Zas je rok v dupě.

Zase jsme někteří o rok starší, někteří jenom o rok krásnější, zkušenější nebo hubenější. Někteří jsou jenom starší a tlustší. O těch nebudu dále psát, ON se kamarádíček  proflákne sám  v diskusi pod článkem. Přibyli nám velcí i malí členové,  starosti, radosti i body v Silvestrovské etapě, které vyběhal Wiatr, který tam nebyl. Přibylo vrásek a jedna mohyla na Lysé Hoře a ubylo to nejcennější  -  život kamaráda Majkla.   

A tak jsme ten rok vyrazili ukončit již tradičně silvestrovskou etapou Lysacupu. Stylově v záchranářských oblečcích, v plaveckých elegantních čapkách, kterou si nevzal jen Poky, protože čapka neschová uši a tak ruší jeho dokonalý aerodynamický tvar a fotit před startem se nesmí, jelikož se závodník potom nemůže soustředit. Dědek Beskydský odstartoval etapu v kněžském oblečku, ale protože jsem startoval ze zadních pozic, tak nevím, jestli sloužil mši za nás běžící nebo dával poslední pomazání. Hostie ani krve Kristovy jsem se nedočkal , a tak jsem vyrazil vpřed. Keňan vyrazil na Silvestra místo na Lysou Horu za zvířátky do ZOO, a tak asi viděl slona, zato já předbíhal opice, včelku, šmouly, smrtku, cikánku, bývalou Kobru v neoprenu (to vám je legrační pohled!)  a nakonec jsem doběhl i pandu alias Fida, který se mě sice chvíli držel, ale jak je známo: panda leze po stromech, ale za prezidentem neuvisí. A jak je taky všeobecně známo, neuvisí ani Rudík v plaveckých brýlích ani bez nich. Na dohled přede mnou tajtrlíkoval Bobika, klusal lehce jako zebra v ZOO v roce 2009 (foto), ale ač jsem se snažil sebevíc, zebřičku jsem neskolil. Doběhl jsem i Zdendu Páchu s nůší na hřbetě, a kdybych měl jen o trošku více sil, tak mu do té nůše skočím a nechám se dosmýčit nahoru.   

Doběhli či dolezli jsme všeci. Poky aerodynamicky 16., Stoša na 20. místě a od té doby s ním již nebyla řeč, ztratil kontakt s realitou, zrak upřený na vrchol vysílače a na rtech Rockyho hymnu, na 40. místě Dan Hrubý, polovina krásných twins Deni na 75. místě, Bobika, já, Fido, Rudík, druhá krásná polovina, ale celá Ivon a světe div se i Berďa, za ním v letošní premiérové etapě Fík a Dalibor. Ve výsledcích se objevil na 9. místě Wiatr, kterého ten den ale nikdo kolem Lysé nezahlíd. A i když se chybička vloudila a my to již na Pentagon hlásili, trůní nám Wiatr v první desítce dále a nám to neva.

Nahoře nezbytné položení kamínků k mohyle Majkla a pozdravy vzhůru, a protože v hospodách nahoře bylo plno, tak jsme někteří na otočku klouzali na polívku a pivo k Freudovi.

A tak je, kamarádíčkové moji, zase rok v dupě. Ale přichází další a my si jej nenecháme pokazit, budeme doufat, že nás bude už jen přibývat,  budeme běhat, co to jen dá, budeme se na sebe usmívat, budeme se scházet ve zdraví, budeme s pochopením pokyvovat hlavami nad supervtipnými poznámkami Berdi, nad zpěvy Stoši, aerodynamikou Pokyho, Wiatra a Dana, češťynou Jaryna, výlety Keňana a krásou a odhodláním našich děvčat. Buďte zdraví a mějte se rádi!

S věčným pozdravem

„Kurde přydej!“

El prezidento

Koudy