YESenický 1/2maraton – NO PROBLEM!!!



Dlouho jsem se chtěla přihlásit na nějaký opravdový horský, pro mě delší závod. A tak nějak se mi pozdával Jesenický 1/2maraton, jehož 3. ročník se konal spolu se 6. ročníkem maratonu v sobotu 23.8.2014.

Django přislíbil, že mě do Jeseníků odveze a půjde na kolo nebo na hřiby. Nakonec mu to asi nějak nedalo, a tak se i dva dny předem přihlásil. V pátek mi dokonce oznámil, že se obětuje a poběží se mnou a potáhne mě. A dodal: „Pokud to zaběhnem za 3 hodiny, koupím ti…“ Čekala jsem, že z něho vypadne třeba NOVÉ BOTY nebo nějaké OBLEČKY a on, že prý „OBĚD“ J. No tak nic. Mé ambice byly hlavně vyzkoušet si první horský závod a doběhnout. „Je to krásný závod“, prohlásila minulou sobotu jedna z týmových jedniček Stoša.

V pátek nemám žádné nervy. Odevzdám děti babičce a jdu poměrně pozdě spát. Ráno lije, vstáváme po páté a vyrážíme na Skřítek. Parkoviště je už plné a docela to tu žije. Dám si čaj a nasedáme do autobusu směr Červenohorské sedlo, kde se startuje. Je tam všude mlha a docela zima. Výklad tratě a pár slov pořadatelů (letos se změnili organizátoři závodu, původně snad ani neměl být). Pak se přesuneme na start a ještě se s Djangem domlouváme, že se mnou půjde na Švýcárnu a pak každý sám. Trochu mám výčitky, že ho budu brzdit. Kdysi mi Bobika kladl na srdce, abych ho nenutila běhat se mnou, tak po startu zakřičím, ať běží sám. V duchu ale doufám, že mě nahoře počká. V MP3 mi zní Pink Please Don’t Leave Me – zdá se, že Django mě doopravdy opustil, bo ho nevidím L. První kilometry se spíše stoupá, pojala jsem taktiku Lenkyčlenky, o které tak často píše: roviny a mírné kopce běžet, do kopce jít, z kopce běžet. Celkem se to i daří. Cupitám po chodníčcích a dřevěných cestičkách, to se mi líbí. Myslím i na Majkla – prý to byl jeho oblíbený závod…Po 5 km vidím chatu na Švýcárně a občerstvovačku. Pak mírné stoupání na rozcestí pod Pradědem a po asfaltce dolů na Ovčárnu. Běží se mi dobře, zvesela. Míjím davy turistů, někteří se usmějí a dokonce i zafandí. Z Ovčárny se zase stoupá na Vysokou holi, to mě trošku bolí zadní strana stehen. No a pak už byl terén takový zvlněný.  Snažím se udržovat si průměrné tempo 7,36 km/hod. a tuším, že pokud se nestane nic zásadního tak to plus mínus stihnu. Na konci mě čeká prudké klesání, po kamenech, které mi teda vůbec nejde. Taky už jsem unavená a cítím otlačené špičky prstů. Dobíhám na Skřítek v čase 3:03:37 a jsem spokojená. Garminy mi ukazují 22,68 km, tak kdoví, třeba bych to při těch avizovaných 22 km i stihla? Ale nijak mě to netrápí, počítám to jako tři hodiny. Mám radost, po dlouhé době to je závod, který jsem si fakt užila. Nakonec i počasí bylo pěkné. Django doběhl v čase 2:48:20, takže na mně ani nemusel dlouho čekat. 

Spěcháme domů a cestou nazpět se stavíme u Kukačky na slíbený oběd. Je mi strašně špatně od žaludku. Moc jsem cestou nic nejedla, s výživou při takovém závodě mám pramálo zkušeností. Nakonec si dám jen vývar, z kterého sním trochu nudlí. Djanga ten můj oběd přišel na 25 Kč J. Jedeme si pro děti. Na nohách mám dva fialové puchýře (ANO, chtělo by to ty nové boty…) a pravděpodobně mi jako každý rok slezou nejméně dva nehty. Taky jsem docela zelená, protože je mi pořád zle. Mamka mě přivítá slovy: „Stojí ti to za to?“ a mluví o nezdravém vlivu na tělo a sebepoškozování. Ale je mi to fuk. Já jsem si to OPRAVDU užila. Dokonce bez PROBLÉMU, Koudy J. Doma si dám horkou sprchu, Ibalgin a ½ l Coly a uleví se mi.

Škoda, že se z VZS nikdo nepřidal – třeba příští rok J?!

Jo a dostali jsme krásné tričko – dámský střih, pružné a v nádherné modré barvě!!!



9 komentářů:

  1. Niki gratuluju!!!! Krásný článek a myslím, že po takovém výkonu by jsi si ty botky zasloužila. :-) Majda

    OdpovědětVymazat
  2. Nikšo krásný výkon, gratuluji :-) A bezva článek...hezky nás tam zmiňuješ, mé sebestředné srdce plesá. O oběd se neboj, Django tě určitě pozve na nějaký jiný, výživný...kdyby ne, VZS ho lehce nakopne :-) Jesenický maraton nebo půlmaraton bych si také ráda jednou zaběhla :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za pěkný a čtivý článek. Oběma vám gratuluji k sportovnímu výkonu a k pěknému dni. Ty botky bys, s ohledem na Tvé nehty, opravdu potřebovala. Samozřejmě běžecké a o číslo větší.
    Martin

    OdpovědětVymazat
  4. Niki, ty tajnůstkářko, jsi nic minulou sobotu neřekla!:) Super výkon! To totiž vůbec není jednoduché běžet půlmaraton na horách! No a ty boty Nikolko..:) Nech si je na vycházky do města nebo prodej a hurá do nových.. Ať si Django třeba představí, že tě vzal na oběd o více chodech třeba ve Švýcarsku:-) Kač

    OdpovědětVymazat
  5. Niki, příští dej vědět!!! Řešila jsem s Deni odvoz, běžela naše starší ségra Elen a uvažovaly jsme o výletu a podpoře na trati... Jinak moc gratuluju a přeju rychlou regeneraci! :-) ivon

    OdpovědětVymazat
  6. Niki, ty jsi ale tajnůstkářka. :-D Ale moc gratuluji, tobě i Djangovi. A děkuji za fajný článek! Berďa

    OdpovědětVymazat
  7. :-))) Hahá! To je fajné, Ty jsi fajná! No Problem!! Všecko je v hlavě! Koupím Ti oběd! A krabku Brufenu!

    OdpovědětVymazat
  8. Niki , jsi dobrá borka a fajne počteníčko. Oběma gratulace.

    OdpovědětVymazat
  9. Niky pěkně, že jsi se vydala do kopců. Ibalgin Ti ale neschvaluji, ono si to je třeba "prožít" až do konce;-) Když to sesumíruji, tak nakonec se na ten závod chystalo více lidí. Já jsem se mohl rozhodnout až večer, jinak bych byl na startu. Malča tam byl na kole. Byl to takový tajemný závod ;-)

    OdpovědětVymazat