Blues o zlomených holích na Lysacupu

Nakopu  vám bratři půlky
Jak mám dobodaný břuch a kulky
Za to mohou vaše supr hůlky
Pojď na páku - půl já, půl ty

Polámu ty tyčky v zlosti
Budou praskat, křupat kosti
Brojím za nás a křičím dosti!
My bez holí jsme jen hosti?

Pích do oka, pích do nohy, to jsou triky
Miluju nade vše vaše kryky
Pích do hlavy, pích do zadku, pích do nosa,
Pak dle nosa poznáš kosa

Zrobíme to jinak děcka
Budeš  čučet, to bude pecka
Koupíme si všeci hole
Budem píchat hore dole

Až se dobře opícháme
Polibky si na tvář dáme
A pak všichni opíchaní
Vzhůru k Lysé beze ptaní

Všichni mají hůlky, klacky
Někdo menší, jiní macky
A tak znova každý týden
 Nahoře si řeknem Brý den


4.etapa Janovice-Bystré

       V sobotu 23.11.2013 jsme opět v hojném počtu vyrazili na Lysou horu. Tato etapa byla vyhlášena jako mistrovská, tudíž se běželo o medaile. Na startu vedle restaurace U Toflů se sešlo celkem 317 běžců. Počasí bylo tak akorát, já jsem se ovšem oblékl o něco tepleji, aby mě nepřekvapil silnější vítr nebo snad dešťové kapky. Dole byla celkem mlha a pošmourno, nahoře však online záběry slibovaly jasno. Na start jsem se zařadil v popředí podle aktuální formy. Ještě se v rychlosti rozdaly barevné trikoty, které často mění své majitele dle průběžného pořadí. Párkrát jsme museli rozestoupit dav kvůli projíždějícím autům. Ale nakonec jsme odstartovali.
       Po asfaltu jsme vyrazili docela slušným tempem. Ono totiž asi není co řešit, když je stoupání mírné. Na mě to však asi bylo trochu ostré, začalo mě brzy píchat v koleni, zpomalil jsem tedy a postupně ztrácel cenné pozice a řadil se až do páté desítky. Zlepšilo se to až výše v kopci na pěšinkách směrem na Kykulku. Zde mě také dohánějí nejrychlejší ženy Tamča a Maruška. Při seběhu se mi daří jít vpřed a chvíli diktovat tempo. Míjíme Ivančenu a kupředu vyráží zase Tamara. Vypadá to na docela tvrdý souboj o nejlepší ženu. Posléze se mi opět daří zabrat, kupodivu v šlapacích, prudších pasážích. Běžecké úseky jsou pro mě tentokrát jaksi pomalé. Předbíhám pár kluků a propracovávám se do čtyřicítky. Vím, že holky jsou tam kousek za mnou a to mě nutí držet tempo a nepolevovat, i když už mám toho plné kecky. Taky je to první etapa, kdy skoro nestíhám nadechovat nosem a dýchám jako čokl. Prožívám si takové první letošní lysakapácké trápení. Za Malchorem uhýbáme vpravo ke křížku a pak poslední serpentiny na vrchol. Mám volné pole, před sebou jednoho borca, kterého se snažím udržet na dohled, jen abych se už dostal do cíle. Posledních 100 výškových metrů se už běží na sluníčku. Mlha všude pod námi a jen pár nejvyšších vrcholů Beskyd lze spatřit. Nahoře je krásně. Odpípnu přesně po 55 minutách od startu a jsem jakž takž spokojen.
       Na východním obzoru obhlédnu Tatry a Fatry, nic jiného pak už ani vidět nejde. S některými jdeme pokleknout a podřepnout k Majklovu pomníčku a dáme si společnou fotku. Potom se jdeme občerstvit do Kameňáku. Seběh absolvuji s Fidem a později i zpáteční cestu. Pro tým VZS nakonec Petra vydobyla zlato, Denča bronz a Poky stříbro ve svých kategoriích. Při vyhlášení U Toflů popíjíme pivko za desetník a papkáme guláš za paďoš, prostě staré dobré časy. Pak už valíme domů.
     
     

M A Z Á K :)

17.11.2013 6,5 km/850 m

Po finálové etapě LC 2013 jsme museli vyčkat neskutečných 253 dní k prologu LC 2014. Chtěla jsem zavzpomínat, co jsem celé ty dny vlastně dělala, jak jsem je prožívala a co jsem všechno bez Lysacupu stihla... .. 
Bohužel psaním diplomky a státnicemi se mi natolik zavařil nejspíš mozek, že si ještě nyní pamatuji jen svoji hlavu vloženou mezi skripta, knihy a články ...  prostě takový předstátnicový hambáč :) Pátý rok na VŠ jsem asi konečně zažila, co to je ten pravý studentský noční život bez spánku:) Bohužel žádná pařba, ani díza, ale stres, nevyspání, únava fyzická, psychická. A to vše jsem obdržela úplně gratis :))) No neberte to. A přesto to bylo tak krásné ...
Opustila jsem město nekrásnější – Olomouc, uzavřela jsem tak jednu velkou etapu svého života, a dokonce mám na to cejch pocejchovaný ... ale vím, že studijní ukončení je jenom symbolické, neboť od každého svého pacienta se nyní budu učit stále, každý den a po celý život ...
Tak jak mě vidina každotýdenního Lysacupu na přelomu minulého roku posouvala zkouškovým obdobím, diplomkou a státnicovým ročníkem, možná teď budu stejně odškrtávat  dny pracovní k víkendovému Lysacupu ... Motivace zimních dnů! Co ale budu dělat v létě????
Poslední mazáckou etapu jsme absolvovali 13.1.2013 a museli jsme přetrpět 308 dní, abychom se dočkali 3. etapy LC 2014. Etapa nejpěknější, nejlepčejší, moje historicky zlomová ... Sobota 24.11.2012 mi určila zcela nová pravidla pro víkendové dny podzim-jaro, jež nyní absolutně podléhají specifickým zákonům lysacupové termínovky.
Proto jsem ani tuto neděli nemohla na startu chybět. Vyrážím se ségrou z  bytečku, naskakujeme k Berďovi do auta a svištíme spolu opět pod tu horu. Plánujeme dvě kolečka, auto tedy necháváme strategicky u transformátoru, zde potkáváme Sabinu, Nikol, Dalibora, Jarka :) ... prostě pohodička, no stres. V dobré náladě vybíháme, ať stihneme doběhnout ty 3 km na start. První odbočka, tápání a následný chaos, panika a strach děvuch, že to nestihnem! Dalibor pod vlivem naší hysterie měkne, fičí pro auto a celý babinec nakonec dováží na místo činu.
Protože neběží Poky, ani Dan, VZS běžci a běhny na mě hážou všechnu svou zodpovědnost za týmový výsledek a mě nezbývá nic jiného, než se pro tým roztrhat a nakonec bodovat. Sluníčko svítí, pár stupňů nad nulou, těším se, až budu nahoře. Mám jen tričko a dres, vím, že bude teplo, dnes do toho musím dát všechno! Na startu je těsno, 370 lidí se hold pozná ... už aby začalo mrznout a pořádně sněžit :)
Vybíhám vpřed, popoběhnu 20m, tvoří se špunt, ale pak už se fičí dál ...  nějak rychle ... moc rychle ... nevadí, však oni ve stoupání odpadnou ... za asfaltem, tam zpomalí ... dobře, tak u Butořanky je sejmu ... co se to děje s těmi týpky, ani můj gluteus maximus je nemotivuje držet se až za mnou ... stále běžím a běžím, Lukšinec nadohled a ani tady se naše rozestupy nezvětšují, ve vláčku to táhneme až na Větry. Trasa nevede nejkratší variantou, první borec nejspíše volí mírnější stoupání. Majda povzbuzuje jak o dušu, nemám sílu ani mávnout, už je to o morálu skákat mezi těmi šutry ... dvě serpentiny, se na to už vyse .... musím se tam přece už vyškrábat!!!
Luďa s Vlaďkou, jak já je ráda vidím! Pozdravit nedokážu, vrážím čip na čtečku a v opření o dřevěný plotek se vydýchávám, ani nevím, jak mi je, hrozně a zároveň krásně, otáčím se a začínám si vychutnávat endorfiny, výhledy a čas strávený s přáteli ... Je to tam, úkol splněn a aspoň pár týmových bodů ... Postupně dobíháme všeci, pozdravíme začarovaného Majkla a dokonce nás fotí nejkrásnější muž Lysacupu! Už už s Ivon, Jarkem a Berďou plánujeme seběh a druhé kolo, potkáváme největší ultrastar Kláru Rampírovou a ještě jednoho drsného týpka, domlouváme společný běh. Jsme pyšní celou cestu, jaký doprovod to máme, je nám ctí běžet s takovými hustými borci :) Ale všem energie přece jen dochází a jednohlasně to vidíme na kofču u Zbuja. Doplníme zásoby, ale nakonec se přece jen dělíme zase na dva tábory a nejtvrdší VZS jádro pokračuje dle plánů podruhé na Lysou. Už to jde ztuha, pokouším se „běžet“, no spíš cupitám, rychlost shodná s chůzí, ale snažím se udržet běžecký krok co nejdéle. Výplaz prokládám pauzičkami, ty se snažím maskovat za deficit visuálních vstupů. A tak stojím a čumím do oblohy. Čím dál častěji a déle. Ale i přesto se nakonec zadaří a ta polívka v kameňáku nakonec padla! Je nám všem opět krásně, užíváme si konečný seběh, sluníčko se pomalu ztrácí, zachází, loučí se ... Tak zase za týden ;)

 Počet účastníků LC stoupá, roste konkurence :), níže tabulka našich časů v různých podmínkách v LC 2013, 2014
                                 24.11.2012                     13.1.2013                      17.11.2013             
                                        0°C, 0 cm sn.                -11°C, 82 cm sn.             5°C, 0 cm sn.
Pokorný Radim                 20., 00:46:38                  23., 00:51:08                           x
Staniek Martin                            x                          17., 00:49:55                 25., 00:47:54
Stoszek Jan                      49., 00:51:06                  21., 00:50:27                 33., 00:48:23
Hrubý Daniel                    69., 00:53:05                  70., 00:56:45                           x
Wojtyla Jaromír                77., 00:53:29                            x                        125., 00:55:41
Krejčiříková Denisa           89., 00:54:25                  89., 00:59:26                95., 00:53:53
Hegedüs Robert                127., 00:57:34                106., 01:02:20                         x
Kotek Martin                    132., 00:57:57                 105., 01:02:14               175., 00:59:14
Doležel Filip                     143., 00:58:35                154., 01:08:1                 135., 00:56:12
Rudolf Munk                     161., 00:59:35                 97., 01:01:06                152., 00:57:24
Krejčiříková Ivona             176., 01:00:51                156., 01:08:2                 141., 00:56:26
Beremlijski Petr               190., 01:02:27                 162., 01:08:49               235., 01:04:02
Hájková Lenka                  221., 01:05:54                149., 01:07:46                        x
Chromiaková Pavla                     x                                      x                         259., 01:05:39
Fajkus Tomáš                             x                                      x                         268., 1:06:14
Janko Dalibor                             x                                      x                         277., 1:06:53
Schwarzová Petra                       x                                      x                         310., 01:09:45
Baranová Sabina                         x                                      x                         315., 01:10:15
Janková Nikola                           x                                      x                         335., 01:14:16


Foto Berďa, Jarek Peťk@ I Jindřich I Raška st. I Mira Valaši I Anna Bohatá
Výsledky
Video Jarek Video Miro, Luboš

2.etapa KRÁSNÁ MOST

datum: 9.11.2013
účast: Poky, Stoša, Wiatr, Deni, Jarek, Fido, Ivon, Keňan, Koudy, Ruda, Pája, Django, Fík, Lenia a Orel

       Po nedělním prologu na Javorník byla dnes na programu konečně Lysá hora. Organizátoři rozhodli, že se dnes začne nějakou krásnou a tak se běželo z Krásné. Ono všechny trasy na Lysou jsou krásné, ale Krásná se vlastně tak jmenuje. Oddíl VZS byl dnes připraven ve výrazně větším počtu než zbytek světa, dorazily samé zvučné jména, vymalována na stylových bundičkách a tudíž se dalo předpokládat, že to v pořadí týmů půjde poznat. Trošku nám to ještě kazí Orlík, který běhá za nějakou firmu rozvážející kompost, ale snad se to brzy vychytá.
       Dnešní počasí bylo celkem příznivé. I v husté mlze má Lysá své kouzlo, které sice nejde vidět, ale rozhodně jde cítit, když v něm uklouznete nebo se úplně vyválíte. Venkovní teplota byla stále na tričko s krátkým, ani moc nefoukalo a rozhodně nepršelo, takže samá pozitiva. Před startem probíhaly obvyklé rozhovory, co si kdo obléká, obouvá a jak se kdo vyspal, vysr.. a najedl, napil. Byli jsme všici připraveni, nažhaveni a natěšeni, bodovací SWATka v plné palbě. Poky konečně odpočatý, Wiatr začal trénovat, já jsem sázka na jistotu jako vždy. Součástí týmu je i fantastická lady čtyřka s průměrným věkem 30let! No není to skvělé, Leni? A všechny nebezpečně sexy a nažhavené do tej gury bežať. A v neposlední řadě musíme jmenovat také osmičlenný záložní tým dravců v čele s El Prezidento Koudy.
       Ale tak už pojďme k etapě samotné. Před startem Velitel Hudy rozdal barevné trikoty pro letošní světovou sérii. Tak jsem se stihl aspoň vyčurat a zařadit se za Pokym a Wiatrem. Pak měl dědek odpálit pytel, ale asi byl vzadu, takže to odstřelil někdo jiný. A Hrrr, začínáme pěkně ostře. Přebíhám louku a řadím se za Šelu. Drží fajné úvodní tempo, volí jistou stopu mimo bláto a kamení. Posléze však mírně vystrčím růžek a hrnu se za Wiatra. Několik minutek ho pořádně anállízuju a přemýšlím jestli na ňho mám. Tady jedna dobrá rada: moc nepřemýšlej, spaluje to energii, ale kurde přydej! Zhruba v půlce tratě ho sekám, nádechy nosem jsou již lehce insuficientní, sotva mu stihnu ukázat vztyčený palec, jako že je skvělý, že si ho vážím a že se může za mě pověsit. V duchu jsem si však myslel: dnes tě oskalpuju jako čerokézskou děv...:-) Ale doopravdy: myslel jsem, hlavně ať uděláme pořádné body jako tým. Jedu tedy dál, mě čeká další sál a tam rozjedeme znova ten velký seriál... Ať žije LYSACUP!!! Na Pokyho jsem už neviděl, ten si pro letošek připravil životní formu. Jo, je to dříč. Běžím si dál neskutečným tempem, chvíli rozpoznávám Dupu Oldu, tuž ho seknu no ni?! Jako nějakou čerokéz... Tož a už stačí! Zklidni se Johne Spartne! Rozviň svůj klid. Trocha pokory a úcty ještě nikoho nezabila. Proč běžíš do tej gury? Bo body, bo umístění, bo se chcu chvástat, bo jsem závislý, bo furt čumím do té statistiky, bo devadesátá prvá? Nééé. Především tě to baví a jsi s kamarády, co se mají všichni rádi. O něco dál pak také trochu vnímám Majdu, která hlásí solidní pozici. Nestačím se ani usmát. Uf! Konečně sjezdovka, chvíli běžím, ale nejde to nejde, musím do chůze, ještě nejsem tak dobry. Dlouhý krok a mohutný záběr a hlavně už nasávat kyslík pusou ať to dojdu. Potom už jen zahlédnu Vlaďku, jak tam stojí s krabičkou jako svatý Petr u brány, píp a můžu zdechnout. Tož dobré to bylo, bolelo fest, ale tak příjemně bez zbytečných křečí. Krásný čas z Krásné těsně pod čtyrycet, ale minutku je třeba přydat k vrcholu. Poky famózně v první desítce, valím bulvy. Další dobíhají za pár minut, všichni krásně růžoví a červení, prostě šťastní. Jdeme chvilku pocypovat do Kameňáku, ale zjišťujeme, že raději seběhneme dolů a někam se stavíme.
       Končíme v Adámkově vile v Raškovicach, dávám rumík a čaj, je fajně, děcka jsou usměvaví, prezident hrd, aj ten Berdych píše. Nadal mu to nandal, ale stejně si na nás vzpomněl a usilovně sledoval online výsledky. Teď už sú na chalupě a nepiju ještě, nebojte, samo mi to tak leze na jazyk a na ty čtyry prsty co píšu, nebo šest? Tož zatím zdar!!! Uvidíme se v komentářích.


LC 1 Velký Javorník



Foto

Rychle bo neni čas

A už to zase jede, už to zase nabralo švunk, Lysacup, závod, kdy se ženy radují, že nemají muže doma, bo  je neprudí nějakýma formulema v neděli, kdy si nehrají s dětma a neučí je blbosti, kdy nevysávají, bo stejně udělají větší bugr než byl, u bab je to obdobné, už tady je zase ten cirkus, ten kolotoč řetízkáč, z kerého se vám motá šiša, kerý končí závěrečnou u Freuda, z keré se vám ešče více motá šiša, první etapa tradičně z pod můstku ve Frenu do gury na Javorník, kde je nová rozhledna, fajna a krasna, naše předzávodní domluva opět mailová smršť vtipná jak byk, nikdo se v tym nevyzná, ale jo nakonec zme přijeli všeci kdo mohl chtěl a měl chuť, já jsem se svezl s Djangem a protože to Jaryn cele zkombinoval jak kombiné no né, tak zme ho a Orly ještě pobrali u nádraží ve Svinově, to vám byla fajna cesta, bo jak začli dřystat Jaryn a Orel, kerého neuč létat a k temu ještě aj občasně i ta paní Orlová, tak já jsem si už ani nedřystnul , a taky je to trochu fajne, že ten Orel má větší břuch než vtipný Berdych a i než ja, tak zas je dobře se smjat někomu jinému, pani Orlikovu aj pani Sabinu zme do oddila přijali po tym našim Memorialu, bo tak fajně se vypořadaly s Jägrem a podlehly Volání divočiny, že mame zase další baby na bednu, no dočkajme času, na místě hafo barevných běhen, dobři lidi i ty naše baby i Hudy, soused Luďa už pod rozhlednu si chystal krabičku, abyzme se tam mohli všeci odpipnut a on to hned těma krabičkami a systemama mohl na web hodit a my abyzme mohli hned na ten web čumět a chytři byt, někteři z nas včera Hornicku desitku valili, tak furt o bolesti noh mluvili, ale jo, však výkony tam dobře zrobili, rozdal jsem nové fajne oranžovošedé bundičky i ostatnim se líbily i někteří říkali, že to pěkní lidi jsou v těch bundičkách a skromný introvert Stoša pravil tak jest, a start, jak když to vrabců střelí, zas to mydlí a letí do gury, proklaté nenáviděné, opěvované schody do nebe či do pekla a abyzme si je dobře a nafurt zapamatovali, tak dvakrát a po schodech serpentyny a zakruty a zas jak vždycky jednoho předběhneš druhy tě dožene, já natěšený na ten Lysacup nastartovaný jak Sojuz, však snad i ty plameny ze mě šlehaly kajsi zezadu, a už je tu sused Luďa s krabičku, co tak rad vidím, sice mám fialovo před očima, ale ten flek oranžový vidím, tak tam ten čip 91 mlasknu, to zas tak fajně pipne a zas sem spokojeny, jak když našu kočku drbete po kebuli a ona vrní a hlavně slintá strašlivě, prý je to normální, tak nevim, kde byzme došli, kdyby všeci tak slintali, kdyby se jim něco líbilo, ale místo 98., já slintám, jak ta naše kočka, jak sem spokojeny, a za mnou také esa jak Ivon, Jaryn, Ruda, Berďa, Fido, šak málem i tu Deni sem dostihnul, furt sem ji na ten hřbet s tím záchranným kruhem čučel, jak kdyby mě ten pohled měl zachránit, no a v předku střelba neskutečná, Poky, Wiatr a Stoša nás vytáhli na 3. místo v týmach, to je fajne, to se hodi, fajni jste a dobří!!, snad to aj přečtete bo pišu to tak, jak pivo teče a řeči se mluvi, tak mi to aj tak píše, aby náš Jaryn to aji přečital, bo správně česky kdyby to bylo, on by si nic nepřečital, tak dik, a zas za tyden! A přišpendli tu, Jarynku, i jakusik tu naši fotku. A už „Kurde přydejte!“

Váš střelhbitý Koudy
P.S. tak nevím, bo jsem teď eště na to čučel a už jsem na 84. místě, soused umí divy! Tak zas slintám!
- no a už sem 99.


Hornická 10

Fantazie!!! Hornickou desítku miluji. Každá moje účast vždy znamenala osobák. A letos? Padla! Zlomil jsem ji! Pokořil! Mluvím o pro mě bájné, mytické hranici 40 minut. Bolelo to, skřípalo, dech jsem ztratil na 6.km, do poslední chvíle jsem netušil jestli to stihnu. Ale jo! Sms zpráva mi oznámila cílový čas 39:59. Moje hodinky mi tvrdily, že jsem běžel ještě o další 4s rychleji. A to jsem byl z VZS až třetí. Prostě naši borci se neztratili. Poky se dokonce dostal na podium (v kategorii), ale znáte toho skromného muže - představa podia před tolika lidmi ho natolik vyděsila, že odjel předčasně. Fantastický výkon podal Dan, který v osobáku doběhl 4 místa přede mnou. I další běželi skvěle. Osobáky padaly, nálada výborná, fantastický den.
Takže to dopadlo takto:
vítěz Pechnikov Ruslan     30:49
49.  Poky        36:43 (4. místo v kategorii)
119. Dan        39:47 (46.)
123. Martin        39:59 (17.)
268. Django        44:05 (92.)
392. Berďa        47:31 (48.)
458. Sabina        49:12 (35.)
539. Eva         52:07 (31.)
631. Nikola        57:04 (44.)
645. Petra        58:12 (46.)
714. Katka Kociánová    1:08:45 (61.)

Celkem doběhlo 717 běžců - a byl to mazec!
Zítra budu na LC jen vyklusávat - na víc to nebude, ale stálo to za to. Bobici díky za držení palců.