Po čtyřměsíčním „poctivém“ tréninku, nastal den D – Pražský maraton. Pro někoho neoblíbená masovka, pro někoho závod roku, pro mě velká neznámá. První maraton, první fakt velký závod. Něco jsem naběhal, co jíst, pít, co namazat a co přelepit jsem se dočetl, cílový čas 4 hodiny byl vyřčen, snad to dobře dopadne.
V Praze jsme se sešli v hojném počtu, v sobotu večer jsme důkladně prodiskutovali taktiku, počasí, oblečení, peristaltiku a v neděli ráno jsme vše postupně praktikovali. Po ne úplně úspěšném hromadném focení u Prašné brány jsme se rozutekli do svých startovních koridorů. S Fíkem jsme se zařadili do sektoru H a čekali na startovní výstřel. Ten jsme sice neslyšeli, ale dle stoupajících balónků bylo jasné, že už to začalo. Start jsme proběhli v čase 5:59 min. ….. kucííí keňský už skoro točili třetí km. Po výběhu ze Staroměstského náměstí do Pařížské ulice se potvrdila slova o nezapomenutelné atmosféře tohoto závodu. Při pohledu na masu běžců, davy fandících lidí po stranách ulice, do toho tóny Smetanovy Vltavy….. ač nejsem milovníkem vážné hudby, měl jsem husí kůži a nepopsatelný pocit - štěstí, nadšení, prostě fantazie. Teď hlavně nepřepálit start a celé to nepos….kazit. Dle plánu jsme měli začít na 5:40, domluveni jsme byli na 5:30, začali jsme o pár vteřinek rychleji. Běželo se krásně, kapely vyhrávaly, pořád bylo na co koukat – památky, fandové, spoluběžkyně a spoluběžci, jejich běžecké styly a spousta dalších zajímavostí. A kilometry naskakovaly. Desátý, dvacátý kilometr a pořád stejná euforie, stejné tempo, všechno super. Na obrátce, kolem 28 km jsem zjistil, že Fík ztrácí a zbývajících 14 km už pojedeme každý sám. Třicátý kilometr a stále všechno skvělé, tak jsem zkusil nepatrně zrychlit. Míjím ceduli „35 km“ a obávaná maratónská zeď pořád nikde, tak jsem ještě přitlačil. Od této chvíle jsem už víceméně jenom předbíhal, běželo se mi pořád skvěle, prostě nádhera. Asi kilometr před cílem jsem před sebou uviděl náš oddílový trikot, ve kterém už dost unaveně klusal samotný el Prezidento. Ještě jsem přidal a při míjení jsem ho vyzval k následování, zrychlení a finišování. A taky, že jo. Pařížskou ulici jsme prolétli ( alespoň mi to tak připadalo ), cedule „42 km“, Staroměstské náměstí, modrý koberec, cíl a neskutečné pocity…… Pozávodní regenerace u plzeňského prazdroje, svijanský kníže ve vlaku a děsná legrace jenom zpečetily úspěšný víkend.
Svůj cíl, zaběhnout do 4 hodin jsem si splnil. Povedlo se mi to s úsměvem na tváři a s rychlejší druhou polovinou závodu, což je dle Keňana úplně nejlepší kombinace. Prostě všechno hrálo.
Ostatním se taky dařilo, Fík splnil limit a vyběhnul si bečku, Stoša osobák pod 3:20 a nemusel běžet z Prahy, Keňan konečně pod 3:30, stejně jako Jarek, Berďa, Bzuči v osobním rekordu, Lenia sice bez osobáku, ale konečně poznala, jak je VZS skvělý oddíl ( snad se nepletu ) a Koudy sice zaostal za svým maximem, ale vzhledem k zanedbanému tréninku, zaběhl výborně. Kača s Bobíkem a Tobíkem a Ivou si dali minimaraton a Majda vše poctivě dokumentovala. Myslím, že to byl povedený víkend.
Ruda
Výsledky ( reálné časy )
- Stoša 3:19:08
- Keňan 3:24:03
- Jarek 3:27:34
- Lenia 3:40:55
- Berďa 3:41:50
- Ruda 3:46:33
- Koudy 3:47:55
- Fík 3:56:57
- Bzuči ( na hostování z Rumunska ) 4:29:03
Výsledky
Krásný článek! Moc dobře si vybavuji ty pocity z mého prvního maratonu, jen ten čas byl o hodinu horší:)... Hned jsem věděla, že si chci zaběhnout další! Tak který poběžíš ty?:) Kača H.
OdpovědětVymazatAsi zkusím jesenický ;-).
VymazatJo a většině jsem už stačila potřást pravicí a pogratulovat osobně.. jen ne Jarkovi a Stošovi.. Tak kucíí gratuluji!!! Všichni jste to běželi úžasně! Doufám, že i mě se jednou podaří zaběhnout osobáček! Kača
OdpovědětVymazatKluci a holko, je úžasné jak ste zase všichni posunuli své časy a zabojovali! Bylo mi ctí, že jsem vám mohla dělat aspoň dokumentátora !!!:-) Majda
OdpovědětVymazatJeště jednou všem gratulace. Rudo,určitě se nepleteš. Pro mě supr víkend,výborná organizace,dobrá nálada,perfektní výkony,pěkné fotky(určitě přibude i video)a hlavně bezva parta. Takže při nejbližší příležitosti bych měla své členství pořádně pokřtít. Všechny zdravím. Lenia
OdpovědětVymazatPěkně jsi to popsal, Rudo! Bylo to fakt skvělé. Mi to též vyšlo. A hodně k mému výkonu pomohli dva borci - David Dufek, který dělal vodiče na čas 3:45 a mě skvěle odtáhl od mety cca 28 km do 40 km a pak Bob, který na mne čekal na 40 km a běžel se mnou až do cíle a to, co ze mě vymáčkl je ještě teď pro mne nepochopitelné. :-) Díky chlapi za skvělé vodičské služby. A díky všem, kteří byli v Praze, byla to super akce! A doufám, že dáme i nějaký maratonek v podobném složení i na podzim. :-) Co třeba Budapešť (http://www.budapestmarathon.com/en/marathon/)? :-)
OdpovědětVymazatBerďa
No super, napsal jsi to fajně, úplně jsem si vzpomněl na svou první Prahu, no a na Jesenický určitě pojed, protože to se fakt musí líbit každému, no vypadá to na slušnou účast v Jesenikách.
OdpovědětVymazatKrásný článek a všem gratuluji ke skvělým časům. A Jarku super výkon na první maraton. Já se k němu stále jen odhodlávám a plánuji zkusit jako první Jesenický jako přípravu na B7 (snad i s vaší Denčou a Ivčou:-)) Ivana Zbořilová
OdpovědětVymazatIvano to jsem nepsal já, ale Ruda. Já jsem to tam jen vložil :-). Pro mě to byl třetí maratón a konečně s časem, který mě uspokojil ;-) Provoběžci maratónu (Ruda, Fík) to zaběhli luxusně.
OdpovědětVymazatCus behny,
OdpovědětVymazatpekny clanek.
Bzuci
Nádhera, to je radost číst :-)
OdpovědětVymazatUŽASNÝ ČLÁNEK A VÝKONY!!! ivon