Účast: Poky, Stoša, Bobika, Dan, Malča, Ruda, Koudy, Kačka
V sobotu dopoledne se v Brušperku u přehrady konal jubilejní 10. ročník extrémního triatlonu. Startovalo se až v 11 hodin, ale já jsem se dostavil o více než hodinu dříve, abych si v klidu vše nachystal. Do Brušperku jsem se vrátil po roční pauze a marně jsem doufal, že pořadatelé konečně připraví cyklistickou trať tak, abych nespadl z kola. Měl jsem totiž půjčenou velmi slušnou mašinu od Orlíka. Plavání bylo beze změn, zde jsem chtěl akorát vylepšit čas a zaplavat pod 13min., což se povedlo. Za oddíl nás přišlo bojovat celkem dost, včetně jedné ženy Kačky. Počasí bylo velmi teplé, takže jsem neměl obavy, že by voda byla studená. Někteří zkušení triatlonisté ovšem neoprény použili.
V 11:00 se tedy odstartovalo z břehu a vydal jsem se na 800m plavecký úsek. Nejdříve to šlo v pohodě s dýcháním na každý třetí záběr, ale na obrátce jsem trochu zrychlil a dýchal dle potřeby. Z vody jsem vylezl na 19. místě, kousek za Koudym a Malčou. Na kolo vyrážím svižně a snažím se dohnat Malču, abych s ním udržel tempo. Hned na začátku míjíme Koudyho, který u krajnice provozoval servisní prohlídku. Nikdy není pozdě. Brzy předjíždím Malču, jenomže v lesíku v blátíčku přichází první pády a propadám se pořadím. Jsem celý od bláta, kolo taky zmazané a v jednom prudkém stoupání, stejně musím po svých a tlačit. Za lesíkem už to celkem jde. Střídá se různý terén, kopečků není moc a v klidu vjíždím do druhého kola. Brzy mě dohání Bob. Vím, že se musím zkusit udržet, jinak nebudu mít opět šanci. To byl druhý cíl: udržet Boba pokud mě sjede, případně zkusit zabojovat v běhu. Bobika má pekelné tempo, musím šlapat naplno, ještěže to je už druhé kolo. Nakonec mi ujíždí skoro o 200m a získává cenný náskok do běhu. Osamocen vbíhám na běžeckou část, nohy mám dřevěné, ale prostě musím. Už mám Boba na dohled, ale stahuju velmi pomalu. Až v kopečku nad schody jdu konečně před něj. Ale cítím, že jsem pomalý a slábnu a hlásí se první křeče. S Bobem předbíháme dva borce, pak jde na chvíli vpřed Bob, já se vzpamatuji až při mírném seběhu. Jenže trasa se prudce stočí a zase do kopečka. Au au, další náznak křečí a Bobika jde zase vpřed. Musím uviset jinak jsem v pytli. Pak je dlouhý seběh k přehradě a rovinatý asfaltový závěr. Natahuju nohy abych protáhl zadní stehna, zároveň tím zrychluji a dostávám se zase před Boba. Potom snad už získávám rozhodující náskok a dotahuji borca před sebou. Blíží se cíl, snažíme se finišovat, ale pro mě je to už taková ta poslední křeč před smrtí. Konečně hotovo, hned se klidím ke straně a padám na zem, protože mám celkem mžitky před očima. No to byl zase extrém.
V cíli vyhlížíme s Bobikem další kamarády, všichni jsou hustě zablácení, ale šťastni, že to mají za sebou. V celkových výsledcích jsme jako tým získali dvě druhé místa v kategorii a to zásluhou Pokyho a Kačky. Takže další úspěšný závod je za námi.
Výsledky a fotky na stránkách XTB.
Jste všichni borci a Kačka velká borkyně. Mám to " za bukem " ,ale bohužel jsem byla mimo domov. Všem gratulace a obdiv. Leňa
OdpovědětVymazatGratulace!!!!! :-) ivon
OdpovědětVymazat800m plavání mě odradilo. Kdybych tam šel, tak plavu ještě dnes :-)). Fajně synci a Kači. Navrhuji na příští rok 100m plavání a 20 Km běh, co? :-)
OdpovědětVymazat