Dogtrekking

Něco málo z mé sobotní aktivity.

 Pejska mám od loňského roku, takže jsem letos začala jezdit na dogtrekkingy. Vzhledem k věku psa zatím na střední trasy. V sobotu 28.7.  jsem absolvovala 3. dogtrekking, který byl  ale suverénně nejtěžší . Délka  trasy byla oficiálně 52km, ale já jsem opět trochu zaběhla, takže celkově 55km.

Tentokrát byl start hromadný a to v 9hod, kdy již v tuto dobu teplota dosahovala kolem 25st.C. Trasa začínala z Lipové Lázně  přes  Vražedný potok a Ramzovou na Smrk, pak hřebenovkou přes Kovadlina, Břidličný vrch a Špičák a seběh do Žulové.  Myslím, že tuto část trasy jsme zvládly perfektně. 32km se slušným převýšením za 4hod  a nějaké minutky. Pak ale nastal zlom. Teplota přes 30st., nohy již neposlouchaly  a  čekal mě ještě výšlap z Žulové na  Ripperův a Medvědí kámen přes Hradisko. (Převýšení přes 500m). Tož jsme trochu s Ajou   přehodnotily  taktiku, zastavily jsem se v hospodě  a druhou část trasy jsme pojaly  čistě turisticky (i tak jsem toho měla plné zuby).  Celkový čas cca 9hod 20min.

Skončily  jsem s Ajou na 2. místě!  Vyhrála mladičká polka, která mi nandala  asi 50minut ( v tuto chvíli ještě přesné časy neznám, vyhlášení bylo v neděli odpoledne, ale my jsme museli v sobotu večer odjet). Aja to zvládla velmi  dobře.  I pro ni to byla zatím nejtěžší  trasa. Packy vydržely bez újmy  a doufám, že v těchto aktivitách budeme pokračovat.

 Lenka a Aja

Horský běh na Lysou, 28. 7. 2012

Tuto sobotu se zase běželo na Lysou. Touto či podobnou větou začíná na našem webu téměř každý článek, který je publikován v listopadu, prosinci, lednu či únoru. A myslíme tím vždy nějakou z etap unikátního běžeckého seriálu Lysá Cup. Ostatně náš oddíl je s tímto závodem úzce svázán. Pro mladší či pamětníky se špatnou pamětí je asi dobré připomenout, že první závod, ve kterém se VZS objevilo, byla 4. etapa LC ročníku 2007/2008. Bylo to přesně 25. 11. 2007 a za VZS startovali Koudy a Malča.

V tomto případě, jsme ale na Lysou neběželi díky LC, ale kvůli účasti v SAUCONY Českého poháru v běhu do vrchu 2012, ale to nebyla ta hlavní změna. Největším a nejviditelnějším rozdílem bylo to, že se běželo v červenci. A poznat to bylo již při cestě na závod, kterého jsem se zúčastnil já (Berďa), za krásnou část VZS Ivon a Deni, za zkušenou část VZS Keňan Martin a za naši nezdolnou část Stoša. Nejen, že narozdíl od LC jsme nemuseli řešit, zda Martinovo auto nastartuje, zda ho vůbec odemkne a podobně, ale i v autě byla zcela jiná atmosféra. Nikdo nenadával, že v té zimě se mu ven nechce, nedohadovali jsme se, zda brát sebou nesmeky. A jak je nasadit tak, abychom je neztratili a hřeby byly ve správné pozici. Tedy pokud možno, aby směřovaly dolů a nebyly zaryté do boty. Stejně tak jsme se nemuseli dohadovat, kolik si na sebe brát triček a jestli je to na bundu či ne a když už jsme u toho oblečení, tak při cestě na LC nebyly Deni a Ivon nikdy tak "nalehko" jako tuto sobotu. Což jsme s Martinem i Stošou samozřejmě oceňovali a Martin se aspoň při řízení zbytečně nerozptyloval pohledem přes přední sklo. A jiné to bylo i na místě startu, při závodu i při doběhu. Nezúčastněný čtenář si rozdíl představí snadno, stačí se jen podívat na fotku po doběhu etapy LC a na fotku po doběhu tuto sobotu. Změna je vidět na první pohled!

V samotném závodě jsem běžel, na co jsem měl, tedy jako obvykle - vzadu. Takže jsem si mohl vychutnávat pohledy na okolní krajinu i okolní děvčata. Zato vpředu se děly věci. Stoša se šetřil na nějaký noční 40 km výklus s Jarkem a tak nevyhrál, zklamal, a udělal si akorát osobní rekord. Těsně za ním doběhla Deni, která byla v ženách o prsa čtvrtá a s mírným odstupem se za nimi dostala do cíle Ivon, která porazila o prsa Martina. Podrobnější informace o průběhu závodu v přední části získáte od našich borců anebo také ze článku Zdeňka Smutného pro www.bezvabeh.cz. Takže když shrnu pocity z letního běhu na Lysou horu a vezmu v úvahu všechna pozitiva, nabízí se otázka nebylo by lepší protáhnout LC do léta? Co myslíš, Stošo?

Výsledky

Fotky na stránkách Františka Rašky.
 

Karvinská desítka

Letos nás čekala v Karviné příjemná změna - nebyly tropické třicítky a počasí bylo vyloženě běžecké. Při běhu samotném dokonce ani nepršelo. Výsledkem byly lepší výsledky. Trať není zrovna na osobáky (kopeček při výběhu na náměstí je cítit), ale krásné prostředí místního parku a výborná organizace závodu z něho dělají vrchol letní sezóny. Někteří mají ten závod tak rádi, že ho nechtějí znehodnocovat svým během a opakovaně se ho účastní jako diváci, fotografové, technická podpora,...a pak se vymlouvají na nachlazení.
  Za náš oddíl byla účast slabší. Ale vidět jsme byli. Především díky Lenie (46:34), které patří veliká gratulace za 3. místo v kategorii. Dále běžela Katka K. (59:35) a já (Martin 42:29). Berďa nás hezky povzbuzoval, fotil, držel bundy,...bylo na něj spoleh a patří mu náš dík. Možná sem dá i fotky. A dokonce možná i příště poběží (pokud nebude na konferenci v Gabunu).

Martin

Výsledky: 1. Aleš Miko 31:46 (traťový rekord)
          2. Hurtík Roman 32:23
          3. Wrobel Tomasz 35:15
nejlepší žena:  Petra Pastorová 36:55

Fotky zde

Akce s krycím názvem Ruda v le(d)ničce :)

Konečně nastal dlouhodobě plánovaný, pečlivě a důkladně prodiskutovaný trail Beskydskými vrchy.
Jen Ruda nám mírně brzdil večerní svižnou, hbitou a kvalitativně založenou diskuzi, páč byl stále v le(d)ničce a ne a ne se vyjádřit k věcem důležitějším, než je lednička či Lenička. Majdo, zde bych byla na pozoru! :-)

Reakcí na velmi podnětné postřehy předchozího skype večera bylo seskupení vodnické chásky v počtu sedmi statečných –  Ivon, Jarek, Malča, Ruda, Stoša, začarovaný Majkl a já. Zde se ukázala první logistická chyba (Berďa nám spočítá statistickou významnost), protože Lucka se projevila jako osmá nestatečná a odmítla i společnost špičkových reprezentantů VZS. Jediný kdo byl o to klidnější, a samozřejmě čím dál veselejší, byl Stoša, páč se přestal bát vidiny již druhého skalpu Luckou na svůj účet.
A protože dnes Stoša slaví narozeniny, pojali jsme trail kvalitně tréninkově a drželi tempíčko, abychom Honzovi udělali radost. Všichni byli spokojeni i s údaji, jež jsme si již náležitě a vzorně okamžitě zapsali do deníčku, trasa Čeladná – Smrk – Šance – Lysá – Frýdlant vydala na 41 kilometrů.

Majklovi jsme donesli kamínky na Lysou a já se zde pokusila vypít své první pivo. Zatím však ještě zůstávám ve fázi pokus - omyl, ale věřím, že po dostatečném opakování se i tato chuťová informace dostane do podvědomí a již nebude činit takové problémy při provedení daného úkolu.
A protože nám to nedalo a stále jsme hledali osmého do party, smočili jsme před odjezdem do domova namožené nožky a těla do Ostravice v blízkosti skokana hnědého.

Ivon zjistila, že ji odskáče jen žába, ale my nikdy neutečem, Jarek si vyzkoušel, že opravdu, ale opravdu lze vstát v 7 ráno, Malča, že je opět nejlepší a naprosto nepostradatelný pro nás všechny a Ruda, že to lze i bez le(d)ničky :-). Stoša načerpal aspoň 1 % běžeckých endorfinů, které potřebuje denně k přežití, a já můžu slavit, že jsem honzovo „tempíčko“ přežila, a dokonce, že i ty nožičky ještě neupadly :).

Noční Beskydy

Doufám že nyní bude účast podstatně silnější, žejo ?! ;-)