Pár fotek z MK Seitl
Porubský čtvrtmaraton
Dnes se konal Porubský čtvrtmaraton. Hlavního závodu se zúčastnilo 125 lidí.
059. Kocián Daniel 45:30 (Fialové Kobry)
065. Plewa David 46:18 (Fialové Kobry)
076. Berďa 47:41
082. Bob 49:18
099. Kocián Jan 50:59 (Fialové Kobry)
120. Lucie Španihelová 1:00:24
121. Kača 1:00:25
Kompletní výsledky a fotky na stránkách MK Seitl.
059. Kocián Daniel 45:30 (Fialové Kobry)
065. Plewa David 46:18 (Fialové Kobry)
076. Berďa 47:41
082. Bob 49:18
099. Kocián Jan 50:59 (Fialové Kobry)
120. Lucie Španihelová 1:00:24
121. Kača 1:00:25
Kompletní výsledky a fotky na stránkách MK Seitl.
Prvního Novembra
Neděléééééééé
Kobrám ukážem zadkýýý (prdeléééé)
Bo před nima budeméééé
Jak nahoru valiméééé
Bo v nedělu je start
a já starý bard
békám jak dýdžej
"Kurde přydej!"
naše staré heslo
co nás do gury neslo
nese furt a stále
dál a dále!
Kurde ja se těšim...
Kobrám ukážem zadkýýý (prdeléééé)
Bo před nima budeméééé
Jak nahoru valiméééé
Bo v nedělu je start
a já starý bard
békám jak dýdžej
"Kurde přydej!"
naše staré heslo
co nás do gury neslo
nese furt a stále
dál a dále!
Kurde ja se těšim...
17.10.2009, Frýdek-Místek - Štandl kros
Za chladného počasí, i když naštěstí bez deště, jsme se s Majklem zúčastnili krosového závodu na 5,3 km. Trať byla vzhledem k počasí docela příjemná. Bláto bylo jen v jednom místě, četné byly ostrůvky sněhu, ale ty naštěstí byly jen kolem tratě. Hlavního závodu se zúčastnilo 19 mužů. Majkl doběhl celkově 10. v čase 24:33. Berďa skončil na 14. místě s časem 26:47. Výsledky jsou zde.
10.10.2009, Ostrava - 48. Ostravský maraton!!!
Včera se konal již 48. ročník našeho domovského Ostravského maratonu. Závod, o kterém jsme mluvili téměř hned po Pražském mezinárodním maratonu a na kterém jsme očekávali snad ještě hojnější účast, v tomhle bodě očekávání nenaplnil. Za Běžecký oddíl Vodní záchranné služby jsme se nakonec zúčastnili jen dva - Berďa a Martin. Někteří očekávání účastníci z VZS odpadli ze zdravotních důvodů, jiné snad odradily podmínky (6-9°C a vytrvalý déšť) a někteří si koupili dům a skončili se sportem. Ale co VZS chybělo na kvantitě, tak to měla v kvalitě. Vždyť startovali dva nejkvalitnější maratonci VZS!
Horší to bylo s logistikou. Sraz jsme měli 45 minut před startem (plánován na 10:00) na místě registrace. Dorazili jsme včas. To bylo bez chyby. Ale, bohužel, každý někam jinam. Martin na místo registrace. Berďa 2 km od místa registrace. A tehdy začalo drama. Se šťastným koncem. Berďa registraci našel. Na start jsme se dostali. Ale asi 2 minuty po desáté hodině. Naštěstí start posunuli o pět minut. A tak jsme nakonec mohli vyběhnout s ostatními do nejextremnějšího maratonu, který jsme si s Martinem zaběhli. Nepříznivé klimatické podmínky se, bohužel, projevily na menší divácké podpoře než minulé roky. Ale i přesto nás z našeho oddílu přišli podpořit Majkl se Zuzkou, což pro nás moc znamenalo! Naopak organizátorům ani déšť a zima nevadila a připravili opět krásný závod.
I přes pernamentní nebeskou sprchu vyběhlo úctyhodných 134 běžkyň a běžců! Začátek jsem přízpůsobili teplotě. A tak podle hesla "Lepší je přepálit než umrznout", jsme prvních 10 km dali za 51 minut. Ještě dalších 2 km jsem se Martina držel a pak jsem konečně pochopil, že s Keňanem se běžet nedá! Martin nepolevil až do konce a svůj pátý maraton doběhl v osobním rekordu. Já pak už zpomaloval, ale i přesto se mi povedlo v mém též pátém maratonu dosáhnout svého nejlepšího času.
Martin reprezentoval VZS výtečně a doběhl celkově 61. v čase 3:38:58. Berďa byl trochu Béčko a doběhl 81. v čase 3:54:46. Ale chtěl bych podotknout ke kritikovi-biologovi z našeho oddílu, kterému se nelíbil můj rychlý start a pak zpomalení, že kdybych byl čtyřicetitříletou ženou, tak bych byla ve své kategorii druhá. Takže příští rok buď více natrénuji či se zaměřím na hormony a své rady si může strčit za klobouk.
Fotky jsou přebrány z http://fotoraj.rajce.idnes.cz/Ostravsky_maraton_2009/#album.
Ostravský maraton!!!
Nazdar běhavkyně a běhavci, nezapomeňte, že už v sobotu 10.10.2009 se koná 48. ročník Ostravského maratonu. Doufám, že VZS bude mít zastoupení v hojném počtu. Kdo jde? A pro ty, kterým se nechce běžet zrovna maraton, tak organizátoři připravili i 1. ročník Ostravského minimaratonu. A to už stojí za to přijít, no ne?! ;-) Další informace najdete zde. Tak v sobotu v 9:60 na Masarykovém náměstí naviděnou. :-)
Bobův čtvrteční maraton aneb Porubská hodinovka
Přátele, kamarádi! Ačkoliv se po delší pauze vracím k běhání postupně, absolvoval jsem včera (více méně nechtěně) neuvěřitelný maraton. Mnozí již ví, že nějakou dobu postrádáme atypické vozítko Subaru Libero. A tento týden konečně došlo k naplnění našeho přání mít opět svůj vlastní automobil. Stala se jim Zafira z rodu Opel. Bystrým hlavičkám určitě neunikne fakt, že se z Oplu stává takřka oficiální vůz VZS. Pestrost výběru posuďte sami: Koudy - Vectra, Břeťa - Astra, Radim - Corsa. Řada z vás taky ví, co obnáší přepis vozidla. Můj den se tedy začal jízdou do servisního střediska na seřízení geometrie. Auto jsem zanechal odborníkům a odebral se do práce. Po obědě jsem si auto vyzvedl a začalo to pravé dobrodružství! Člověk by řekl, že jsem měl dost času, ale ... chyba lávky. Paní/slečna na inspektorátu mi oznámila, že k odhlášení na firmu napsaného auta nestačí plná moc majitele, ale je třeba i živnostenský list. Takovou práci mi dalo v centru zaparkovat a teď jsem musel jet pro jeden papír přes celé město! Co naplat, když jsem to chtěl mít za sebou. To jsem však netušil, že cesta z centra do Výškovic mi potrvá 45 minut a zpátky snad ještě déle. Jen projet ulicí 30. dubna mi trvalo neuvěřitelných 15 minut! Pak ještě najít místo k zaparkování (přímo u inspektorátu je to "o haluzi") ... Prostě maras. Ještě že jsem kápl na moooc příjemnou paní/slečnu. Nebyla sice nadšená z mého zpoždění (už bylo cca 10 minut před zavíračkou), ale vše mi zařídila/vyřídila/vydala. Když už jsem byl v budově inspektorátu, chtěl jsem si nechat vyměnit i starý řidičák. A Světe div se - štěstěna mi byla nakloněna. V 15.28 hod (za 2 minuty zavíračka) jsem si vyzvedl pořadní lístek a vyběhl do druhého patra. Tam jsem chvilku bezradně čekal, zda mé číslo někdo ještě vyvolá či ne. Po chvíli jsem se dočkal a úspěšně vyřídil i tuto záležitost. Mezitím mi přišla zpráva, že máme opravený mixér a že by tedy nebylo špatné ho vyzvednout. Začal jsem být mírně nervózní, protože první běh Porubské hodinovky startoval v 15.30 hod. (ten už byl tedy pasé) a druhý v 17.00 hod. Při hustotě dopravy a vědomí, že na cestu do Poruby to bude chtít alespoň 30 minut, se mi začal velmi smrskávat čas pro rozcvičení před během. ... Zkrátím to: vyzvedl jsem mixér, a v 16.58 hod. jsem dobíhal na bývalý stadion VOKD. Pořadatelé (MK Seitl Ostrava) na mě chvilinku počkali a byli mi se vším potřebným ke startu maximálně nápomocni (prezence, chip) , za což jim patří mé velké díky!
A teď konečně samotný běh. Na startu se ukázalo 104 běžců (za oba rozběhy) a mezi nimi plno známých tváří. Dokonce i Fialové kobry, které byly povzbuzovány jejich odpočívajícími „kolegyněmi“ (Standa & comp.). Po mé běhací pauze se pomalu začínám dostávat do „tempa“, nicméně o své výdrži a tempu toho stále mnoho nevím. Vždyť jsem zatím moc netrénoval (můj nejdelší výběh měl cca 9 km) a k tomu jsem si zaběhl dva závody na 3 km s výsledky 13:57 min. a 13:14 min., což je vzhledem k vynaloženému úsilí nic moc. :) Tajně jsem doufal, že zvládnu přes 12 km, ale byl jsem si vědom toho, že v případě přepálení to bude těžké alespoň doběhnout. Chtěl jsem začít volněji. Do oka mi padla Jana Matalová. Na jarním ½ maratonu z Bílovce jsem ji předbíhal až kousek před koncem, tak jsem doufal, že by mohla mít přijatelné tempo. Během chvilky po startu se mi však začala vzdalovat. I když se mi první kola běžela pěkně, nemohl jsem ignorovat čas (první tři kola 1:44-49-50) a hlavně tepovku, která v podstatě začala na 180 v prvním kole a postupně rostla až ke 197 v posledním kole. Společně s Davidem Plewou jsme utvořili vláček, ve kterém jsem dělal mašinku s rychlostí cca 4:51/km (7.-27. kolo, 1:56/kolo). Po 45 minutách jsem toho už měl poměrně dost. Začátek byl moc uspěchaný, ale zpět se to vrátit nedalo. A tak jsem se snažil držet tempo, co to šlo. Opět se ukázalo, že příjemnou vzpruhou je předbíhání běžců, kteří neodhadli ideálně tempo a ke konci jim již dochází (např. Jana). Ač jsem chtěl v posledních kolech pořádně zabrat, tělo odmítalo poslouchat. Začínaly se opět ozývat náznaky křečí a bolest podkoleních šlach. Výsledkem bylo nepatrné zvýšení rychlosti (4:40/km) a nárůst tepovky nad 197. David ze sebe vymáčkl o trochu víc - ke konci mi utekl o nějakých 70 m. V cíli jsme pak každý dostali pamětní předmět.
Já osobně si ze závodu odnáším dobrý pocit - k loňské metě mi chybělo jen cca 250 m (loni jsem měl mnohem více natrénováno) a vědomí, že dovedu hodinu běžet nad 180! Děkuji moc organizátorům - bylo to super a již teď se těším na další takové běhy, které snad absolvuji s lepším výsledkem! A taky s větším počtem soukmenovců!!!
46. David 12.630 m
48. Bob 12.526 m
PS: A za VZS běžela i Lucie Španihelová (9.296 m, 90. místo)!
Bob s Davidem
a pamětní cena 
A teď konečně samotný běh. Na startu se ukázalo 104 běžců (za oba rozběhy) a mezi nimi plno známých tváří. Dokonce i Fialové kobry, které byly povzbuzovány jejich odpočívajícími „kolegyněmi“ (Standa & comp.). Po mé běhací pauze se pomalu začínám dostávat do „tempa“, nicméně o své výdrži a tempu toho stále mnoho nevím. Vždyť jsem zatím moc netrénoval (můj nejdelší výběh měl cca 9 km) a k tomu jsem si zaběhl dva závody na 3 km s výsledky 13:57 min. a 13:14 min., což je vzhledem k vynaloženému úsilí nic moc. :) Tajně jsem doufal, že zvládnu přes 12 km, ale byl jsem si vědom toho, že v případě přepálení to bude těžké alespoň doběhnout. Chtěl jsem začít volněji. Do oka mi padla Jana Matalová. Na jarním ½ maratonu z Bílovce jsem ji předbíhal až kousek před koncem, tak jsem doufal, že by mohla mít přijatelné tempo. Během chvilky po startu se mi však začala vzdalovat. I když se mi první kola běžela pěkně, nemohl jsem ignorovat čas (první tři kola 1:44-49-50) a hlavně tepovku, která v podstatě začala na 180 v prvním kole a postupně rostla až ke 197 v posledním kole. Společně s Davidem Plewou jsme utvořili vláček, ve kterém jsem dělal mašinku s rychlostí cca 4:51/km (7.-27. kolo, 1:56/kolo). Po 45 minutách jsem toho už měl poměrně dost. Začátek byl moc uspěchaný, ale zpět se to vrátit nedalo. A tak jsem se snažil držet tempo, co to šlo. Opět se ukázalo, že příjemnou vzpruhou je předbíhání běžců, kteří neodhadli ideálně tempo a ke konci jim již dochází (např. Jana). Ač jsem chtěl v posledních kolech pořádně zabrat, tělo odmítalo poslouchat. Začínaly se opět ozývat náznaky křečí a bolest podkoleních šlach. Výsledkem bylo nepatrné zvýšení rychlosti (4:40/km) a nárůst tepovky nad 197. David ze sebe vymáčkl o trochu víc - ke konci mi utekl o nějakých 70 m. V cíli jsme pak každý dostali pamětní předmět.
Já osobně si ze závodu odnáším dobrý pocit - k loňské metě mi chybělo jen cca 250 m (loni jsem měl mnohem více natrénováno) a vědomí, že dovedu hodinu běžet nad 180! Děkuji moc organizátorům - bylo to super a již teď se těším na další takové běhy, které snad absolvuji s lepším výsledkem! A taky s větším počtem soukmenovců!!!
46. David 12.630 m
48. Bob 12.526 m
PS: A za VZS běžela i Lucie Španihelová (9.296 m, 90. místo)!
Bob s Davidem
a pamětní cena
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
