Nikdo se k napsaní nehrne - všichni mají nějak moc práce. Já sice taky, ale ... o tom snad v jiném povídání.
Máme za sebou zatím nejméně obsazenou etapu letošního roku i ročníku. Tentokrát se běželo v neděli z Visalájí a i to zřejmě přispělo k menší účasti - Lysou horu zdolávalo pouhých 92 kousků dravých běhavců. Osobně jsem běžel tuto etapu podruhé. Spousta lidí ji považuje za vůbec nejpříjemnější a nejhezčí. Mně v tomhle ohledu asi nejvíce seděla zatím Rajská bouda. Po nedělním výběhu a částečně pod vlivem okolí, jsem své stanovisko přehodnotil. Visaláje jsou opravdu velmi pěkná etapa. Pravda, patří k těm delším, ale my co máme za sebou 3in1 takové drobnosti neřešíme. :) V neděli jsme sice nemohli prověřit zbytky sil při výběhu sjezdovky, ale o to zajimavější byl pro některé finiš (mírnější a delší). Jeden takový, doslova loktový finiš, si na vlastní kůži vyzkoušel Stoša. Souboj vyhrál a známého finišmena Martina Bebčáka z Turzovských Žabáků porazil o pověstný fous! Etapa se nám díky doběhu po cestě protáhla o pár set metrů na celkových 8 300 m (+500 m) při 775 m stoupání a 225 m klesání (info opět díky MIrovi z Manína - díky!).
Co se týče úspěchu, díky menšímu počtu účastníků jsem si doběhli pro slušnou porci bodů spojenou s nejlepším úmístěním jednotlivců v letošním ročníku (pro většinu). Na Kobry to opět nestačilo - Standa hold nesleví. Pořadí: 47.Bob, 48.Stoša, 56.Berďa, 65.Martin K., 78.Malča. Malča určitě umí lépe, ale po nemoci to pro něj bylo asi dost dlouhé ... trápení. Ale na posledních 150 metrech jsem ho vyhecoval ke spurtu, diky kterému předběhl 3 lidi! Tak ať už jsi zdravý!!! V týmech jsme nasbírali letos druhou největší sumu - 392 bodů, která nás zařadila na etapové dělené 11. místo, 29 bodů za Kobrami.
Fotky, které jsme na Lysé pořídili díky Malčovu mobilu, jsou jen pro otrlé povahy (viz Berďův emailový komentář) - kdo chce, tak si je najde.
Máme za sebou zatím nejméně obsazenou etapu letošního roku i ročníku. Tentokrát se běželo v neděli z Visalájí a i to zřejmě přispělo k menší účasti - Lysou horu zdolávalo pouhých 92 kousků dravých běhavců. Osobně jsem běžel tuto etapu podruhé. Spousta lidí ji považuje za vůbec nejpříjemnější a nejhezčí. Mně v tomhle ohledu asi nejvíce seděla zatím Rajská bouda. Po nedělním výběhu a částečně pod vlivem okolí, jsem své stanovisko přehodnotil. Visaláje jsou opravdu velmi pěkná etapa. Pravda, patří k těm delším, ale my co máme za sebou 3in1 takové drobnosti neřešíme. :) V neděli jsme sice nemohli prověřit zbytky sil při výběhu sjezdovky, ale o to zajimavější byl pro některé finiš (mírnější a delší). Jeden takový, doslova loktový finiš, si na vlastní kůži vyzkoušel Stoša. Souboj vyhrál a známého finišmena Martina Bebčáka z Turzovských Žabáků porazil o pověstný fous! Etapa se nám díky doběhu po cestě protáhla o pár set metrů na celkových 8 300 m (+500 m) při 775 m stoupání a 225 m klesání (info opět díky MIrovi z Manína - díky!).
Co se týče úspěchu, díky menšímu počtu účastníků jsem si doběhli pro slušnou porci bodů spojenou s nejlepším úmístěním jednotlivců v letošním ročníku (pro většinu). Na Kobry to opět nestačilo - Standa hold nesleví. Pořadí: 47.Bob, 48.Stoša, 56.Berďa, 65.Martin K., 78.Malča. Malča určitě umí lépe, ale po nemoci to pro něj bylo asi dost dlouhé ... trápení. Ale na posledních 150 metrech jsem ho vyhecoval ke spurtu, diky kterému předběhl 3 lidi! Tak ať už jsi zdravý!!! V týmech jsme nasbírali letos druhou největší sumu - 392 bodů, která nás zařadila na etapové dělené 11. místo, 29 bodů za Kobrami.
Fotky, které jsme na Lysé pořídili díky Malčovu mobilu, jsou jen pro otrlé povahy (viz Berďův emailový komentář) - kdo chce, tak si je najde.
Díky, Bobe, moc hezky jsi to napsal. Já fakt nestíhám.
OdpovědětVymazatSnad chybí jen dodat, že jsme opět testovali, zda síla indukovaná adhézním třením mezi nesmeky a sněhem či ledem převyšuje sílu, která udržuje nesmeky na botách. Experiment jsem prováděl společně s Bobem a náš test byl pozitivní. Nesmeky opět spadly. Navrhuji výrobci zauvažovat nad koeficientem tření jeho výrobku případně provést jeho tvarovou optimalizaci.
A také jsem zanalyzovali naše možnosti, jak porazit Kobry a jako optimální se jeví buď Standu Najvrta koupit nebo mu rozbít hubu, aby nemohl běhat. Humánnější je koupě. Tak kdo kolik dáte?
Čest, já mám jiný návrh, který už jsem taky někde v zařízení restauračním asi rozvinul, leč ještě nedokončil.
OdpovědětVymazatNormálně se na Kobry vyprdnem a najdem si soupeře v tabulce za náma, kteří nás už nedoženou a s nima budem bojovat. Budem psát článečky a říkanky prostě o nás a někom jiném a budem vyhrávat. To bude šupa, no ni?!
Koudy
Peto, lepe bych to nevystihl!
OdpovědětVymazat