50. Radkův maraton

       Rád bych se jen krátce zmínil o jedné bezva akcičce, která se konala na stadionu MK Seitl v Martinově dne 25.8.2018. Již při běhu Obramicemi mi Radek Luksza  sdělil, že na Jesenickém maratonu běží svůj 49. kousek. Hned týden na to  si chtěl uspořádat 50. maraton jako takovou menší soukromou akci a pozval mě, abych se případně zúčastnil. Původně jsem měl jiné plány, které zhatilo počasí a nakonec jsem se rozhodl pro dopolední, tréninkový maraton.
       Start byl naplánován na 9:00, což je bezvadný čas, protože po poledni může mít běžec hotovo. Sešlo se nás celkem 17 a tratě byly různé: celý maraton, půlka, jednatřicítka i čtvrtka. Pro opozdilce se dalo startovat i v deset nebo dokonce v jedenáct hodin. Takže to fakt bylo takové fajně libovolné. Člověk nebyl vůbec ve stresu ze závodu, spíše to působilo jako ty tréninkové úterky na stadioně v Porubě.
       Já jsem tam ráno dorazil tramvají, od tramvaje k místu startu jsem se lehce rozklusal, pak se převlékl a nachystal na start. Dobře jsem se vyspal a těšil se jak si otestuju formu. V plánu jsem měl běžet dvě vyrovnané půlky v kuse hezky každá po sto minut, čili jsem cílil na čas 3:20. Věděl jsem, že trať je rovina, takže záleží jen dobře rozvrhnout počáteční tempo. Naštěstí tam byl zkušený Broněk Hlaváč, se kterým jsme se sběhli hned na prvních stovkách metrů a zvolili pohodlné konverzační tempo. První tři kola jsme vyloženě prokecali, ale rychlost jsme si drželi přiměřeně dobrou. Běžet se mělo osm okruhů po 5274,375m. Po tetím kole jsem snědl pořádný banán, protože na brzké snídani jsem zvládl jen pořádné výživné jablko. Pil jsem kromě prvního tak v každém kole jonťák nebo vodu. V půlce jsem dal tekuté magnezko jako prevenci. Ve druhém půl maratonu jsem již na Broňka pravidelně ztrácel pár kroků a vteřinek, už se neklábosilo, prohlubovala se únava, ale tempo se drželo, nálada neklesala, takže vše v pořádku. Často jsme se míjeli i s ostatními borci, tak jsme se furt zdravili, hecovali, usmívali, prostě udržovali povznesenou náladu. Před posledním kolem jsem na kolegu ztrácel již dvě minuty, on si však na poslední otočce musel odskočit do křaku, takže v cíli to byla nakonec jen minutka. Plán splněn do puntíku, druhá půle o kousek rychlejší než první, takže velká spokojenost. Nohy sice bolely, ale přinutil jsem se aspoň trochu naboso, po hřišti vyklusat. Pak už jen klasicky zajít do sprchy, převlíct do civilu a sednout si k pivku. Radek dokončil svůj Padesátý těsně pod čtyři, tak jsme mu všichni gratulovali. Jelikož zajistil bečku i klobásky, tak byla i výborná maratonská párty. Partě z MKS právem patří zasloužený potlesk za skvělou organizaci, zázemí a společnost. Určitě se budu chtít zúčastnit podobné akce i v budoucnu.
       Výsledky a zejména mezičasy po každém kole se dají prohlédnout na webu MKS v sekci výsledky - 50. maraton Radka Lukszy.