Včera se konal již 48. ročník našeho domovského Ostravského maratonu. Závod, o kterém jsme mluvili téměř hned po Pražském mezinárodním maratonu a na kterém jsme očekávali snad ještě hojnější účast, v tomhle bodě očekávání nenaplnil. Za Běžecký oddíl Vodní záchranné služby jsme se nakonec zúčastnili jen dva - Berďa a Martin. Někteří očekávání účastníci z VZS odpadli ze zdravotních důvodů, jiné snad odradily podmínky (6-9°C a vytrvalý déšť) a někteří si koupili dům a skončili se sportem. Ale co VZS chybělo na kvantitě, tak to měla v kvalitě. Vždyť startovali dva nejkvalitnější maratonci VZS!
Horší to bylo s logistikou. Sraz jsme měli 45 minut před startem (plánován na 10:00) na místě registrace. Dorazili jsme včas. To bylo bez chyby. Ale, bohužel, každý někam jinam. Martin na místo registrace. Berďa 2 km od místa registrace. A tehdy začalo drama. Se šťastným koncem. Berďa registraci našel. Na start jsme se dostali. Ale asi 2 minuty po desáté hodině. Naštěstí start posunuli o pět minut. A tak jsme nakonec mohli vyběhnout s ostatními do nejextremnějšího maratonu, který jsme si s Martinem zaběhli. Nepříznivé klimatické podmínky se, bohužel, projevily na menší divácké podpoře než minulé roky. Ale i přesto nás z našeho oddílu přišli podpořit Majkl se Zuzkou, což pro nás moc znamenalo! Naopak organizátorům ani déšť a zima nevadila a připravili opět krásný závod.
I přes pernamentní nebeskou sprchu vyběhlo úctyhodných 134 běžkyň a běžců! Začátek jsem přízpůsobili teplotě. A tak podle hesla "Lepší je přepálit než umrznout", jsme prvních 10 km dali za 51 minut. Ještě dalších 2 km jsem se Martina držel a pak jsem konečně pochopil, že s Keňanem se běžet nedá! Martin nepolevil až do konce a svůj pátý maraton doběhl v osobním rekordu. Já pak už zpomaloval, ale i přesto se mi povedlo v mém též pátém maratonu dosáhnout svého nejlepšího času.
Martin reprezentoval VZS výtečně a doběhl celkově 61. v čase 3:38:58. Berďa byl trochu Béčko a doběhl 81. v čase 3:54:46. Ale chtěl bych podotknout ke kritikovi-biologovi z našeho oddílu, kterému se nelíbil můj rychlý start a pak zpomalení, že kdybych byl čtyřicetitříletou ženou, tak bych byla ve své kategorii druhá. Takže příští rok buď více natrénuji či se zaměřím na hormony a své rady si může strčit za klobouk.
Fotky jsou přebrány z http://fotoraj.rajce.idnes.cz/Ostravsky_maraton_2009/#album.
Kdo si v takových podmínkách zlepší osobák o 5 minut - není žádné béčko. Když se tímto tempem budeš zlepšovat i dále, tak jsi za 10 let na olympiádě. Martin
OdpovědětVymazat... v zenske kategorii veteranu! :) kriticky biolog
OdpovědětVymazat