Moje sedmnáctá Rajská

     Snad nebude panu prezidentovi vadit, že se ujímám popisu nedělních událostí, ale on na to jaksi zapomněl. 9.12.2012 se konala první letošní etapa z Rajské Boudy a opět nás tam bylo hodně. A především se na nás přišel podívat El Prezidento Koudy, který dokonce běžel s námi a běžel dobře. Pod Lysou bylo tentokrát připravené krásné slunečné počasí a první solidní porcička sněhu. Prostě oganizátoři Lysacupu to mají zmáklé v malíku a věřím, že na Bezruč připraví mohutné závěje v hangu. Teplotka byla hluboko čili cca deset stupňů pod bodem mrazu, ale ani toto neodradilo téměř 250 lysacupistů, aby nastoupili na start. Tradičně jsme provedli předstartovní fotku a pak jsme se již rozptýlili v davu. Po startu jsme již běželi každý podle svých možností. Já jsem se cítil po pokažených Visalajích již lépe, ale bedlivě jsem si dával pozor abych začal trošku odzadu a pozvolna se dostal do tempa. Za hospodou U Veličků jsem se stále pohyboval běžecky a tajně plánoval celoběh. Povrch tratě byl slušný, botky držely stopu na sněhu bez zbytečných prokluzů, takže jsem se těšil, že to dneska vyjde. Kolemjdoucí hlasatelé hlásili postup v peletonu kupředu, nálada a euforie stoupala, na větrech se mi podařilo i protáhnout krok a protlačit se až ke 43. pozici, bohužel v závěrečné serpentýnce, mě převálcoval minivláček třech borců a já již nedokázal odpovědět. Tak jsem si závěr vychutnal v klidu a radostně. Na vrcholu to byla úplná Itálie, zasněžené okolní kopce vzdáleně připomínaly nádherné dolomity, sluníčko hřálo, všude kolem uvolněná atmosféra, každý po svém hltal vyplavené endorfínky, vzájemně jsme se zdravili, obdivovali a podávali si ruce. Pak jsme udělali tradiční vrcholovou fotku se spoustou vysmátých tváří. Samozřejmě jsme nezapomněli očistit Majklovu mohylku od napadaného sněhu a věnovat mu malou tichou vzpomínku. Občerstvili jsme se v Kameňáku, někteří i v Šantánu, naposledy jsme se rozhlédli jak jsou naše hory překrásné, jak jsou všude kolem a strašně blízko a jak nám budou celý týden chybět. Potom už jsme běželi dolů, ti nejzdatnější z nás si nandali ještě další okruh navíc, ti slabší jeli rovnou domů.
     Tak dobrou noc a na viděnou u Bezruča.

Foto