LysaCup 2009 - 12.etapa, Visaláje

Nikdo se k napsaní nehrne - všichni mají nějak moc práce. Já sice taky, ale ... o tom snad v jiném povídání.
Máme za sebou zatím nejméně obsazenou etapu letošního roku i ročníku. Tentokrát se běželo v neděli z Visalájí a i to zřejmě přispělo k menší účasti - Lysou horu zdolávalo pouhých 92 kousků dravých běhavců. Osobně jsem běžel tuto etapu podruhé. Spousta lidí ji považuje za vůbec nejpříjemnější a nejhezčí. Mně v tomhle ohledu asi nejvíce seděla zatím Rajská bouda. Po nedělním výběhu a částečně pod vlivem okolí, jsem své stanovisko přehodnotil. Visaláje jsou opravdu velmi pěkná etapa. Pravda, patří k těm delším, ale my co máme za sebou 3in1 takové drobnosti neřešíme. :) V neděli jsme sice nemohli prověřit zbytky sil při výběhu sjezdovky, ale o to zajimavější byl pro některé finiš (mírnější a delší). Jeden takový, doslova loktový finiš, si na vlastní kůži vyzkoušel Stoša. Souboj vyhrál a známého finišmena Martina Bebčáka z Turzovských Žabáků porazil o pověstný fous! Etapa se nám díky doběhu po cestě protáhla o pár set metrů na celkových 8 300 m (+500 m) při 775 m stoupání a 225 m klesání (info opět díky MIrovi z Manína - díky!).
Co se týče úspěchu, díky menšímu počtu účastníků jsem si doběhli pro slušnou porci bodů spojenou s nejlepším úmístěním jednotlivců v letošním ročníku (pro většinu). Na Kobry to opět nestačilo - Standa hold nesleví. Pořadí: 47.Bob, 48.Stoša, 56.Berďa, 65.Martin K., 78.Malča. Malča určitě umí lépe, ale po nemoci to pro něj bylo asi dost dlouhé ... trápení. Ale na posledních 150 metrech jsem ho vyhecoval ke spurtu, diky kterému předběhl 3 lidi! Tak ať už jsi zdravý!!! V týmech jsme nasbírali letos druhou největší sumu - 392 bodů, která nás zařadila na etapové dělené 11. místo, 29 bodů za Kobrami.
Fotky, které jsme na Lysé pořídili díky Malčovu mobilu, jsou jen pro otrlé povahy (viz Berďův emailový komentář) - kdo chce, tak si je najde.

Sportovní výživa

Tak jsem opět včera chyběl na LC. Jistil jsem tým zezadu v masokombinatě. A jsem převelice rád, že jsem se tam s nikým s Lysacypistů nesetkal.
A dneska si tak jedu dom lokalku, uvažuju nad tym Lysacupem, zvažuju co bych ještě zrobil, abych tam nahoře byl dřív, radostněji, lehčeji, abych už konečně předběhl toho Majkla. Uvažuju co tak jíst, aby mi trochu splasklo to břicho, v pale se mi honí kilodžauly, kilokalorie, sacharidy jednoduché i složité, tuky, bílkoviny, vitamíny, doplňky stravy, potravinová pyramida…

A pak najednou:

Co bych si tak dal
Bych byl jak pardal?
Na smetaně plička?
By byla kondička?

Tlusty mastny hamburger
Bych byl silny jak tyger
Majonezu, šlehačku
Ovar ten jde na dračku

A pak kotel tatarky
Čabajku plus tři parky
Gothaj, dressing, klobasu
Po ničem jiném nepasu

Na svaly je tatarák
Na výdrž zas uherák
A podhrdlí z bravka
Tlak spraví Podravka

Gramy, deka, tuny, kila,
Zežeru i krokodyla
Tak už letím vzhůru přece
Komínem z kremační pece!!!


v sobotu čest váš Koudy

LysaCup 2009 - 11.etapa, Ostravice 3in1

Letos jsme se Kuba, Berďa a já (Bob) rozhodli pro absolvování celé královské etapy 3in1. Už při prvním výběhu někteří z nás cítili, že to bude pěkný záhul. Já osobně jsem čekal rozhodující fázi po druhém průběhu Lukšincem. Ani jsem netušil, jak přesně jsem to trefil (že by narůstající zkušenosti?)! Ale po pořádku.
Původní plán zněl jasně: Honza poběží na krev a body, já poběžím s Berďou a Kuba "to nějak vymyslí". Berďa se hned od začátku držel malinko zpátky, Kuba se mnou utvořil dvojici, která nám vydržela až po Lukšinec. Poté se Kuba utrhl a mírným zrychlením se postupně prokousával vpřed. Mně to šlo trochu pomaleji, ale také jsem se posunoval kupředu - před Větry jsem doběhl a posléze i předběhl Honzu (viz foto od Kači a Ludi). Krásně mi to přes Větry běželo, když tu znenadání zaútočila legenda LC - Švidra. V porovnání s rychlostí jeho nezaměnitelného stylu běhu jsem si připadal jako couvač! :) Dobře rozvrhl síly, na druhou stranu neběžel 3in1. Cílem bodované etapy jsme proběhli v pořadí: 66.Kuba, 76.Bob, 77.Stoša a 83.Berďa.
Jelikož bylo letos mnohem vlídnější počasí a více sněhu než loni, byl seběh k Bezruči docela příjemný (loni byl led, bláto a jiné fujtajblhnusy). Dal jsem na rady zkušených matadorů (Šela) a zvolil opravdu volný seběh. Pravda, předběhlo mě sice poměrně hodně lidí, ale důležité bylo vydržet, doběhnout a přežít. V půlce mě doběhl Martin Žačok a společně jsme pak běželi až na hang. Ten jsem rozhodně nechtěl jít dolů a byl jsem tak asi jediný, kdo ho oběhl. Na občerstvovačce jsme se sešli v poměrně hojném počtu. Čekal jsem, že by měl dorazit i Berďa, proto jsem nikam nespěchal a doplňoval z bohatě zásobeného bufetu, o co si tělo řeklo. Nakonec jsem tam strávil necelých 5 minut a společně s Berďou jsme pak vyrazili na závěrečnou steč. Chvíli se s námi držel Martin Ž., ale za Korýtkem odpadl. Berďa nasadil docela svižné tempo - úsek na Hutě a Pod Lukšincem jsme šli oproti klasické etapě z Rajské boudy jen o 1-1,5 minuty pomaleji! Zpočátku jsem měl pocit, že ho nechám, ale po nějaké době jsem chytl rytmus, šel před něj a dokonce ho začal mírně ztrácet. Na Lukšinci nás čekalo příjemné překvapení od Kači a Honzy - pít jsme už oba potřebovali! Podpora přišla v pravý čas. Jen tak mimochodem - úsek od Veličků po Lukšinec jsme zvládli za nějakých 23 minut, což je cca o 3 minuty pomaleji než při samostatné etapě!!! Ale pak to přišlo. Oba, ačkoli jsme byli kousek od sebe, jsme stahovali několik běžců před námi. Mně však v serpentínách kousek nad Lukšincem totálně došlo. Úplně mi ztěžkly nohy (kupodivu mi klesala tepovka, čekal bych opak - co ty na to, doktore?). Zanedlouho šel Berďa přede mě, přičemž mě stihl podpořit blahodárným douškem moku s aloe vera. Čekal, jsem, že se mi začnou soupeři vzdalovat a že na mě zaútočí někdo ze zadu, ale nic dramatického se nekonalo. Všichni tři jsme to zvládli a s pocitem dobré práce jsme si pak vychutnali jídlo, pití a někteří i saunu.
Na závěr pár čísel, které "zajistili" běžci Manínu, za což jim patří dík!


Délka tratě: 16 200 m
Převýšení: 1750 m
Klesání: 865 m


Ahoj!

V den dnešní etapy 3v1 jsem se nacházel v Praze, a tak jsem závod prožil pouze zprostředkovaně. Už před polednem jsem čučel každou chvíli na telefon a čekal na zprávy. Až odpoledne jsem se dočkal. Kuba, Berďa a Bobika zdolali celou trasu! Hoši paráda. Na mou sms, že jsem na ně hrd, velice hrd, jsem dostal odpověď, že jim je po tom prd. Krásný verš, dle kterého je zcela zřejmé, jak je etapa 3v1 těžká. Myslím, že zážitky a snad i foto nám zde pověsí ti nejpovolanější, ti kteří si tu krásu dnes dali.


Já jsem pro vás zaznamenal chodkoběžkový výlet na Soláň.


Dráždění Soláně.

Tak hned na začátku ledna zavolala ta Kobra Koři Lee a že prý pojeď na běžky. Koři na tom teda zatím stál asi 3x v životě, ale vzhledem k tomu, že musí pilně trénovat na Lysacup, tak mu manželka pořídila chodky a řekla: Běž a vyhrávej. I on šel.
Sice byl teprve začátek roku, ale už jsem měl dost fabriky a píchaček, tak povídám - k čemu ni. Ještě jsem brnknul plavcům, kteří měli soustředění na Bečvě, jak to tam vypadá se sněhem a ráno jsme vyrazili. Přidal se taky Maro Nováků a náš Jeník Kempič Ironman (rozuměj sběhlá Mrtfa Kobra ;-)) a z hotelu Pohoda na Horní Bečvě jsme přibrali Tamaru Stonovou.
Z domu jsem měl samozřejmě v mých Garminech přesně naštelovaný průběh výletu, nic mě nemohlo rozházet, trasa, čas, převýšení, všechno jasné. To jsem ale neměl vyrazit s touhletou partičkou!
Pěkně jsme si to šlapali dle navigace, hodinky si na mém zápěstí pěkně vrněly a pískaly a psaly – „přiblížili jste se k bodu XY“. Ale to pouze do té doby, než Tamara řekla – ne! Půjdem tudy, já to tady znám a vydala se po cestě z kopce dolů směrem zpět Horní Bečva. Hodinky zběsile kvičely, protože záhy zjistily, že jsme poprvé podráždili Soláň. Byli jsme totiž už skoro na dohled. Když jsme se tedy z bodu A vydali na Bečvu a za cca hodinu došli zpět do bodu A, mé milé Garminky měly dost. Brodili jsme se sněhem, někteří z nás tvořili na čele stopu a tak dlouho neviděli špičky svých lyží, až se domnívali, že je už ani na nohou nemají. Že Koři? Nicméně oklika, musím přiznat, to byla pěkná. I lepší, než si chtěly vypípat ta má garminovská zlatíčka.
Podruhé jsme podráždili Soláń, když jsme přijeli na Hotel Soláň, vešli dovnitř a Maro dostal do ruky vysavač od majitelky se slovy: dodělej to, dnes je zavřeno!
Oběd jsme stihli v nedalekém krásném a fajném Čartáku a vyrazili jsme zpět. Koři nám ještě předvedl, jak se tančí bez běžek v zamrzlém korytu potoka, předvedl přibližně tři profesionální pády, jedny pořádné záda, jedno odhození brýlí, pět nových sprostých slov a čtyři věci rozházené po lese – dvě hůlky a dvě lyže. Po aplausu a několika děkovačkách jsme zdárně dorazili na hotel. Já si dal s plavcema dvě pivka a Koři mi udělal Haničku řka: Neslimpej už to pivisko, nasedej do auta a pojeď už dom! Jinak tě tu nechám a ztvrdneš tu až do rána. Poslechl jsem jako vždy ;-)



Ježíšmarjámankote to je bodů to je bodů

Krásná Krásná.
Oslava toho, jak jsme v mých pětatřiceti letech porazili Kobry o pětatřicet bodů!!!
Jako první vám předkládám říkanku údernou a jasnou, vítěznou a krásnou ;-)

U druhé si můžeme notovat např. na známou píseň Pětatřicátníci nebo třeba na Internacionálu nebo Já jsem z Kutný hory Koudelníkův syn.
Furt to zní dobře!
Tak se mějte, běhejte a nesyčte na sebe.
Koudy

35!
Pětatřicet bodů
Dali jsme jim sodu
Sodu bicarbonu
S ostudou jdou domů

Z Kober jenom prach
Jsme jak Gillette MACH
Kdo má z Kober strach
Ten není náš brach

Bodík, bodík, bodík
Našim velký dík
A taky kotel k tomu
Hadi, bojte se jít domů

Dyk je to jen sranda
Sranda jak veranda
Kobry mají Standa
To je dobrá banda

My jsme lepší holt
To je fajný sport
Nevím, nevím jak
Dopadne Lysacup!

No skončí to tak
Že vyvinem tlak
Prostě ultra pres
Vítězí náš dres!!!
-------------------

Pětatřicátníci

Pětatřicátníci
Kluci jako lusk
Kobry sú bídníci
VZS mega ultra plus

Na vavřínech spát
Je pohoda jazz
O body se bát
Bez bodů jste bez!

Bodů jak v bodárně
Třicet dva a tři
Dotáhli jsme zdárně
Metu nejvyšší

Sněhu jak v sněhárně
Kopec, dluha trať
Zima jak v zimárně
Klidně, no tak ať

Pětatřicátníci
Kluci jako buk
No žádní to pytlíci
Rychlí jako puk

Věrni Červenému kříži
Co svítí na prsou
Kašlem na zemskou tíži
Svižně na Lysou

Tak co Kobérky
Zalekly jste se?
Hadi a brebérky
Bacha, třeste se!
---------------------

mapka a převýšení: