2.LC Krásná, most

       V pořadí druhá etapa lysacupu se koná 8.11.2014 a tentokrát se již běží na vrchol Lysé hory. Stejně jako loni se startuje z obce Krásné u mostu. Etapa Krásná je krásná a navíc nám vyšlo krásné deštivé počasí. V autě vysedáváme tak dlouho jak to jen jde, protože nechceme hned zmoknout. Dokonce se dá předpokládat, že nedoběhneme zbytečně suší. 

       Z auta vybíhám jako první. Oblékl jsem se minimálně, abych nenasákl moc vody. Na start dorazilo 270 běhavců, z našeho oddílu opět velmi početná grupa. Prší jen lehce a doufám, že brzy i přestane. Nastal čas startu, trikoty lídů jednotlivých kategorií se hrnou vpřed. Já se také posouvám do druhé lajny, protože bych rád vylepšil své umístění a navíc cítím slušnou formu. Cílem je zaběhnout kolem třicátého místa, konkurence je totiž silná. Je odstartováno, na úzké cestičce se to pěkně mele, než se borci protřídí. Pak následuje louka, tráva je krásně mokrá a kluzká. Zde si již vytvářím určitý prostor a volím přiměřené tempo. Krásnou mám moc rád, bo je furt do kopca a rozhoduje se až v severní bývalé sjezdovce. Letos je tam nový chodníček plný zatáček, takže se nejde přímo do vrstevnic, ale v serpentinách a já doufám, že to bude celoběh.

       Na konci louky vbíháme do lesa. Cesta je plná bláta, tlejícího listí a vody. Boty už pomalu absorbovaly maximum vlhkosti a mě se pořád běží lehce. Míjím rozcestník pod Šebestýnou a v dobrém tempu to peru dál. Stále se snažím šetřit síly, těžké chvilky mohou teprve přijít. Za altánkem je prudší stoupání. I tady hopsám přes potůčky, kameny a bláto. Zezadu už moc lidí nedobíhá, pohybuju se ve skupince asi čtyř borců a vzájemně se taháme a předbíháme. Šlape to výborně, dostáváme se na takový delší pozvolna stoupající hřeben k Malchoru, v botách nám krásně čvachtá, občas uklouznu. Předbíhá mě Ríša Helcel, jedna ze známějších postav. Rozhoduju se udržet, případně posléze znovu předběhnout. V této chvíli cítím, že jde do tuhého. Přichází krátká rovinka a pak seběh k rozcestí Malchor. Je tu docela úzká pěšina, tempo se navyšuje, klouže to, cítím za sebou dusot kopyt, což  mě znervózní natolik, že padám na bok do bláta. Jsem totálně mokrý,ale hned se zvedám, stresové hormony se vyplavují a já valim jako kdyby o něco šlo. Přitom si s bandou jen tak pobíháme v dešti po Lysé a snažíme se sbírat nějaké bodíčky. Jako bych měl klapky na kolem očí to drtím k chodníčku. Tady se trochu srovnávám do tempa, borca před sebou mám na dostřel a přesvědčím sám sebe, že ho dám. Nesmím přejít do chůze. Stačí jen zdolat sjezdovku a dorazit to k cíli. Daří se mi vytrvalé svižné tempo. Jednoho předbíhám a druhý se přibližuje, bohužel je docela daleko, takže už se soustředím jen na vytrvat a dokončit. Jsem téměř nahoře, vyskakuju pár kamenných schodů, rozbíhám kolem meteo stanice, funím naplno, rychle kolem plotu a píp. Mám hotovo, cítím  se fantasticky a vím, že jsem skoro atakoval dvacítku. Počasí sice stále velice pošmourné, ale i dnes byla krásná  krásnou.

       Další z našich v cíli jsou opět dvojčátka, akorát se od minula prohodili. Deniska jen 2:22 za mnou, hluboká poklona k vynikajícímu času. Ostatní se taky moc snažili. Dal jsem si to k Malchoru ještě jednou, abych viděl i Orlíka jak se s tím pere. Nakonec všichni dobře! 

       V Kameňáku ještě jednou dokola probereme etapu, občerstvíme se, pohotový Berďa zjišťuje výsledky na netu a už si jen vzájemně gratulujeme jak jsme si hrábli na dno sil. Parádní etapa s bezva partyjou, nezbývá se než těšit zas na příště