Běh Olbramicemi 2018

       V neděli 12.8.2018 Běžecký klub TJ Olbramice uspořádal 4. ročník běhu Olbramicemi. Já jsem se účastnil poprvé, protože jsem tento závod téměř neznal. Naštěstí tam v minulosti běžela naše Lenia, která nás na něj upozornila několik dní předem a protože jsem neměl žádné podstatné víkendové plány rozhodl jsem se zúčastnit. Dle propozic vše nasvědčovalo tomu, že to může být bezva závod, na který stačí přijet, zaplatit startovné a vyběhnout. Dokonce jsem i využil elektronického přihlášení, aby registrace na místě proběhla plynuleji. Podle mapky se dalo předpokládat, že to bude příjemně běhatelný krosík s nějakými kopečky, tak jsem se docela těšil na otestování letní formy. Dalším překvapením posléze bylo, že trasa většinou probíhá ve stínu lesa a dvě občerstvovačky na 16-ti kilometrech byl možná až zbytečný luxus.
       Z Ostravy mě vzaly holky Lenia a Peťka autem v 9 hodin, na místo jsme dojeli asi za dvacet minut, pohodlně jsme zaparkovali a šli se registrovat. Také ještě dorazil i Jarek na kole a rozšířil naši VZS účast na čtyři členy. Veškeré zázemí jsme měli na fotbalovém hřišti včetně šaten a sprch, organizace byla opravdu bezvadná. Po nezbytné rozcvičce a rozklusání jsme se shromáždili na startu v nedalekém parčíku. V 10 hodin bylo odstartováno. Vyrazili jsme na 16km trasu, k dispozici byl ještě i 4km běh. Hned po startu začalo výživné stoupání do kopce, tak jsem se zbytečně nikam nehnal. Pár set metrů mě možná trochu blokovala mládež, která běžela právě ty 4 km, ale brzy se na kopečku oddělili, pak jsem předbíhal Jarka a při prvním seběhu z kopce, se had běžců postupně natahoval. Opustili jsme obec a přes pole a louky vběhli do lesů, kde bylo teplotně docela příjemně. Rovinaté úseky jsem běžel solidní rychlostí, ve stoupáních jsem pak měl pocit, že dřu na doraz. Musel jsem ovšem pamatovat i na závěrečné kilometry. Již ve třetině trasy jsem si všiml, že předbíhám Vojtu Gruchalu, kterému se v ten den moc nevedlo. Pak jsem s dalšími dvěma borci pokračoval dál ve slušném tempu. V druhé polovině bylo pár prudších úseků, kde by se hodila i terénní obuv, ale počasí posledních dní udrželo trať v suchu, myslím že jsme přeskakovali jen jeden malý potůček. U první občestvovačky jsem si dal kelímek vody a rychle běžel dál, abych udržel naši trojici. Na druhé jsem si z kelímku jen dvakrát lokl a věděl, že cíl už bude blízko. Trojice se nám natáhla, byl jsem uprostřed, tak už jsem se jen snažil udržet aktuální pozici, v posledním kopci jsem se fakt trápil, zpomaloval, ale nechtěl jsem přejít do chůze. Posledních pár set metrů je z kopce, tak jsem pustil nohy co to šlo. Kousek před cílem ještě dorazil Berďa na kole a pořídil nám všem pěkné fotečky z doběhu i v cíli. Dokončil jsem na celkově osmém místě, osm a půl minuty za vítězem, takže jsem byl úplně spokojen.
       Postupně jsme se v cíli sešli všichni čtyři v dobré náladě, bez zranění a spokojení s výsledky. Jeden cyklista, co čekal v cíli, měl na telefonu v přímém přenosu i maraton žen z Berlínské Evropy a právě i Evička Vrabcová-Nývltová doběhla pro bronzovou medaili. A to také zpříjemní den. V klidu jsme si šli lehounce vyklusat naboso po hřišti, udělali jsme nějaký nezbytný strečink a v parném dni si pak dali nutnou sprchu. Potom následovalo to nejpříjemnější: pivo a klobása. Dva ze čtyř jsme šli na bednu v kategoriích, takže oddílová mise byla docela úspěšná. Lenia měla pravdu, že závod je bezva a snad si zase v příštích ročnících přijedeme zaběhat.

Z výsledků: 8.(2.) Jan Stoszek
                   13.(5.) Jaromír Wojtyla
                    34.(1.) Lenka Hájková
                    43.(4.) Petra Schwarzová

        Na závěr patří poděkování Berďovi za prima fotky a povzbuzení před cílem a taky všem ostatním  běžkyním a běžcům za skvělou společnost.

1 komentář:

  1. Honzo, díky za článek! :-) Snad ještě náš web obživíme. :-D

    OdpovědětVymazat