11 x nahoru a zase zpět aneb LH24

Je to již více než týden, kdy jsme absolvovali Extrémní horskou štafetu dvojic v rámci závodu 24 hodin na Lysé hoře, a přesto mám stále pocit, že každou chvíli zazvoní mobil, na displeji se objeví jméno Leni Hájkové a já si budu rychle obouvat boty, abych mohl už už vyrazit na Lysou po trase, kterou by na vrchol Lysé nikdo rozumně uvažující nešel ani neběžel. :-)

Onu sobotu 26. 1. jsme na start tohoto extrémního podniku nakonec vypravili z VZS jediný tým. Ale zdaleka jsme tam z VZS nebyli sami. Naši skvělou podporu tvořili na místě Jarek s Ivon, kteří nás prvních 6 hodin závodu filmovali, podporovali, usmívali se na nás a stále nám dodávali skvělou náladu. A počet SMS či telefonátů od ostatních, kteří nás podporovali telepaticky, bych snad ani nespočítal. :-)

S Leniou jsme od začátku vytvořili ve věkové kategorii vedoucí dvojici a i přes to, že já byl v naší dvojici ten pomalejší, tak se v naší kategorii přes nás nikdo celý závod nedostal. Ale byl to boj až do posledního výstupu, kterých nakonec bylo 11 a zabraly nám 22 hodin 45 minut a 47 sekund. Za tuto dobu jsme zvládli cca 127 km s přibližně 8 500 metrovým převýšením.

A naše dojmy?

Berďa: Můj nejnáročnější výstup byl asi třetí, který jsem běžel ještě bez nesmeků a při zpáteční cestě jsem se tak parádně vysekal až jsem si narazil loket a hlavně mi odletěla čelovka kamsi do pr… a byl jsem moc rád, že jsem ji v tom sněhu našel a strefil zpět na Sepetnou. A těsně za třetím byl s náročností pátý výstup, kdy se na Lysé rozpoutal pěkný větřík, proti kterému se skoro nedalo jít. Až na tyto drobnosti to byla paráda. Zapadající slunce za Radhoštěm, zářicí vesnice a města dole, skvělá přátelská atmosféra na trati mezi závodníky a fandění fanoušků i vstřícní pořadatelé a luxusní raut, na kterém jsem se vždy parádně najedl! :-) A tak i když jsem těsně po konci závodu říkal, že tohle už asi znova ne, tak teď se na to dívám jinak. :-) A doufám, že ukecám Leniu, aby do toho šla zase se mnou. ;-)

Lenia: Píšu tyto řádky již s odstupem a stále při vzpomínce na akci LH24 převládají super pocity. Byla jsem na tuto akci hodně natěšena a bylo to asi i vidět. Absolvovala jsem LH24 i vloni a věděla jsem do čeho jdu. Samozřejmně ve 4. a 5. kole jsem si v hlavě přemítala, co to zase vyvádím. Začalo nahoře poměrně dost foukat a to ubíralo na síle. Snažila jsem se držet tempo 2hod/1kolo, což se mi v podstatě podařilo. (poslední 2 kola lehce nad 2hod ), takže se svým výkonem jsem velmi spokojena. Taktika byla myslím perfetkní. Bylo jasné,že na Berďu vyjde 6 okruhů a já jsem v tom posledním jen hlídala čas,aby nám to v kategorii vyšlo a to se podařilo. Spolupráce s parťákem úžasná a doufám,že nám vydrží dlouho (B7 a třeba další ). A ještě jednou zmíním i úžasnou podporu Ivon a Jarka. A pokud zdraví vydrží a doma to tak nějak respektují...,tak třeba znovu.


Odkaz na dokument ČT Sport o LH24