Několik málo jarních a letních měsíců uteklo jak voda, je začátek listopadu a pro mě nastává nejdůležitější běžecké období roku. Je tu zase Lysacup! Jednou jsem přišel a už neodešel, naprosto pohlcen kolotočem etap z různých míst na vrchol jedinečné Lysé hory. Již po několikáté, tuším, že po páté běžíme úvodní prolog na Javorník se startem od skokanských můstků ve Frenu. Těším se strašně moc, jak zase budu rubat do gury. Etapa se koná v neděli. Mám sice po sobotní svatbě trochu v kuli, řídit nemohu, ale od účasti mě to neodradí. Veze mě Rudík a když si potřebuji odblinknout tak mi i zastaví. Je velmi teplo a slunečno, ideální počasí pro vyprošťovací běh. Před startem mi není do zpěvu, hlava i bříško bolí, ale to se rozběhá. Dvojitá porce schodů mi rozpumpuje tělo a rozdvojí vidění.
Na startu se neřadím úplně vpřed, předpokládám, že to půjde ztěžka. Tak se schovám na konci první stovky. Běžím opatrně, zahřívám se postupně, je mi lehce blujno, ale atmosféru závodu i počasí si užívám. Po druhých schodech se posouvám na zhruba 70. pozici. Cítím, že nohy ještě mají dost sil, jen abych to udýchal. Hlavu mám docela sklopenou, hlídám si jen své tempo a snažím se postupně předbíhat ostatní. Jsem spokojen, že přecházení do chůze je jen výjimečné. Hezky se mi běží všechny serpentiny. Drtivý finiš se ovšem konat nebude. Dobíhám v čase skoro u tři minuty horším než loni a stačí to na solidní 53.místo. Aspoň vím, že jsem měl navíc a taky, že po chlastu už mi to tak nejde jako před pár lety. Po odpípnutí se chvilku vydýchávám, nejsem zvláště unaven, tak jdu ještě vyběhnout na rozhlednu. Je krásný rozhled na všechny strany a dlouho se tu zase nepodívám, tudíž je třeba si to hlavně užít. 107. etapa v řadě je ze mnou, už se cítím fajn, vychutnávám si pohled na Jeseníky a pomalu se chystám k seběhu.
Za oddíl nás běželo celkem 16 kousků, což je nejvyšší počet v jednom týmu. Spolu se mnou bodovaly twins, nevlezli jsme se sice do první desítky, ale máme spoustu času všechno ještě vylepšit. A to uděláme hned při následující etapě, která bude už opravdu směřovat na Lysou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Honzo, ty nikdy nezklameš. Zase je článek o LC na světě. :-) Díky. Jen poopravím. Bylo nás v podstatě 17, bo Petra Schwarzová slíbila, že bude opět startovat za nás. Jestli ne, tak z ní příští etapu strháme prádlo! :-D
OdpovědětVymazatBerďa
První etapa si určitě zaslouží nějaký zápis, i když krátký. A jestli jde o to prádýlko co měla na fotkách??? Tak to se hlásím dobrovolně. Udělám to bez rukou, pouze ústy a zuby, tak aby to pořádně cítila a příště si uvědomí, jaký tým má psát!!!
OdpovědětVymazatStoša
Asi jsi ji vylekal. Už má u sebe napsáno VZS. :-D
VymazatAle by nás/vás bylo 18, jelikož ihned po závodě jsme nechali přepsat MIra řečeného Letadlo, žejo. A to na základě pozdního večerního draftingu na memoriálu. :-)
OdpovědětVymazatPro mě jedna z nejhorších etap, ale přežil jsem ji.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat