6. etapa LC Bezruč

       A je tady první prosincová etapa. Sněhu se nám bohužel nedostává. Takže minimálně první polovina bude na blátě. Etapu z Bezruče zpestří opět časovka. Startuje se po dvacet vteřinových intervalech. Loni se mi časovka hodně vydařila, ale selhala nám časomíra, takže nebyly výsledky a etapa se škrtala. Tentokrát jsem v dobré formě a rozhodnutý to pořádně naprat. Vůbec neřeším boty s hroty i když se říkalo, že je to tam zledovatělé. Prostě si myslím, že si pohlídám došlap a nějak to půjde. V 10:09:40 startuji. První malé rozhození z nálady je, že nemám před sebou Pokyho. Chtěl jsem totiž s ním podržet krok. Vyrazil jsem ostře, což bylo docela chybné řešení. Již v hangu brzy přecházím do chůze a cítím se zatuhlý. Dnes to nebude ono. Vyšlapal jsem hang, sice jsem někoho dostihl, ale banda borců za mnou už pěkně funí. Za hangem jsem úplně dřevěný, vůbec mi to neběží a postupně mě předbíhají elitní borci. Teda takto brzo ztratit motivaci, to nepamatuji. Soustředím se jen na to, abych se dostal na kopec. Často přecházím do chůze a marně vzpomínám na loňskou pařbu, kdy jsem druhou půli hangu šel docela dynamicky a pak už jen běžel. No tohle bude pěkná ostuda, říkám si. O něco výše přichází i ten ledík a já kloužu a bruslím a je to fakt na hovno. Další borci jedou kolem mě jak mašiny a já tuším, že opouštím i první čtyřicítku. Morálka je na bodu mrazu, dokonce se nemohu naladit ani na ty pěkné výhledy, které nahoře čekají. Je zase krásně slunečno. Na sjezdovce jsem totálně schvácený, pořád si omílám, co se sakra děje. Už šlapu schody a zkusím se ještě zoufale rozběhnout. Pak už je konec. No jsem na kopci, ale bez nálady a zklamaný. Nezbývá, než se s tím smířit, prostě někdy je výpadek a těžko si to člověk zdůvodňuje. 

       Deni ovšem zaběhla nádherně, opět v novém ženském traťovém rekordu. Skvěle odhadla použití obuvi s pořádnými hroty a drželo ji to fest. Musím tady uznat, že by mi to nandala i kdybych ty hroty měl. Ten fyzický výpadek byl určitě rozhodující. Ivon si také posteskla, že to nebylo to pravé ořechové, ale i tak zaběhla osobák. Hodně dobře se ovšem předvedl Rudík a potvrdil, že od Bezruče umí. V týmech jsem dosáhli jen na 13. místo a je to naše nejslabší umístění. Alespoň máme do příště co zlepšovat. Jinak celkově zvítězil Ondra Horák, zaběhl za 28:38 a pro čtyřicátníky nastavil laťku strašně vysoko.