Předposlední etapa

Pokud by chtěl někdo vědět odpověď na otázku: Dá se dofoukat kolo na jakékoliv benzince mezi Hrabůvkou a Rajskou boudou v sobotu ráno před LC? Tak věřte, že nedá.

Ale začnu od počátku. Vyjeli jsme z rondlu jako obvykle cca kolem 8:30. Nálada byla výborná, měl jsem sebou totiž rodinku, letos poprvé, abych je trochu vzal na výlet. Jeli jsme v autě s řidičem Jarkem a s Bobikou. První vtípek vymyslel Bobika. Prý jestli s nima běžím dnes nahoru, když teda jede Renča, jako kdybych jindy míval jiné záležitosti. Ale zasmál jsem se. Druhý fórek měl na svědomí Jarda. Nechtěně vjel do největší díry mezi Hrabovou a Paskovem a píchnul. Zastavili jsme, že vyměníme kolo. To už jsem se nezasmál, významně jsem se podíval na hodinky, ale nic mi to nepomohlo. Nějakou rezervu jsme měli. Kluci měnili kolo, já jsem klidnil rodinu, že LC dnes určitě stihnu. Teda spíše jsem uklidňoval sám sebe. Desetiminutové zdržení nebylo tak hrozné, jeli jsme na letním vzorku a ještě podhuštěném. Jarek jel pro jistotu pomaleji. Stále jsem s kamennou tváří významně sledoval hodinky. Pak už jsme jen stavěli skoro na každé pumpě kvůli troše vzduchu z hadice, ale tam byl stržený ventil, onde zase urvaná hadice, tam byl zamrzlý kompresor, jinde zase to prostě nešlo. Významně jsem sledoval hodinky, neprojevoval jsem se žádnou mimikou a mlčel. Zato Jarynek i Bobíček pořád přihřívali polívečku o tom, jak to dnes vynechám, a že za osm let budu mít těch sto etap v pohodě znova, a že aktuální série je jen pro takové zoufalé, kteří se neumísťujou vpředu a tak podobně a že vlastně statistiky o počtu účastí jsou to poslední a skoro nikdo to nečte. Ani Renča nechápala, že ty naše jízdy probíhají takhle vesele. Já jsem se ale vůbec nesmál. Nakonec jsme po půl desáté dorazili k Rajské boudě a naštěstí byl dnes start vodcamcať. Dnes jsem se ani nerozběhal, nachystal jsem malému lyže a odprovodil jsem rodinku k malému kopečku naproti boudy, kde se měli na dvě hoďky zabavit. To se jim nakonec podařilo zvládnout, což vlastně znamená, že Filda promočil co se dalo.

Dnešní trasa vedla poněkud netradičně z Rajské ke korýtku, doleva k Satině a dolnímu parkovišti, pak po silnici kolem Bezruče,ale ne k hangu, nýbrž vpravo do lesa přímo nad Bezručem s pozdějším napojením na obvyklou trasu. Nebyl to sice hang, ale stoupání tam bylo velmi prudké, takže mě předběhl Bob, vzdálil se, ale posléze běžel celkem rovnoměrně a já se držel na dohled. Překonal jsem malou krizi a v lesíku pod Malchorem, jsem si zase prohodil místo s Bobem, pak přišla severní sjezdovka a i tam jsem zabojoval solidně. Celkově jsem skončil kolem 55.místa, za tým bodovali ještě Poky s Wiatrem opět výborně. Dále se účastnil i Fido se kterým jsem se dnes skoro nepotkal, sbíhal jsem totiž hned za rodinkou.

Na zpáteční cestě jsme dokonce dohustili kolo na benzince ve Frýdku. No bylo to zase fajné, sněhu do cypa, a díky tomu, že jsem sbíhal trasu Rajské, jako většina či všichni, tak aspoň vím, že příští týden to bude maras. Třeba ještě připadne půl metru a poznáme svůj limit zase, ale letos již naposled. Takže pokud se chcete bořit v závejích až po koule, příjměte prosím pozvání na závěrečnou.

3 komentáře:

  1. Krasne jsi to popsal, Stoso. Lepe by to nikdo nesvedl! :) BOBika

    OdpovědětVymazat
  2. Parádní :-) my se dnes přebrodily k atletickému stadiónu v Olomóci, jinde se dalo pouze plavat ve sněhové kaši :)
    Denisa

    OdpovědětVymazat
  3. Jste úžasní! Perfektní výkony! :-)
    A jen tiše závidím, takové množství sněhu... ;-)
    ivon

    OdpovědětVymazat