Ondřejnická patnáctka – 7. 10. 2012

A nezaprší a nezaprší

Již příští víkend přijde vrchol sezóny VZS – Majklův běh, na kterém bude prostě každý. :-D A tak jsem se rozhodl, že je třeba se naladit na to, co měl Majkl rád a to jsou kopečky.

Nic jsem neponechal náhodě a již několik dnů před víkendem jsem poslal informační mail. Odpovědi byly vesměs „Nejdu, bo …“. Například Koudy se vymlouval na nutnost provětrat svůj vrtulník, Martin prohlásil, že je out, dvojčata pilně pracují na zisku Nobelovy ceny za lékářství pro rok 2013 a Lenia má nějaké problémy s dutinami. Jediní stateční a ke všemu odhodlaní jsme byli tři – Jaryn, Dan a já.

A tak jsme v neděli dopoledne vyrazili z Hrabůvky Danovým autem na Čeladnou do areálu Opálená okusit tento skoro nový závod. Předpověď počasí byla dobrá. Po nechutně teplé a jasné sobotě nám meteorologové slibovali zataženo, déšť a chlad. A svůj slib splnili na jedničku s hvězdičkou. Sucho rozhodně nehrozilo a o výhledech jsme mohli tak leda snít. Závod má opravdu krásnou trať slibující úchvatné výhledy. Nejprve po sjezdovce nahoru, pak krátký seběh zpět na Čeladnou a potom dlooouuuuhé stoupání na 961 metrů vysokou Skalku a nakonec dlouhý seběh přes chatu Ondřejník zpět do místa startu. Horší to bylo s počasím. Vytrvalý silný déšť změnil vše mimo asfalt v krásnou bahnitou břečku, ve které jsem spíše klouzal než běžel. Nejvíce jsem jako obvykle ztrácel při sebězích a tak zatímco Dan a Jaryn trať absolvovali za výborných 1:18:16 a 1:18:55 a za vítězným Andrejem Dlugoszem zaostali o cca 21 minut, já jsem se dokodrcal do cíle za 1:33:58 a ztrátu na vítěze nedokážu ani spočítat. Ale i tak se mi trať líbila.

V cíli následovalo očekávané – párky, čaj nebo pivo, koláček a samozřejmě nemohl chybět déšť. Jarek opět jako obvykle vytasil svůj foťák a zachytil Danovo a mé rozpoložení po závodě. Již z této fotky je jasné, jak jsme závod zvládli. Výsledky a pár fotek je zde. Už se těším na příští sobotu. Snad opět nezůstaneme zbytečně suší. :-)