Ondřejnická patnáctka – 7. 10. 2012

A nezaprší a nezaprší

Již příští víkend přijde vrchol sezóny VZS – Majklův běh, na kterém bude prostě každý. :-D A tak jsem se rozhodl, že je třeba se naladit na to, co měl Majkl rád a to jsou kopečky.
Nic jsem neponechal náhodě a již několik dnů před víkendem jsem poslal informační mail. Odpovědi byly vesměs „Nejdu, bo …“. Například Koudy se vymlouval na nutnost provětrat svůj vrtulník, Martin prohlásil, že je out, dvojčata pilně pracují na zisku Nobelovy ceny za lékářství pro rok 2013 a Lenia má nějaké problémy s dutinami. Jediní stateční a ke všemu odhodlaní jsme byli tři – Jaryn, Dan a já.
A tak jsme v neděli dopoledne vyrazili z Hrabůvky Danovým autem na Čeladnou do areálu Opálená okusit tento skoro nový závod. Předpověď počasí byla dobrá. Po nechutně teplé a jasné sobotě nám meteorologové slibovali zataženo, déšť a chlad. A svůj slib splnili na jedničku s hvězdičkou. Sucho rozhodně nehrozilo a o výhledech jsme mohli tak leda snít. Závod má opravdu krásnou trať slibující úchvatné výhledy. Nejprve po sjezdovce nahoru, pak krátký seběh zpět na Čeladnou a potom dlooouuuuhé stoupání na 961 metrů vysokou Skalku a nakonec dlouhý seběh přes chatu Ondřejník zpět do místa startu. Horší to bylo s počasím. Vytrvalý silný déšť změnil vše mimo asfalt v krásnou bahnitou břečku, ve které jsem spíše klouzal než běžel. Nejvíce jsem jako obvykle ztrácel při sebězích a tak zatímco Dan a Jaryn trať absolvovali za výborných 1:18:16 a 1:18:55 a za vítězným Andrejem Dlugoszem zaostali o cca 21 minut, já jsem se dokodrcal do cíle za 1:33:58 a ztrátu na vítěze nedokážu ani spočítat. Ale i tak se mi trať líbila.
V cíli následovalo očekávané – párky, čaj nebo pivo, koláček a samozřejmě nemohl chybět déšť. Jarek opět jako obvykle vytasil svůj foťák a zachytil Danovo a mé rozpoložení po závodě. Již z této fotky je jasné, jak jsme závod zvládli. Výsledky a pár fotek je zde. Už se těším na příští sobotu. Snad opět nezůstaneme zbytečně suší. :-)

12 komentářů:

  1. Fajně Berďo, z vlastní zkušenosti ti mohu potrdit, že v Hošťálkovicích jsem běžel jen jednou a nebyl jsem zbytečně suchý. Jinak prima článek. A taky mohu potvrdit, že právě teď Deni opravdu dře na tu nobelovku.
    Stoša

    OdpovědětVymazat
  2. Já vím, Stošo. Článek je trošku odkaz na http://bovzscck.blogspot.cz/2010/05/jesteze-nezustaneme-zbytecne-susi.html :-) Berďa

    OdpovědětVymazat
  3. Tak moje vedoucí pode mnou nejspíš velmi brzo začně zapalovat dynamit, ale toť asi jediná spojitost s Nobelem :D
    Deni

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, kdo by chtěl Nobelovu cenu. Třeba za matematiku se nedává a díky mému výzkumu vím proč. :-D Berďa

      Vymazat
    2. Hele málo se ví, že Nobel je jedním z prvních vynálezců přehazovaček na kolo na světě.... tak tředa tady najdete spojitost :-) Majda

      Vymazat
  4. Skláním před Vašimi výkony. Chtěla jsem vás překvapit svou účastí,ale počasí mě totálně odradilo. Nosní dutiny jsou na lepší cestě, ale nějak jsem dala zabrat i dutině břišní. Po OM totální úlety. Nevím, jestli ty pocity někdy máte,ale nějaká životozpráva mi nic neříkala. Takže dnes už pořádný trénink,méně žranice, méně vína...Těším se na sobotu. Lenia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znám to moc dobře. Já žeru a piju i před maratonem. :-D A pojem životozpráva ani životospráva vůbec neznám. :-) Berďa

      Vymazat
  5. Gratulace všem! Parádní výkony! Jste nejlepší!!! :-)
    Berďo, článek opět geniální!!! A ta názorná fotka - úplně excelentní výběr!!! :-D
    ivon

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem k tomu, že Jarkova množina fotek je jednoprvková, tak výběr těžký nebyl. ;-) A jestli mi budeš stále opakovat, že píši geniálně, tak se začnu červenat. :-) Berďa

      Vymazat
    2. Hlavně, že nepíšeš genitálem, to by jsme se červenali všichni.
      Stoša

      Vymazat
  6. Jste se tu nějak rozkecali :-). Závod byl super, mému čtyřtaktnímu, přeplňovanému, zážehovému čtyřválci velmi svědčilo vodní chlazení s doplňkovým vzduchovým chlazením, a nebýt podvrtnutí kotníku a rozvázané tkaničky, tak bych si nenechal ujít přímý souboj s Danem, který mi uděloval lekce při běhavých sebězích. Nicméně jsem celý závod trávil za ním a to někdy i ve vzdálenosti 200m. Cíl byl krásně skopce, takže ne všichni to na blátivém povrhu ubrzdili a zastavili na dvou. Berďa proletěl takovou rychlosti, že jsem ho ani nezaregistroval. Usuzuji, že se zatavil až u auta o 200m níže.

    OdpovědětVymazat