69 km/3900 m
Tak konečně zase na startu další krásné akce. Však už taky
bylo od dubna na čase! Jenže nadšení a subjektivní běžecká pohoda z dubna se
kamsi vytratila, přece jen státnicový rok a následný shon si vybral svou daň.
Pátek odpoledne, už v práci mi padá hlava, jak se mi
chce spát. No to bude ... na bytě rychlé
balení, v pět skáčeme do Rudova auta, následně nabíráme Jarka a ještě
vyzvedáváme ségřiny nové inovejty na centrále PPL . Story s objednávkou a
dopravou inovejtů je ale natolik obsáhlé a spletité, že se tomuto tématu raději
vyhnu . Ivon vás určitě ráda sama zasvětí.
Fičíme do Visalají, ségra prošlapává nové fialové botky v Rudově
autě, vypadá to, že v nich bude i spát, ale aspoň má obě stejné, že Koudy!
Dojíždíme opět parádně tak akorát, registračka, potkávačka,
vybalovačka a společná pasta party! Tady už jsem fakt zralá zapíchnout to do
postele, očka mi padají, ani se na sobotu mnoho netěším, raději bych jí celou
prospala! A tak se jako první loučím, ségra sviští se mnou a usínám po
nachystání věcí vlastně okamžitě, zatímco ostatní to ještě rozjíždějí a dávají
po pivku a vínečku.
Budíček před šestou, no muka to jsou, ale pomalu zase
načerpávám tu atmosféru běžeckou! Snídaně super, kafíčko, čajíček, pečivo, tady
se nám to ještě směje . Ještě číslo na triko, baťůžek na záda a valíme na
start. Poslouchám hlavně hudbu, čerpám endorfiny a úsměvy, vím, že pak jich už
bude jen méně a méně. Přesto jsem se
ségrou decentně rozpačitá, obě nepočítáme vzhedem k tréninkovému výpadku s ničím,
cílem je nepřepálit a jít si svoje. Tomu samozřejmě odpovídal i můj odhad na čas
našeho dokončení – 12:05:00. Parametry
odpovídající ¾ B7 - 69 km, 3900 m
převýšení byly prostě šílené! Přesto, nebo právě možná proto jsme opět tvořili
četný běžecký houf s devíti masochisty – Berďa, BOBika, Deni, Fido, Ivon, Jarek,
Lenia, Martin a Ruda.
7:00 jedééém! Běžím
si na pohodu, první lístek si naprosto užívám, oblast Bílého Kříže vůbec
neznám, tak se aspoň kochám . Uteče to jako voda, poprvé na Lysé, trochu se
bojím, že jsem to přece jen přepískla s letními kraťásky a tričkem s krátkým
rukávem, všude mlha a chladno. Hážu na sebe druhé tričko, doplňuji ionťák, cpu
se tatrankami a tak aspoň pokecám s Alicí na občerstvovačce, až mě musí
vyhánět . Lucka prosviští kolem mě, to už je na občerstvovačce i Jarek a ségra,
která to valí kkusek za náma. Od té doby se držím s Jarkem, tempo má parádní,
tak si mám zase s kým povídat . Je to fajn, gentlemansky mi vždy nabídne
podržení hůlek, zatímco se snažím vytáhnout ionťák... Prostě super parťák!
Seběh do Krásné nehrotíme, jdeme si svoje, přece jen nemáme ještě
ani jeden lístek a sil je třeba pošetřit do
druhého stoupání na Lysou. Taktika tedy výborná, do kopce to docela
fičíme, i když našich slov razantně ubívá. Opět na občerstvovačce, tentokrát se
cpu melounem a teprve tady se začíná projevovat postupující únava. Těžký seběh
klasicky lysacupisticky Mazákem a běh k Šanci a odtud zase do toho kopce.
Tady asi mám trochu krizi, ale nadopuji se gelem a za chvíli to je zase fajn. Nahoře
opět a znovu meloun, není lepšího občerstvení ...
A zase ten seběh ... tady už trochu trpím, pravý zevní
kotník se ozývá, míjíme hang, celé údolí obtáčíme po zelené. Je už pořádné
horko, čeká nás poslední výplaz a tak hážu kšiltovku u korýtka do vody a trochu
se chladím. Do kopce to přece jen ještě stále jde, i když už mám co dělat,
abych stíhala nožkama kmitat stejně rychle jako Jarek. Nahoře ani není tolik
radosti, vím, že se kotník při seběhu ozve a ozve se hodně a že mě teda čeká to
nejhorší, dlouhý seběh do Visalají. Jarek fičí dolů rychleji, nakonec se tam nějak
doklopýtávám i já, 3,5 km před cíle potkávám taťku, povzbudí mě to, vím, že to
mám za pár ... přesto odpočítám snad každý metr ... 200 m do cíle, poslední
kopeček, 100m do cíle, slyším Hudyho a probíhám modrým koberečkem. Skoro jako
při předávání Oscarů Hážu tedy úsměv i pro fotografy . Mám radost
obrovskou, utíkám hned za Jarkem, poděkovat svému parťákovi!
Čas 9:31:12, naprostá spokojenost. Jarek už je pár minutek
v cíle (9:28:42), Ivon přibíhá cca za 35 minut (10:06:31). Mířím konečně
do sprchy, tříská se mnou zima a těším se na večerní relax.
Odhadem našich časů jsem se netrefila, ale stejně tak nám nevěřili
dle odhadu času ani jiní, že BOBika!!! Ségru podcenit o více než dvě hodiny???
Když už budeš příště kafrat, tak se koukni nejdříve na svůj tip!
Vyhlašování je už je takovou třešničkou na dortu, se ségrou
si podělíme první dvě místa, Lenia naprosto ovládla kategorii zralých žen
(10:48:38), bereme tedy tři placky . Sedíme do noci, slavíme, kecáme, po delší době si opravdu
užívám parádní víkend!
Největší uznání proto patří Luďovi a všem organizátorům. Už
teď se těším na druhý ročník, asi jen Lysacup má stejně úžasnou atmosféru a kouzlo
jako Lysohorský čtyřlístek. DĚKUJEME!
24 (1). Deni 9:31:12
36 (2). Ivon: 10:06:31
43 (4). Lenia 10:48:38
52. Ruda 11:17:47
67. Martin 11:46:52
82. Fido 12:40:57
92. Berďa 13:12:27
Moc pěkně jsi to, Deni, napsala. A u tipů se musím též červenat. Většinu jsem pěkně podcenil a nejvíce Ivon. :-( Holt jsem to špatně spočítal. :-D A jinak se připojuji s díky Luďovi, Liborovi a dalším organizátorům. Bylo to skvělé!!! I když já toho měl docela plné kecky. :-) No, a našim holkám znovu gratuluji. Ještě, že vás máme!
OdpovědětVymazatBerďa
ja všem gratuluji, hlavně holkám... a smekám! jste úžasní, pro mně jsou takové běhy prozatím uplná sci-fi, nikola
OdpovědětVymazatProsímtě Deni a co je to ten hang :-), já to vážně nevím!!! :-) Lenkačlenka
OdpovědětVymazatTy jsi ještě neběžela lysacup etapu Bezruč?!?!? No tak po ničem nepátrej, přijeď na LC Bezruč až bude a už nikdy nevynecháš. Jako já. Stoša
VymazatVýborné čtení Deni! Budu muset vyzpovídat Ivon jaké že je to story o Inovech. Stoša.
OdpovědětVymazatSupr článeček Deni. Já ještě jednou všem gratulace. Všichni jsme podali velmi dobré výkony a holkám skláním poklonu. Pěkný závod, organizace opravdu na jedničku a výborná parta lidí. Lenia
OdpovědětVymazatNaše tři ultramaratonky nezůstaly nic dlužné své pověsti a velmi dobře reprezentovaly VZS - klaním se až na zem. Deni díky za společnost, bo ani jsme si nevšiml, a už byl poslední seběh. Pořád bylo naco koukat, v těch horách :-).
OdpovědětVymazatRuda a Marťas si vyzkoušeli, čemuže se to upsali za necelé dva měsíce :-). Lepší vědět, že tam (B7) můžu umřít, než si naivně myslet, že to přežiji :-)))). Prostě víš , do čeho jdeš :-))).
Fajná akce, díky Luďovi a všem kdo se podíleli, díííík :-).
Holky, jste neuvěřitelné!!! Dali jste těm našim chlapům pěkně na frak!:-) Gratulace!!! Kač
OdpovědětVymazat