Běh osvobození Ostravy
Ve středu 8.5.2013
se konal Běh osvobození Ostravy. Podle propozic se mělo běžet z Hrabyně do
Háje, přes Dobroslavice do Plesné a Poruby. Pořadatelé ale nakonec trasu
změnili a běželo se z Hrabyně do Velké Polomi, Plesné a Poruby.
Těšila jsem se, že
si konečně vyzkouším nějakou delší trať než 10 km a tak jsem se s radostí na
tento závod vypravila. Po týdnu intenzivní práce v zahradě šlo běhání
trochu stranou. Django se opět nezúčastnil – dal přednost práci v zákopu a
tvoří nám doma garážové stání.
Od hřiště Arrows
(cíl závodu) jsem se do Hrabyně svezla autobusem a šla se registrovat. Za VZS
jsem zde byla sama :-(, i když
podle termínovky VZS se měl účastnit i sám náš prezident??? Toho jsem ale nikde
neviděla. Že by nějaký šotek? Či už se stal neviditelným? V místním kulturáku
jsem potkala pár známých a zavzpomínala jsem na jedno z prvních opojení
alkoholem, které jsem zde prožila na jakési zábavě za dob gymplu.
Před startem u
památníku jsme zatleskali politické elitě našeho kraje (hejtman, náměstek) a
honorární konzul Ruské federace se chopil startovního výstřelu. Opět jsem se
zařadila dozadu a plánovala běžet „na pohodu“. Běželo se dolů na Josefovice po
stezce pro pěší, pak bohužel až do Polomi po hlavním tahu. Běžela jsem si svým
tempem. Bylo velké horko, v takovém jsem závodila poprvé. Kde je ten
slibovaný déšť? Trasa mi přišla celkem těžká, pořád nahoru nebo dolů, rovinka
žádná. Před cílem jsem už byla dost unavená, ale nijak jsem nespěchala. Do cíle
jsem doběhla v čase okolo 1 hodiny a 10 minut, opět ke konci výsledkové
listiny. Trošku mě mrzelo, že trať nakonec neměřila celých avizovaných 15 km,
ale cca 11,7 km. Takže jsem si tu patnáctku zase nezkusila :-(. Tak jindy.
Po vyhlášení
výsledků a losování tomboly (ve které jsem nic nevyhrála) jsem si dala nealko
pivo, naložila do auta andílky, které mi přivedla babička, a jeli jsme domů.
Django stále kopal. Závod hodnotím pozitivně a ráda si ho zkusím znova. Škoda,
že tak trochu koliduje s pražským maratonem.
Ještě malá vsuvka:
Jak jsem k běhu vlastně přišla ANEB proč jsem pořád mezi posledníma…
Běhání jsem od
dětství nesnášela. Fakt nesnášela. Jsem z vesnice a za dob mého dětství nebylo
tak běžné vozit děti do kroužků. Dodnes rodičům vyčítám, že mě nedali na nějaký
sport :-(. Po různých pokusech jsem tak trochu náhodou
zakotvila u plavání, jako plavčík jsem strávila 8 krásných let převážně na
bazéně v Porubě. Pak jsme stavěli domek, přišlo jedno dítě, hned druhé
dítě (bohužel ne dovolená v Jugoslávii:-)) a když se vše uklidnilo, tak jsem vážila
96 kg! Nikdy jsem nebyla nijak hubená, ale obézní jsem být taky nechtěla. Co
teď? Už nerodím, nekojím, není se na co vymlouvat. Tak jsem jednoho únorového
večera roku 2012 vzala půjčené hůlky a dala si procházku po Vřesině. Moje
tepovka při chůzi do kopce dosahovala magických hodnot, takže kondice žádná.
Ale bylo mi fajn. Proto jsem na takové procházky vyrážela skoro každý den –
bylo to levné, pro mě realizovatelné a ještě jsem si vždy parádně vyčistila
hlavu. Trošku jsem se umravnila v jídle a hle, po pár týdnech jsme měla 10
kg dole. To už se mi zdálo, že jenom chůze je málo, začala jsem tedy procházky
prokládat lehkým během. Pamatuji si, že někdy před rokem jsem souvisle uběhla
jen asi 3 km.
Měla jsem velkou
radost a dole 20 kg. V tom nejlepším to se mnou „seklo“:-). Nikdo nevěděl, co mi je. Pořád se mi
točila hlava. Absolvovala jsem nějaká vyšetření, stav se nezlepšoval a moje
lékařka vyslovila podezření na roztroušenou sklerozu. Byla jsem na dně a zhubla
jsem dalších 8 kg, běhání šlo stranou, nic mě nebavilo. Až když tuto nemoc
vyloučili, začal se i můj stav zlepšovat. Zase jsem pár kil přibrala, ale byla
jsem v pohodě. Zkusila jsem si svůj první závod v Hošťálkovicích a to
mě tak povzbudilo a nadchlo, že jsem začala běhat více! Moje jméno se objevuje
až na konci výsledkových listin, snad tedy nekazím VZS reputaci, ale mějte se
mnou, prosím strpení :-). Běhám pro
radost jako vy všichni a doufám, že časem k té radosti přibude i nějaký ten
výsledek. Mám ráda nové výzvy a tak
jsem se přihlásila na svůj první půmaraton. Na svá „otylkovská“ léta nevzpomínám
ráda, proto běhám. A kupodivu mě to i baví :-) (a zdá se, že i Djanga)!!!
Porubský sprinttriatlon 2013
Dne 1.5.2013 se pořádal v Porubě a okolí triatlon v rozsahu 500m plavání v bazénu, 21km na kole a 6km běhu. Za oddíl jsme se zúčastnili ve složení Poky, Malča a já. Po loňské premiéře to byl můj druhý. Letos jsem se těšil na výhodu silničního kola, protože loni na horském to bylo téměř beznadějné. Nastala ovšem i jedna nevýhoda, a to únava a nedostatečná regenerace po 12-ti hodinovém sobotním ultramaratonu. Touha po osobáku v bazénu a vyzkoušet si silničku proti ostatním borcům však byla silnější a proto jsem se na start postavil.
Ráno z domu jsem vyrazil brzy a na bazénu v Porubě jsem byl mezi prvními, vyšlo na mě startovní číslo šťastná sedmička. Pak jsem si odvezl kolo do depa a vrátil se na bazén na plaveckou část. Tam jsem již potkal Pokyho a Malču. Oba byli v dobré náladě a těšili se na závod. Nejdříve jsme se převlékli v šatnách, šli se rozplavat a pak už jsme jen hledali kolegy, se kterýma jsme tvořili čtveřice pro plaveckou část. První z nás plaval pětistovku Poky a s časem 7:32 potvrdil, že plavecky je na tom nejlépe. My jsme s Malčou šli do společné rozplavby. Zahájil to v solidním tempu Malča, já se schovával hned za ním a šetřil nohy. Posledních 200m jsem šel vpřed a pořádně zabral. Výsledný čas 7:43 byl o 27 vteřin lepší než loni. Malča plaval za 8:06. Potom jsem se šel vyplavat a jelikož bylo času dost, vlezl jsem si i do páry a lehce regeneroval.
Start kola byl v 12.30 a začínali jsme postupně podle pořadí z bazénu s příslušnými odstupy od předchozího závodníka. Proběhl jsem depem sebral kolo a pádil do cyklistické části. Hned v úvodní rovince jsem pochopil, že po rovině jsem jeden ze slabších, ale jak říkám měl jsem ještě vytuhlé nohy po ultra. V kopcích za Martinovem už to bylo lepší a s některýma jsem držel solidní tempo. Při sjezdech jsem se také neztrácel. Nicméně Malča mě sjel hned po pár kilometrech. Na silničce jsem byl o pět minut lepší než loni na horáku. V cyklistické části jsem byl 50. což byla polovina startovního pole, takže spokojenost.
Do čtyř běžeckých koleček jsem vbíhal s určitou ztrátou na Malču, kterou jsem pak nevědomky stahoval, ale před sebou jsem si ho moc nevšiml. Svalovina dolních končetin už byla opět značně bolavá a zakyselená, ale i tak jsem si doběhl pro krásné 40. místo celkově. Dokonce musím uznat, že poprvé při triatlonu, zvláště při přechodu z kola do běhu jsem se netrápil jako pokaždé, ale konečně mi i ty nohy celkem běžely. V prvním kole jsem sice popadal dech a jel na dluh, v druhém kole jsem se zklidnil, ve třetím to běželo tempově a ve čtvrtém se dalo snad i zafinišovat do závěru.
Malča byl v celkovém pořadí 38. a naše triatlonová jednička Poky 7., v kategorii však zvítězil. Takže gratuluji oběma a hrozně se budu těšit, že letos nějaké další triatlonky vyjdou do termínovky.
Běžím s Majklem
vyhlašuji fotovideo soutěž: KDE VŠUDE BĚŽÍM S MAJKLEM?
posílejte fotky s nálepkou, hodíme to potom do galerie.
mějte se a "Kurde přydejte!"
posílejte fotky s nálepkou, hodíme to potom do galerie.
mějte se a "Kurde přydejte!"
Dogtrekking -1.5.2013 Pustevny-25km
Ve státní svátek organizoval Roman Baláž dogtrekking na Pustevnách. Nabídl trasy -maraton, 25km a 8km.
Já jsem hodně zvažovala,zda před PIM ještě toto absolvovat, ale chtěla jsem hlavně provětrat Aju. Zvolila jsem 25km a nijak jsme to nedrtily a hlavně si to užily. Počasí nebyl nejhorší. Sice mlha,ale nefoukalo a běželo se mi dobře. Místy jsme přešly do chůze a to z důvodu sněhu a bláta. Trasa od Tanečnice na Martiňák a poté trasa od Kněhyně k Tanečnici z části pod sněhem a z části pod blátem. Tím sněhem jsem byla dost překvapena a místy to i klouzalo. Naštěstí těchto míst nebylo zas tak hodně a celkově byla trasa velmi pěkná. Roman měl i pomocníky ( Vašek Boža a Jana Orsavová), kteří zajišťovali občerstvovačku, focení, diplomy a pod. Obecně velmi pěkná akce a i účast pejskařů byla slušná. Čas 2hod 33min.
V ženách jsem doběhla na 2.místě.
Nejlepší výkony podali na maratónské trati Roman Baláž a Ladislav Sventek časem 3:18:55.
Já jsem hodně zvažovala,zda před PIM ještě toto absolvovat, ale chtěla jsem hlavně provětrat Aju. Zvolila jsem 25km a nijak jsme to nedrtily a hlavně si to užily. Počasí nebyl nejhorší. Sice mlha,ale nefoukalo a běželo se mi dobře. Místy jsme přešly do chůze a to z důvodu sněhu a bláta. Trasa od Tanečnice na Martiňák a poté trasa od Kněhyně k Tanečnici z části pod sněhem a z části pod blátem. Tím sněhem jsem byla dost překvapena a místy to i klouzalo. Naštěstí těchto míst nebylo zas tak hodně a celkově byla trasa velmi pěkná. Roman měl i pomocníky ( Vašek Boža a Jana Orsavová), kteří zajišťovali občerstvovačku, focení, diplomy a pod. Obecně velmi pěkná akce a i účast pejskařů byla slušná. Čas 2hod 33min.
V ženách jsem doběhla na 2.místě.
Nejlepší výkony podali na maratónské trati Roman Baláž a Ladislav Sventek časem 3:18:55.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)