Štěpánský běh Porubou

Kdy: 26/12/2010
Kde: Poruba a okolí
Kdo: Poky, Keňan, Stoša, BOBika, Jarek, Olda, Ivon, Berďa, Ruda a podpora Kačenka
Mapa: MapMyRun (13,2 km)
Foto: MK Seitl

Nadšení z první absolvované etapy Lysacupu mě ani sestru neopustilo, ba naopak, motivace k dalším zimním výběhům stále vzrůstala, a tak jsme záhy začaly plánovat, které běžecké akce se zúčastníme příště. Datum 26. 12. znělo více než slibně, ideální čas začít vyběhávat spořádané cukroví!!! :-)
Bohužel, moje věrná kopie ochořela (vytrvalé trénování ji dočasně imobilizovalo), a tak mi nezbývalo nic jiného, než abych čest Bolatické odnože Prajzská hájila já. :-)
Nicméně, čím víc se blížilo očekávané datum, tím víc mě nahlodávaly vnitřní pochybnosti. Den před plánovaným závodem jsem se totiž vypravila k průzkumu stavu bolatických ulic a málem jsem se vlivem ledu a silného větru několikrát nedobrovolně odporoučela k zemi. Nezbývalo než doufat, že ostravské běžecké dálnice budou v lepším stavu.Teploměr se zasekl hluboce pod nulou, a tak mi začalo pomalu docházet, že budu mít ráno nejspíš co dělat, abych se vůbec donutila opustit teplo domova.
Statečně jsem však všechny nástrahy překonala a vydala se hrdě reprezentovat oddíl VZS. Přece v tom zbytek týmu nenechám!!! ;-)
Obavy jsem rychle zahnala po deváté hodině ranní, kdy jsem se střetla s několika individui, jež byli očividně naladěni na stejné vlně jako já. Ano - běžecká obuv, běžecký oděv a dokonce i fyzický projev v podobě běhu mluvil za vše.
Desátá hodina se neúprosně blížila a dav nervózně přešlapujících běžců čekal na startovní výstřel. Vzhledově nebylo vůbec těžké se k davu sportovních nadšenců zařadit, já jen doufala, že se k nim zařadím i běžeckým výkonem. Odstartováno. Dav se rozutekl a já plná energie a odhodlání s ním.
Prvotní nadšení z pohybu však nevydrželo věčně. Přibývající kilometry byly znát a mě začínala docházet „šťáva“. Současně se ztrácející se energií se mému dohledu ztrácel i hlouček běžců. Se vzdalujícími se rychlonožci jsem čím dál víc hledala počáteční euforii a z běhu se stal boj o přežití (= doběhnutí). Do cíle zbýval už jen kousek, ale to, jak se ukázalo, bylo mým nohám úplně jedno. Přemlouvání ani chlácholení nepomáhalo. Nožky se nechápavě vlekly za tělem, co to po nich přece ještě vůbec chci. Tehdy jsem velmi silně zapochybovala nad stavem své mysli a nadávala sama sobě za spořádané cukroví. S pohledem na poslední cílové ministoupání mě napadalo jediné: UŽ NIKDY VÍC!!! Vymačkala jsem pár posledních kapek energie, vydrápala se nahoru a doplazila se do cíle.
PŘEŽILA JSEM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ;-)

Stačilo pár desítek minut a veškerá negativa v podobě nedostatečnosti plic (převzato od Denisy) a stávkování končetin byla několikanásobně převýšena pozitivy: báječná atmosféra, povzbuzování a úžasný podpůrný tým, jenž mě v době krize hecoval a zásoboval iontovým nápojem. :-)
Příští rok musím jít zas!!! :-)

Ivon

Děkuji moc Ivon za příkladnou reprezentaci na poli běžeckém i literárním. Rád bych k tomu přidal pár slov.
Velkou část trati jsme běželi pospolu ve skupině s Jarkem a Adélou Voráčkovou, které dělala sparinga Katka Bluchová. Adéla je mimochodem ročník 1993 a běžela to za 1:01:43! Ivon je sice o pár let starší (1988 - i tak patřila mezi osm nejmladších účastníků)
a není zaměřením atletka, ale vůbec se neztratila - 74. místo ze 113 účastníků, 12. místo z 21 žen!!! Porazila Karin Javorskou, což je cenný skalp a šlapala na paty Stošovi, mně, Jarkovi i Oldovi. Jen ke konci ji trochu došlo ... Ale vzpomeňme na Stošu, jak začínal a čím se proslavil a jak mu to teď běhá! Doufejme, že Ivon i sestře vydrží ladný krok lahodící oku co nejdéle a v sesterském tandemu poběží k výšinám!!!
BOBika

Výsledky:
01. 0:48:00,5 Bitala Václav (Lašský běžecký klub)
24. 0:55:00,3 Poky
42. 0:59:01,6 Keňan
52. 1:00:43,9 Stoša
53. 1:01:19,2 BOBika
62. 1:02:08,6 Jarek
70. 1:04:01,9 Olda
74. 1:04:56,8 Ivon
77. 1:05:13,8 Berďa
91. 1:09:16,4 Ruda

Foto od Jarka:

5 komentářů:

  1. To je parádní zápis. Yvon - super! Martin

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní článeček, a Ivon stále pozitivně naladěná. Prostě přijdeš-li s náladou nic moc, tak stačí jeden pohled ;-). Poprvé co jsem si tě nepletl s Denisou :-)))

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkný článek. :-) Konkurence Koudymu stále roste. Snad se nenechá zahanbit a nevyschne mu pero. ;-) Berďa

    OdpovědětVymazat
  4. Mám pero stále vlhké...
    Koudy

    OdpovědětVymazat