Jesenický maraton 2011 - 3.ročník

V sobotu 27.srpna za slunečného, horkého a větrného počasí jsme se společně se Stošou, Jemelem, Minďou a Abošem postavili na start Jesenického maratonu. Trasa Ramzová – Obří skály – chata Jiřího na Šeráku – Keprník – Červenohorské Sedlo – Švýcárna – Praděd – Ovčárna – Vysoká hole – Ztracené kameny – Skřítek slibovala nejenom krásné výhledy, ale i další důležité kameny do naší běžecké zkušenosti. Po startu šel vpřed Aboš. To, že vidíme jeho záda naposledy jsem Jemelovi slepě uvěřil a první půlku závodu jsme se drželi pěkně ve skupince. Kilometry hladce ubíhaly. Stoša vše kontroloval 10m za námi a nesměle si ošahával jesenické hřebeny. Jemel měl lehký krok a nejspíše i pružiny v nohách. Minďa si běžel svoje a stále mi zůstává záhadou, jakým způsobem trénuje ty kopce v Bruselu. Určitě ukázal, že je srdcař už jenom tím, že mu stojí za to řídit celou noc auto a pak se postavit na start. Pro mě se závod začal lámat před Švýcárnou na 20km. Tam jsem pochopil, že se nemá cenu držet Jemela a Mindi. Chvíli po té zase pochopil Stoša, že se nemusí stále držet za mnou a klidně může vyrazit vstříct svému dobrodružství. Chvíli jsem poseděl na občerstvovačce a vydal se dále sám. Při vzájemném míjení se na cestě na Praděd jsem byl od kluků s rozdílem 10 minut a dál postupně narůstal. Letos jsem si daleko více užil hřeben Vysoká hole – Ztracené kameny a celkově seběhy nebyly takové martyrium. Naopak do kopce jsem se vůbec necítil silný. Hoši doběhli do cíle ve skvělých časech a výrazným zlepšením oproti loňsku.

Jemel 4:26:57 (v kategorii 23./celkově 29.) - zlepšení 28 minut
Aboš 4:34:35 (v kategorii 30./celkově 38.)
Minďa 4:37:35 (v kategorii 33./celkově 41.) - zlepšení 27 minut
Stoša 4:39:20 (v kategorii 35./celkově 43.)
Majkl 4:56:50 (v kategorii 45./celkově 61.) - zlepšení 14 minut

Někde v půli trati jsem si říkal, že všichni, kteří se odváží na jakoukoliv delší trať jsou blázni a ať mě ani nenapadne něco takového udělat. V poslední třetině jsem si říkal, že na maraton nejsem stavěný a půlmaraton je pro dobrý pocit z běhu po horách tak akorát. Teď, dva dny po doběhu, se už těším nejenom na příští ročník, ale i na B7 koncem týdne.

S ředitelským pozdravem Kurde přydej!

Majkl

PS. díky chalanům z Manínu za morální podporu v posledních kilometrech


NOVÉ! videoreportáž v Událostech v regionech (Ostrava) 31.8.2011, 23:06 min

NOVÉ! pár fotek

NOVÉ! trasa na GPS mapě z Garminu

YESenický maraton 27.8.2011

Červenohorské sedlo.. 15. kilometr


Větřkovický triatlon 2011

Kdy: 28/08/2011
Kde: Větřkovická přehrada a okolí
Co: xterratriatlon 0,4 - 20,5 - 3,2
Kdo: BOBika

Po nedobrém pocitu a zjevné únavě z Jestřába mě ani noční déšť neodradil od pokusu jet dva triatlony ve dvou po sobě následujících dnech. K dispozici jsem měl nejlepší možnou podporu v podobě mé ženy Kačenky a tak vše bylo mnohem veselejší!
Na startu bylo cca 80 jednotlivců. Ze včerejšího Jestřába se ukázal Honza Sivek, z dalších známých tváří tady byl např. Dědek s rodinkou nebo Hanka a Lucka Materovy.
Do vody jsme vstupovali bahnitým břehem a plavali pak podél hráze cca 400 m. Start byl poněkud náhlý - prostě někdo zavolal start a už se plavalo. Nepodařilo se mi dobře zorientovat a tak jsem si trasu neúmyslně protáhl.
Po relativně rychlém depu, ke kterému neodmyslitelně patří Koudyho oblíbené tepláčky a podkolenky, jsem vyrazil s menší ztrátou za početnou tlupou cyklistů vstříc dvěma cyklookruhům. Při prvním prudším stoupání se vytvořil had triatlonistů tlačících své oře. Nechtěně jsem se k nim přidal, když mi spadl řetěz. Pravdou je, že to stoupání bylo dost výživné a tak jsem zde tlačil i ve druhém kole (byť by výše). Při přechodu "hrany" mi skupinka opět poodjela. V následném sjezdu se pak na vynikající terénní vlnce vymlel cyklista přede mnou. Asi to bylo i mé štěstí, protože mě vlnka i přes zpomalení pěkně rozhodila! Zhruba v půlce okruhu přišlo stoupání ke zvonečku. Určitě to není lehký kopec, ale určitě se dá vyjet. Mně se to bohužel nepodařilo. Chce to více síly v nohách a cviku! :D Vždy jsem ztroskotal na nějaké malichernosti. Při převodu 1-1 vsak taková malichernost znamenala konec šlapání a nucený výběh (spíše výchoz) vedle kola. Pravda - zřejmě to ušetřilo i nějaké síly.
Po přezutí jsem vyrazil na běžecký okruh pln očekávání. Před startem si totiž někteří jeli projet trať a vraceli se poněkud „zprasení“. Asi jeli od konce, protože tam bylo blatíčka až až (kousek od startu plavání, kterému se mimochodem říká bahno). V ostatních částech to bylo bez problému - udusaná hlína, tráva, popř. cesta. Vzhledem k oddělení zrn od plev během kola se už v mém okolí neděly žádné dramatické změny, takže jsem nebyl předběhnut a krom jedné ženy (jely jen jeden cyklookruh) jsem ani nikoho nepředběhl.
V tombole jsem po delší době nic nevyhrál, ale i přes tento „neúspěch“ jsem byl po závodě mnohem spokojenější než po Jestřábu.
Organizačně je tento závod jiný než XTB či Jestřáb - nemá takové zázemí ani servis, nicméně je určitě zajímavý. Třeba i tím, že je na něj dobrovolné startovné. ;)
Výsledky snad budou zítra.
Web závodu


Jestřábí muž 2011

Kdy: 27/08/2011
Kde: Horní Benešov a okolí
Co: xterratriatlon 0,6 - 25 - 4,5
Kdo: Koudy, BOBika, Ruda & Majda

Po dlouhé době velmi příjemná voda v lomu, myslím že ji můžeme klidně označit dokonce za teplou (hodinky naměřily 22 st.). Letos to byla asi i nejpříjemnější část triatlonu (cca 600 m dlouhá), neboť na kole a při běhu už nás doprovázel vítr a tropické teploty vzduchu. Po plavání následovala nová trasa kola, která byla mnohem náročnější, mnohem více "rozbitá" a tudíž si vzala i hodně sil. Na běhu to pak vypadalo (s výjimkou prvních 3) jako v teráriu hadů - všichni se spíše plazili. :) Možná v tom mají prsty Fialovice - kdo ví. Každopádně ať už mají či nikoliv, jsem Pigimu vděčný za pomocnou ruku po závodě - DÍKY!!!

Vzhledem k tomu, že jsem Koudyho sice naháněl, leč marně, věřím, že také něco připíše.

01. 1:22:44 Šela
10. 1:36:30 Koudy
13. 1:37:58 BOBika
16. 1:43:59 Ruda (2. v kategorii Jestřáb/Originál!!!)
45. 2:12:52 Majda (9. žena)

Více by časem mělo být zde.

Běh na Kubánkov

Horko, vedro, pařák, hic, ciepło, heat, حرارة, топлина, varme, la chaleur, vrućina, calore, aestus, hő, Wärme, nhiệt – ale přesto to byl opravdu nádherný závod, skvěle připravený. A nakonec - i to horko se dalo...
Za VZS jsem závodil sám a 14km trasu jsem dal za 1:10:12, což představuje umístění asi v polovině startovního pole (celkem 64 běžců). Absolutním vítězem se stal Daniel Šindelek v čase 57:31
Martin

Tic-tac trojka na dráze

Znáte to přísloví: "kdo jinému jámu kopá...". V článku o pětce na dráze jsem se lehce strefoval do Jarka. Tentokrát jsem to byl já, kdo krutě nestíhal start. Protože na mě chvilku počkali, mohl jsem běžet, ale na žádnou výsledkovou díru do světa to nebylo. Udýchaný, uřícený, splavený (bylo totiž naprosto nehorázné vedro - zase!) jsem se postavil na start. Z našeho oddílu jsme tam byli tři. Takže jsem získal krásné třetí oddílové místo. Honza i Jarek mě převálcovali v krásných časech. Takže chlapi, příště přijdu včas a vrátím vám to! Teď vám gratuluji.
Martin

1. Jan Fousek MK Seitl 10:22
11. Jan Stoszek VZS O. 11:20
14. Jarek Wojtyla VZS O. 11:40
17. Martin Kotek VZS O. 11:50
Celkem běželo 25 běžců

Kraličák 2011

Jelikož probíhá běžecky nejnabitější měsíc v roce, zvláště pro členy VZS, opět jsme vyrazili v hojném počtu sedmi běžců na další štaci. Tím se stal dne 20.8.2011 vrchařský závod Cena firmy Iscarex Dolní Morava - Králický Sněžník. Za krásného slunečného počasí jsme se sešli kolem desáté hodiny v místě startu v tomto složení: Deni, Ivon, Jarek, Bobika, Berďa, Ruda a já plus doprovod Kačka a Majda. Čekala na nás krásná trasa, schovaná převážně v lese, takže i vražedné slunce nám příliš nehrozilo. Start se nakonec posunul na 11.15 a po výstřelu se cca 260 běžců vydalo na trať dlouhou 13km s převýšením 963m. Hned po startu jsem vyrazil celkem svižným tempem, zhruba na třetím kilometru jsem měl pocit, že jsem trochu přepálil, ale byl to jen pocit, na osmém kilometru v podstatě začínal závod, nějak se mi po delší době podařilo přepnout na atomový pohon, předběhnout cca 20 lidí a vlastně dokonat až na pár kroků celoběh. Co se dělo za mnou jsem ani neměl ponětí, ale bylo úžasné sledovat jak dobíhají ostatní kolegové a hlavně naše skvělé twins Deni&Ivon, jejichž forma stoupá parabolickou křivkou.

Podle dosažených časů lze hodnotit, že jsme všichni šli na krev a každý z nás byl opravdu spokojen. Shodli jsme se na tom, že to bylo i malinko snadnější než hřiště-Lysá a že trasa se organizátorům povedla. Nahoře nás čekaly nádherné výhledy do okolí, vedle pramene Moravy, dokonce pramenil ionťák a kousek dál byl i slon. Pak jsme už jen sbíhali dolů, někdo v plavkách, někdo busem, s Jarkem jsem si dal otužovací koupel v Moravě, ostatní se otužovali ve sprchách, ale nakonec jsme se všichni sesedli u gulášku a pivečka. Zábava byla výborná a dlouhá, všechno jsme prohovořili, prodiskutovali a naplánovali další cíle a tak dále a tak dále a tady jsou výsledky:

1. Dlugosz Andrzej 59:05

31. Metelková Táňa 1:07:54

107. Stoszek Jan 1:20:31

143. Wojtyla Jaromír 1:25:23

160. Krejčiříková Denisa 1:27:42

163. Hegedüs Robert 1:28:08

176. Munk Rudolf 1:30:01

191. Beremlijski Petr 1:32:05

197. Krejčiříková Ivona 1:32:57




Prázdninová pětka na dráze

Po dlouhém a tvrdém tréninku, zaměřeném na kvalitní zvládnutí prázdninové pětky nadešel den závodu. Svou přípravu nejlépe zúročil Jarek, který byl na stadionu Sarezy v Porubě jednoznačně nejlepší. Co na tom, že tam nebyla zrovna velká konkurence! Kdo by si troufl snižovat význam tohoto velkého výsledku! Ostatní závodníci z našeho oddílu zdaleka nedopadli tak dobře (až na bolatickou odnož, která si už začíná na stupně vítězů zvykat). Ti se sešli s dalšími běžci (v celkovém počtu 30) na stadionu Vítkovice a tam proběhl parádní závod. Vedro, horko, pařák, hic, žár - prostě vyloženě běžecké počasí. Vlastně dopadl výborně. Všichni jsme doběhli (i Jarek nakonec dorazil, takže závěrečné posezení v hospůdce stihnul). Padlo několik osobních rekordů a myslím, že všichni byli se svými výkony spokojeni.
a ještě malá poznámka: Jarku, Vzpomínám na určité zmatky v Praze, přidávám tuto záměnu stadionů a je mi jasné, že v Košicích si Tě musíme pohlídat. Jestli takto budeš pokračovat, staneš se druhým Berďou...

Martin

10. Honza 20:14
12. Martin 20:25
15. Bobika 21:20
17. Denisa 21:26 (1. žena)
18. Ivona 21:38 (2. žena)
20. Berďa 22:36
23. Ruda 23:36

A držím vám palce na Kraličák!

Prázdninová pětka obrazem

Jelikož se mi nepodařilo na první pokus trefit ten správný stadión ve správném čase, tak jsem prošvihl start, následkem toho jsem vygeneroval tohle video. Jo a prý bude i článeček, tak nevím :-)

Valachyman

Tak má vypadat sportovní léto. I když se některé naše cesty rozcházejí, některé kříží a další sbíhají. Jedni běhají do gury doma i jinde, jiní běhají rovinky, plošinky, oválky. Ostatní jdou cestou triatlonovou. A jak tak sleduji web, tabulky a odkazy, tak náš tým je aktivní a výsledky má kvalitní.
Valachyman triatlon se konal pro nás netradičně již v pátek. A tak jsme různě posbírali volna, dovolené a vyrazili bojovat. Malča, Bobika, celí Holaníci, já a jako podpora Kača a Pigíčko s potěrem. Počasí vyšlo, byl jsem unaven po službě, a tak jsem se v autě, které řídil Bobika ani moc nebál. Kdybychom z nás všech udělali jednoho triatlonistu, byli bychom na bedně. V plavání jsme se poskládali pěkně vepředu, Honza, Malča, já, v kole dominoval úžasně Bobika, v běhu zase Malča. Za povšimnutí stojí časy Bobika v depu. Je někde hluboko za polovinou, vzhledem k tomu, že musí oblékat bleděmodré tepláčky, nasazovat kompresní punčošky, česat kštici atakdále. Opět mě jeho obleček trochu inspiroval. ;-) Závod pěkný a já už se začínám těšit na nějakou větší společnou akcičku. Třeba Ostravský maratón nebo LC. Mějte se a „Kurde přydejte!“



Modré tepláčky

Moje modré tepláčky,
nepověsím na háčky,
budu je oblékat, budu je nosit,
budu v nich běhat, budu v nich krosit

Jsou krásně bleděmodré
líbí se mi a jsou dobré
nevypadám v nich jako moula,
ale přeci jako Táta Šmoula

Čistá bavlna, pravé mako,
pasuje k nim klobouk i sako,
všechno modré jako nebe
vyhrávat v nich vidím sebe!

Do kapsičky kapesníček,
Už utíkám, já vodníček,
tepláčky ve vánku vlají,
já BOB v triatlonistu zraji!

ValachyMan 2011 - triatlon v Novém Hrozenkově

Datum: 12/08/2011
Trať (cca): 0,25 - 11,5 - 3,5
Startujících: 172 klasifikovaných jednotlivců + štafety
Za VZS: Malča, BOBika, Koudy + Holanici (za Brušperk?!)
Povzbuzovači: Kačenka a Pigi

Výsledky zde:
001. 0:38:58 Vabroušek Petr
002. 0:39:04 Žaludek Přemysl
003. 0:42:39 Kňáva Martin

014. 0:47:05 Malča
022. 0:47:56 BOBika
029. 0:49:09 Koudy
079. 0:55:29 Holanik Jan
144. 1:06:08 Holanik Denis

Foto: mix, Malča, BOBika, Koudy, Holanici





Vodníci v Rybniku

9. půlmaraton Energetykow v Polském Rybniku

Nápad zaběhnout si půlmaratón v Polsku vznikl z čista jasna. O závodě jsme se dozvěděly den předem, máme to za humny, tak proč nejet? ;-)
Startovalo se pro nás v docela nezvyklou dobu – ve 13:00, což bylo vzhledem k teplejšímu počasí kruté. Nezbývalo než doufat, že na trati bude dost občerstvovaček. To bylo naštěstí zajištěno perfektně, každých 5 km jsme se tak mohly nadopovat vodou a kolou.

Prvních 10 km se běželo perfektně, s Deni jsme běžely spolu a cítily se i v několika dalších kilometrech fajn. Kolem 15 km mi začalo trošku přituhovat, ale stále jsem držela tempo, běžela a přesvědčovala sama sebe, že ostatním už taky není do smíchu, že to ale zkrátka nějak poběží. No, a na konci 17 km to překvapivě – NEBĚŽELO!!! Mega velká krize! Najednou náraz, konec, přechod do chůze… Chyběly cca 3 km do cíle, na hodinkách 1: 23 a já se sotva vlekla. Kilák jsem přetrpěla hlemýždím tempem, ale pak jsem se zase rozklusala. Bylo mi jasné, že už to na nějaký extra dobrý čas nebude. Už jsem neběžela ani „na dyzajn“, ale stylem „ala přežít“. Výraz ve tváři musel kolemjdoucí spíš děsit než bavit, páč mě všichni vehementně přesvědčovali, že už je to kousek. :-)

Výrazně zpomalila taky skupinka bojovníků spolu s Deni, které jsem musela nedobrovolně opustit, krizí si v závěru procházelo poměrně dost běžců. No, ono se nebylo ani čemu moc divit, poslední kilometry vedly na otevřeném prostranství kolem jezera. Proklínala jsem sluneční paprsky, které pálily víc, než kdy dřív. Slunce si opravdu nemohlo najít lepší dobu, aby nás přesvědčilo opět o svojí existenci. A aby nikoho nenechalo na pochybách (asi to bylo potřeba po tolika propršených letních dnech :-) ), tak se do toho opřelo teda pořádně!
Bylo mi jedno, jak běžím, kudy běžím (kaluž - nekaluž), ale hlavně že FAKT BĚŽÍM a blížím se k cíli! Konečně závěrečná rovinka, sprint na efekt :-) a úleva v cíli!!!

Obě jsme byly rády, že to máme za sebou, v takovém vedru jsme snad letos ještě neběžely ani tréninkově. O to větší radost jsme měly po zjištění, že spolu budeme na bedně! :-)
Trať byla poměrně různorodá, jen lehounce zvlněná, v hezkém prostředí okolních lesů a jezera. Běželo se na měkkém povrchu, asfaltu bylo celkově hodně málo – trať hodně šetrná pro běžecké nožičky :-). Parádní atmosféra, poměrně dost rychlonožek z ČR, tak bylo před závodem i po něm veselo :-).

Na půlmaratonské trati se sešlo celkem 93 běžců – čas vítěze 1:24:38.

1. 1:37:46 Veronika Jerglíková (22. celkově)
2. 1:39:38 Deni (26. celkově)
3. 1:40:50 Ivon (31. celkově)

celkové výsledky
foto

Fajné to bylo, tak za rok znovu na startu!!! ;-)





Oldův kilometr



Tož se nás nemálo sešlo na této, pro většinu z nás, netradiční trati. 1. Stoša, 2 já (o 1,35 sekundy mi utekla bedna :-(, takže bramborová), 3 Bobika, 4. Denča (obsadila 3. místo), 5. Ivon a Berďa jako divák, žepry nic pro něho. No a holky jako vždy v dobrém rozmaru s úsměvem na tvář (viz video) – záznam jen s mobilu abych vás pořád nerozmazloval HDčkem s třetinovým čipem.



Foto zde

Velká cena Ostravy v triatlonu aneb založení nadace „Bobika v tísni“

Včera, dne 6.8.2011 se na hlučínské štěrkovně kousek za Ostravou, kde mnoho z nás prožilo svá adolescentní léta a sbíralo své první plavčické zkušenosti, konala Velká cena Ostravy v triatlonu. Počasí se po mnoha dnech zimy a deště umoudřilo a sobota byla jako dělaná pro triatlon. Ještě večer jsem měl představu, že nastoupím do boje v našich barvách, ráno jsem ale zjistil, že prospěšnější budu spíše jako kibic.
Za VZS Ostrava startoval Bobika, Malča a Poky. Poky se svou stále stoupající výkonností podporován svým PokyTýmem, který tvoří maminka s kapsama plnýma gelu, sušenek, s rukama plnýma termosek s teplým a studeným čajem a iontovým nápojem a úsměvem na rtu rozdávající i konkurentům. Manželka maže svalstvo, upravuje límeček, zapíná neopren, masíruje lýtka, uklidňuje pohlazením a opakuje: „no to víš, že jo, Ráďo“. No a ta nejmladší z klanu, pardón, PokyTýmu, ta radí. A v tom je tajemství úspěchu.
Malča, který se vrátil z Kanady , kde rozdal medvědům, dřevorubcům a veverkám všechno jídlo a zjistil, že v Kanadě nefunguje naše bankovní karta, zhubl asi 6 kilo. A je to na něm vidět a poznat v závodě. Tuto sezónu má excelentní.
Bobika, zarytý to srdcař, jal se závod na silnici odjet na horáku a v dresu, o němž bude ještě řeč. Ale stále s úsměvem na líci a s dobrou náladou v cíli. Taktéž excelentní! K tomu ještě Bolatická twin podpora a Hanička a já.
Pokud bychom chtěli psát o Kobrách, tak je zde bílé místo. Známých tváří mnoho, ale čert aby se v tom vyznal. Dresy stylu každý pes jiná ves, tým Fialové Kobry ve startovní listině pouze 1x, jinak absolutní galymatyáš.
Poky 1. v kategorii!!! Malča 5. v kategorii daleko před klukama z FB a Bobika lehce za polovinou ve výsledkové listině! Výsledky
Bobika si stále myslí, že triatlon není sport pro něj, i proto možná torpidně trvá na svém oblečení a nehodlá na něm nic měnit. Jeho bleděmodré tepláčky, ve kterých závodil, s ďurkou na pravém stehně, nádherně vygajdané, s kapsičkou na hřeben vzadu a s lehce nerovnými okraji nůžkama ustřižených nohavic spíše připomínaly Spartakiádu na Letné, než vrchol triatlonové sezóny. A takový je to pan závodník! A co z něj ještě bude! Nedovolme takovým esům oblékat dres, který jej jistojistě připravil o drahocenné vteřiny a lepší umístění. Založil jsem nadaci BOBIKA V TÍSNI . Peníze na obleček pro pana učitele Bobika posílejte na konto č.: 847667193/0800. Triatlonu zdar!



Foto: Deni, CykloMatera 1, 2, Renatice
Mapy: kolo, běh











Asfaltový Běh na Lysou horu

Do kopce a z kopce

Konečně. Konečně přišla ta chvíle, kdy nadávám své mysli a nekonečnému optimismu, k čemu mě nutí zavázat se ve chvílích občasných naivních (ale stále častějších) záchvatů. A jak moc v těchto okamžicích opomíjím fyzický stav těla, čili pro běžce stránku neméně důležitou! Bolatická odnož se totiž takřka výhradně brouzdá rovinatým či mírně zvlněným terénem lesa a běh na Lysou v jejích tvářích stále vyvolává údiv a dlouhé hmmmmmm ;)
Přesto konečně nastala doba, kdy bylo ctí obléct dres, nazout runningy a běžet za klub srdci nejmilejší, i na Lysou ;)
A tak stejně jako jsme se všeci řítili auty ke Krásné, sedm VZS statečných se vzápětí dralo k Lysé … Majda s Kačkou chůzí napřed dokumentovat, podporovat (a mě resuscitovat :) ), Ivon, BOBika, Ruda, Stoša a já klusem na chvíli za nimi, na okamžik s nimi a na čas před nimi.
Tož co už! Po asfaltu za vrcholem, metr za centimetrem, míle za kilometrem. Derem se do kopce a já stále pořád v očekávání, kdy už nebudu schopna jít, natož běžet …
Stoša dávno ztracen v mlze, nejspíš už mrzne na vrcholu, a tak aj já se deru do kopce a pomalu odpočítávám několik posledních set metrů … Celá šťastná vidím Honzu čekajícího na ostatní přeživší a za zvuku tlampače protínám cílovou čáru. Ani se neválím v hypoglykémii, ale s endorfiny postupně vítám dobíhajícího BOBika, Rudu a Ivon ;) Pecka! Všeci pod hodinu! Všeci pod 60 minut! Všeci pod 3600 sekund!
Rychle se zahřát do hospody a už jen seskupit všech sedm statečných u jednoho stolu. Ještě povinné fóto u hladícího bodu a zase svištět dolů ;)
Opět poslední ohlédnutí k Lysé, která nebyla vidět a přecpaní dojmy a zážitky jsme zase na čas odfičely domů.


Přišel zase čas, to říkal mi vnitřní hlas!
VZS Tě přijalo, a Ty na něj půl roku dlabalo!
Na Lysé daň zaplatíš, duši tam za tým vypustíš!
Chůzí napřed Majda s Kačkou, snad pomoc s resuscitačkou ;)
Ale prý jen doprovod a fóto … Jejich motto? No toto!
Setkání na trati však jako sen, endorfiny v krvi jen!
Tož musím pořádně makat, nebudu se přece flákat!
Nohy snad už z olova, a to myslím doslova …
Přesto děsem stále všeci běží, nedivím se, vždyť tam skoro sněží!
Mlha na hoře, hustá jak dým, ani k tomu není rým!
600m, ještě serpentina. No, nevypadám už jak manekýna …
Ale přece jen Ti Lysá ukážu, na závěr se pekelně odvážu!
Za potlesku, a tak aspoň na design,
padám po pysku a přesto je mi fajn! ;)
Stoša, Denisa, BOBika, Ruda a Ivon,
Už jen ta jména zvučná jako zvon.
Všeci výkonem pod hodinu, VZS – no není divu!

Denisa HalfTwin Krejčiříková s přispěním Ivon HalfTwin Krejčiříkové ;)


Výsledky (pořadí v kategorii/celkově):
01/001  37:33 Tomáš Bláha (AK Kroměříž)
35/077  51:16 Stoša
06/104  54:41 Deni (celkově v ženách 9.)
49/115  55:45 BOBika
51/118  56:16 Ruda
09/139  59:27 Ivon (celkově v ženách 21.)
05/168  1:27:41 František Zikeš
celkové oficiální


Fotogalerie: naše (viz též okno níže), běžci, BK SAK