Nikomu se do psaní článku moc nechce. I já mám spoustu práce, ale někteří na něj čekají ... tak alespoň pár vět.
Na startu nás krom spousty lidí čekalo i relativně příjemné počasí. Přirovnal bych ho k tomu letošnímu na PIMu: sluníčko, teplo a relativně bezvětří (oficiální stránky píší 19st. a téměř bezvětří). Kolik lidí se na startu mačkalo přesně, netuším. Přihlášených bylo přes 20.000, na oficiálních stránkách píší něco o 15.468, v cíli bylo klasifikováno 14.673 lidí (11.407 mužů a 3.266 žen). Čechů bylo registrovaných 15, klasifikováno bylo 13. I když jsme byli "potetovaní" vlaječkami, bylo od organizátorů velmi praktické umístit na startovní čísla společně s dalšími informacemi také vlaječku. Člověk tak hned poznal, s kým má tu čest. V davu na startu jsme se tak mohli pozdravit s prvomaratonkou Ruth Vojtěchovskou, nebo si s některými běžci krátce pokecat při běhu - o tom by mohla vyprávět Kačenka.
Samotná trasa vedla jak přes centrum, tak i krásnou přírodní částí "parkem" Djurgårdsbrunn. Tam moc fandů nebylo, za to v centru to byl jiný hukot než v Praze! Trošku jsme měli obavy z občerstvovaček. Jednak z pohledu počtu zúčastněných a jednak z obsahu (např. kyselé okurky či vývar), ale nakonec bylo vše v pohodě. Většinou byli všichni ohleduplní a každý si našel co potřeboval a na co měl chuť. Jen některým se nedostalo od podpůrného týmu slibované podpory ve formě gelu. Až to skoro vypadalo jako záměr, že Koudelkovic? ;) Když s tím na beton počítáte a třeba před tím záměrně vynecháte občerstvovačku ... no, máme s Berďou poučení pro příště.
Na trase nás čekalo několik terénních vln. Dvě výraznější určitě stojí za zmínku - most Västerbron a cesta k olympijskému stadionu (na Vasastan). Obojí stoupání se běželo 2x a zejména v druhém okruhu to bylo znát. Hodně lidí přecházelo do chůze.
Vyvrcholením celého běhu byl doběh na stadion, kde, pokud se nepletu, bylo opět hodně fandících diváků. Škoda jen, že jsem se snažil zvrátit postup času - okolní atmosféru doběhu jsem si moc nevychutnal.
Ihned po doběhu jsme dostali krásnou medaili (mnohým vadí že se nedá pověsit) a společně s ostatními jsme se postupně "přelévali" na vedlejší stadion, kde bylo kompletní zázemí. Postupně nám odstřihli čip z boty, dali triko, balíček s jídlem a pitím včetně regeneračního drinku s bílkovinami a zájemce vyfotili. K dispozici pak byly ještě stánky s plechovkami piva, banány či párky a servis v podobě masáží a footcare.
Nebýt mého spolužáka Adama, asi bychom se do Švédska na maraton jen tak nepodívali. Patří mu za to velké DÍKY! Všichni jsme z akce nadšení. Padaly opět návrhy zapojit se do maratonské turistiky a jednou ročně navštívit nějaký maraton v cizině. Uvidíme, co přinese čas.
Výsledky:
4:00:17 BOBika - OR
4:06:13 Koudy - OR
4:18:50 Berďa
4:37:36 Kačenka - OR
Odkazy:
Výsledky
Rychlost na mapě
Trasa - foto + info (angl.)
Trasa - mapa s profilem
Stockholmská maratonská medaile
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Díky Bobe, že jsi našel čas a napsal jsi naprosto přesný popis toho, co jsme ve Stockholmu prožili. Kdo jste chyběli, můžete nám závidět. A ještě raz díky Adamovi a Hance za podporu během běhu. Už se těším na příští zahraniční maraton. Kam vyrazíme, Koudy?
OdpovědětVymazatBerďa