Noční etapa z Ostravice

     Nějak mi to nedalo spát, prostě zápis z noční etapy tu chybí. Já jsem tentokrát přicestoval po vlastní ose. Byl jsem celý den lyžovat na Bílé a měl jsem obavy, že budu mírně unaven. Do Ostravice jsem přicestoval po půl čtvrté a pro jistotu jsem se nechal dovézt až k transformátoru. Pár minut jsem čekal na někoho z našich, abych si odložil zavazadlo a připravil se k běhu. Věci jsem si nechal u Boba v autě a společně s ostatními jsme se vydali na start k přejezdu. Cítil jsem se fajn a těšil jsem se, čelovka mi svítila jen úsporně, ale to mi nevadilo, spíše jsem byl zklamán, že jsem opět zapomněl náramek. Dále jsem měl radost, že konečně otestuju nové botky inovejty. Posléze se ukázalo, že to byla správná volba. Boty jsou lehoučké a perfektně drží i na kluzkém podkladu.
     Odstartovali jsme o půl páté, začínal jsem z vhodných pozic kolem 50-60 místa a již na asfaltovce jsem chytal dobré tempo a prokousával se vpřed. Nejdůležitějším zlomem v tomto závodu bylo to, že jsem se někde za transformátorem pověsil za MIra, který mě oběhl. Běžel o krapítek rychleji, ale dokázal jsem se přizpůsobit, potáhl mě až k Butořance, pak se mírně vzdálil. Byl stále na dohled a já byl moc spokojen, že mi to dnes běží výborně. Ještě před Lukšincem jsem šel před Tamaru, což byl další neobvyklý skalp. Na větrech mi hlásili kolem 40. místa a já věděl, že tohle už musím udržet a doběhnout si pro své letošní maximum. Závěrečné serpentiny zvládám bez problémů, snažím se i finišovat, ale nakonec jsem rád, že jsem udržel pozici. Nahoře se hlásím bez náramku. Luďa mě pak do výsledků doplnil, za což mu děkuji. Pak se chvilku vznáším na vlnkách euforie a štěstí a  s radostí sleduju jak Dan dobíhá na 45. místě a posléze i Jarek na 64. pozici. Pak dobíhají i ostatní borky a borci z VZS a myslím, že při nočním dobrodružství si každý přišel na své.
     Občerstvit jsme se zašli do Šantánu a pak jsme se vydali na dlouhý okružní seběh přes Ivančenu a Albínovo náměstí zpět k transformátoru. Běželi jsme v hojném počtu skoro jako na soustředění a užívali jsme si noční atmosféru. I když moc nemrzlo ke konci jsem již pocítil chlad a měl jsem toho za celý den tak akorát. Noční etapa má vždy své kouzlo pro každého a stojí za to se zúčastnit.