.“
Další záhul se šťastným koncem jsem prožil doma při hokeji Česko x Švédsko.
P.S. Vzhledem k tomu, že jsem si dnes trochu rýpnul, chtěl bych podotknout, že příběh je smyšlený a podobnost osob pouze náhodná.
„Kurde přydej!“
Koudy
Kluci se svými teoriemi běželi v pohodě a stále vpřed, já trochu brzdil, furt jsem jako šteloval sporttestr a do kopce do Děhylova jsem radši zastavil u jednoho domorodce a požádal jej o vodu. Tím jsem získal drahocenný čas na oddech a myslím, že si kluci ničeho nevšimli. Pak už to šlo vlastně furt z kopce, řeči se mluvily, voda tekla, cesta utíkala a v uších nám znělo: „Ještěže nezůstaneme zbytečně suší.“ Doběhli jsme zpátky k mostku, všichni jsme přiznali, že nás bolí nohy a že toho bylo tak akorát, pochválili se navzájem a byli šťastní. Kamarádsky jsme se rozloučili, usmívali se po příjemném běhu jako juzci a v uších nám znělo: „Ještěže nezůstaneme zbytečně suší.“
Další záhul se šťastným koncem jsem prožil doma při hokeji Česko x Švédsko.
P.S. Vzhledem k tomu, že jsem si dnes trochu rýpnul, chtěl bych podotknout, že příběh je smyšlený a podobnost osob pouze náhodná.
„Kurde přydej!“
Koudy
kliknutím na view full screen si rozklinete mapu, poté si můžete zvolit hybrid map (satelitní mapa)
9. 5. 2010, Praha – 16. Pražský mezinárodní maraton aneb jak jsem zkapal na 27. kilometru
Tak a je to za námi. Vzhledem k tomu, že já jsem na 27. kilometru totálně zkapal a do cíle se dostal jen díky podpoře fanoušků (díky Buri i vy všichni, kteří jste mě hnali vpřed) a tomu, že jsem se "kousl", tak nemohu přinést popis Pražského mezinárodního maratonu z aspoň trochu předních pozic. Tam byli jiní. Proto jen stručně. Na start PIMu 2010 se nás z našeho milého oddílu postavilo pět (Keňan Martin, Stoša, já (Berďa) a Bob s Kačenkou) a navíc i naše začínající naděje Kája. Kája kvůli zdravotním problémům nakonec bohužel vzdal, ale vzhledem k jeho osmnácti letům je obdivuhodné, že se vůbec k maratonu odhodlal a natrénoval na něj. Martin a Stoša si udělali osobáky, Bob se nakonec též trápil, ale i tak dokončil. A klobouk dolů před Kačkou, která, i přes obrovský tréninkový výpadek, dokončila maraton v téměř nachlup stejném čase jako loni.
Reálné časy:
Martin: 3:35:02
Stoša: 3:52:43
Bob: 4:21:22
Berďa: 4:30:30
Kačka: 4:48:19
Nedílnou součástí týmu byla také fotografka a utěšovatelka Buri, od níž přikládám i pár fotek zde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
