Ostravice 3in1
2. 2. 2013
Dnes trošku netradičně, ve skromnějším počtu devíti VZS členů, míříme na 14.
etapu Lysacupu – Ostravice, žel. přejezd. Těším se moc, aby taky ne, když jsem
více než týden neběhala!!! ... sice se mi podařilo propašovat ty nejlehučtější
runningy až do alp (speciálně pro ségru – rakouských :), ale nadšení z dlouhých
a širokých sjezdovek v Dachsteinu, po několikaleté absenci lyží, nepřebily tentokrát
ani nejkrásnější inovejty. Ale někdy je třeba nechat tělo od běhu odpočinout,
n'est-ce pas? ;)
Přijíždíme opět tak akorát, kupuju novou stylovou lysacapovou
čelenku, ať můžu běžet aspoň na design a samozřejmě startovné na 3v1. Honzovou
terminologií, nejsem přece žádný houbař! A navíc, je třeba si vynahradit
Visalajskou absenci. Mám opět radost, že potkávám synky z týmu, slovenské
bratry z Manínu a všechny správné lysacapisty s úsměvem na tváři.
Pokračujeme dál až k transformátoru, poslední úpravy, kapesníček, keříček
a s Jarkem rozklusáváme na start. Berďa dnes v pozici šerpy a
občerstvovací stanice přebírá naše mikiny a Jarkovu kameru a vydává se v našich
stopách.
Startovní pole houstne, opět chytám tu správnou předstartovní
atmosféru a vyrážím vpřed. Rozbíháme to na suché asfaltce, od transformátoru konečně
sníh a já se ujišťuju, že je přece jen ještě zima. Tak si to nějak klušu, princip
bidedální lokomoce jsem nezapomněla a k Lukšinci se docela pohodově
dostávám kolem 73. místa. No jo, zase mi někdo předemnou předal krizi a já se
trápím, letovou fázi ztrácím a pořádně se rozbíhám zase až na větrech. Dobíhám
na 77. místě na vrchol, závěrečnou rovinku si užívám, chalani z Manínu mě
povzbuzují a tak se snažím tvářit aspoň trochu životaschopně :). Ukazuji
náramek, Luďa říká cosi o druhém kole, nemám ani sílu moc protestovat, ale no
to snad nemůžou myslet vážně, vůbec se mi nechce! MIro mě zve do hospody a to
se přece neodmítá! Už už bych si to šinula do Kameňáku, ale přibíhá Fido a na rozdíl
ode mě okamžitě vyráží směr Bezruč. No tak, přece jen to ve mě hlodá, že bych
byla dnes jediný VZS houbař a košíčkem dnes nakonec dávám MIrovi. No co se dá
dělat, musí si to pozvání synek zopakovat :).
Sjezdovku spíš scházím, než sbíhám, ale takticky se nikam
nehrnu a držím se stop běžce přede mnou, přece jen můj orientační smysl, že :).
Běžím docela opatrně, s respektem, nespěchám, hlavně hangem jsem hodně
nesmělá. Několik běžců kolem mě sviští po prdeli, že Rudo :). Potkávám i Jarka,
Alici s Jirkou, a tak aspoň i trošku pokecáme. Občerstvovací stanice je
výborná, teplý čajíček, banány, čokoláda, tyčinky, hroznové cukry, dopuju se,
co to jde – díky moc!!! Vybíhám, na všecky ztrácím, ale vím, že si poběžím
prostě svoje, tréninkově, tak jako naše dřívější polysacupové druhé fáze s Ivon,
Berďou a Jarkem. Rychle mažu ztrátu, pořád běžím, až se tomu divím, a vlastně
se mi běží skoro lépe, než první kolo. No jo, tentokrát jsem nepodcenila
důkladné rozběhání :D.
Lukšinec za mnou, stoupám vzhůru a nemůžu se dočkat, až
uvidím druhou občerstvovací stanici, respektive Berďu :). Větry skoro na dohled,
Berďovo povzbuzování na doslech. Párkrát loknu výborný ionťák, krizi nemám. Na Větrech už je to jízda, halucinace nemám a přesto
vidím vysmátého Zbyňka Cypru, ano toho, jenž jistě prožene i samotného Kiliana na UTMB
:).
Poslední serpentiny běžím osamoceně a asi proto hledám na
Lysé ten svůj orientační smysl – ztracena! Není nad to si nepřečíst propozice
:). Nevím kam a kde, mířím směr mohylka, směr Šantán, směr Kameňák, tedy konečně
správně, na závěr sbíhám schody dolů, abych je vybíhala zase nahoru ... ztratit
se i v Kameňáku, to jen tak někdo nedokáže! A konečně v cíli!!! Mám
neskutečnou radost a to ještě dostávám peněžitou odměnu a informaci o Honzově
stylově zelené barvě, prostě prý vodník, jak má být :). V Kameňáku rozdávám
endorfiny i dnešní výdělek, ale nikdo nechce. Nedivím se, endorfinová nálož musela složit všechny a peněz má asi každý dost :). Druhou šanci vám dám na Šanci! ;)
Ostravice-Lysá 3in1
23. Wiatr 00:51:05 10. 02:00:45
30. Poky 00:51:59 19. 02:07:12
33. Stoša 00:52:15 29. 02:12:47
77. Deni 00:59:13 41. 02:25:43
91. Fido 01:00:48 55. 02:36:46
108. Jarek 01:02:44 59. 02:40:10
113. Ruda 01:03:21 47. 02:29:44
127. Martin 01:04:57 73. 02:50:07
Moc pěkně jsi to, Deni, napsala. Gratuluji všem borkám a borcům, kteří to včera zvládli hned dvakrát! A samozřejmě obzvláště naší krásné Deni ke krásnému druhému místu! :-) A Stošovi přeji pevné zdraví do dalších etap. ;-)
OdpovědětVymazatObčerstvovací stanice VZS
OK Deni pozyvam ta v sobotu do Kamenaku,urcite pridi o 11.00 cakam na LH,keby som nahodou meskal tak pockaj ty :-)
OdpovědětVymazatJééé, tak to já se budu snažit, aby jsi dlouho nečekal :)
OdpovědětVymazatDeni
Krásný článek, krásné výsledky a Deni opět na krásné medajlové pozici! A sestro soucítím, bloudila bych nejspíš stejně :-D.
OdpovědětVymazatStošo, tobě ať je brzo líp!!! ivon
Paráááádní počteníčko Deni :-). Stošo jako dobré, škoda, že jsi tu barvu nenahodil na Silvestra, zcela jistě by jsi vyhrál nej masku :-)))
OdpovědětVymazatTak trochu jsem si vzpomněl na Dana Orálka, jak v jednom rozhovoru říkal, že při běhu ještě neomdlel, já teda taky zatím ne a ani to asi zkoušet nechci. Stoša
OdpovědětVymazat