NÁŠ DEN

Visalaje budu mít už jednou provždy spojené s mým vůbec prvním startem na Lysacupu. 11. 12. 2010 jsem spolu s Deni nervózně přešlapovala po sněhové pokrývce, koukala na vysportované borce a připadala se v této vytříbené delikatesní společnosti krapet nepatřičně. Ani Stoša mě v té chvíli moc neuklidnil. Přiřítil se s megaeuforickým výrazem (který jsem tehdy ještě nemohla zcela pochopit) a narval nám do hlav, že si to máme hlavně POŘÁDNĚ UŽÍT. Než jsme se stačily rozkoukat, byl pryč, a my spolu s ostatními mířily vstříc Lysé hoře…

1. 12. 2012 stojím na startu etapy Visalaje - Lysá znovu. Opět s týmem, s Deni. Ale pár věcí je jiných. Pořádná sněhová nálož nás teprve čeká, přešlapujeme tak po suchém podkladu. Nervózní nejsem a na borce jsem si zvykla velmi rychle (a že je to zvyk velmi příjemný! :)). Navíc jednu borkyni (Deni), která vedle mě nedočkavě poskakuje, vídám téměř denně. A to podstatné - na obličejích nás obou se automaticky rýsuje megaeuforický výraz a obě se těšíme, že si to POŘÁDNĚ UŽIJEME. A taky že jo! :)

Zvlněný profil a neustálá změna tempa mi moc nesedí, ale jinak je všechno fajn. Krajina se postupně mění v ledové království, nejrychlejší již sbíhají a září úsměvem. Moje nohy pořádně těžknou, zbývá poslední stoupání… Slyším Deni a povzbuzování ostatních, známé hlasy mě ženou do posledních pár metrů. Za necelou hodinu dobíhám k hladícímu bodu. Je mi úžasně, zdravím se s VZS běžci a VZS psychickou podporou - díky Majdo a Sabi! Bereme kamínky a jdeme pozdravit začarovaného Majkla. Přece jen trochu přituhuje, a tak se rychle tlačíme do tepla k peci. Postupně zjišťuju, že Deni se mezi borce začlenila opět znamenitě. Vzhledem k vítězství minulé etapy náš tým i tentokrát netrpělivě očekával medailovou pozici. Deni nezklamala! Zisk druhého místo v kategorii žen je o to cennější, že se jednalo o mistrovskou etapu, a tak jsme se moc těšili na vyhlášení :). Vzniklé časové okno a krásné počasí přímo vybízelo k dalšímu proběhnutí, po vzoru minulé etapy jsem s Deni, Jarkem a Berďou  dál brouzdala okolními lesy, mírným běžeckým stoupáním na plato Travného. A pak přišlo pár očekávaných chvil slávy, oddílový doprovod tleskal Deni jako o život. Z medaile jsme se těšili úplně všichni! :)

Den to byl nádherný a pro všechny členy VZS Ostrava taky velmi významný. Nejen já a Deni jsme vzpomínaly na náš první LC start, mnozí zavzpomínali na samotné počátky historie běžeckého oddílu VZS, které se datují k 25. 11. 2007. Tehdejší etapy z Rajské boudy se zúčastnili 2 odvážní – Malča a Koudy ;-). Oslava 5letého výročí v našem podání probíhala v podstatě celý sobotní den. Začala už někde na trati, v boji o co nejlepší umístění, abychom potěšili začarovaného Majkla, pokračovala slavnostním vyhlášením naší Deni a byla zakončena oddílovým setkáním u Kačenky a BOBika na vánočním večírku.  Sešli jsme se v hojném počtu, cpali se dobrotami a prohlíželi výplody našich dřistů uveřejněných editorem Berďou.

Ten den byl prostě NÁŠ. Co dodat, vzhůru do další etapy!!!

 

Výsledky VZS: Tuto etapu jsme doběhli na 8. místě, v rámci LC si držíme celkové sedmé místo. Poky ve své kategorii skončil těsně pod bednou, ale i tak skvělý výkon!

24 Poky 00:46:43

63 Dan 00:51:16

68 Honza 00:51:55

69 Jarek 00:52:04

95 Deni 00:53:50

124 BOBika 00:56:09

144 Martin 00:58:10

146 Fido 00:58:17

148 Ruda 00:58:29

159 Ivon 00:59:29

192 Lenia 01:02:15

211 Berďa 01:03:59

 

Výsledky

Foto z etapy: photo by Peťka, Pepateam, X-Trail, JiřkaŘ, Raška st., Sabina

Foto z  vyhlášení a večírku: Jarek, BOBici

Videa: Miro, Raška st., Deni