Krásná Krásná

LC 2016, 14.11. 2015

Krásná most

5,2 km/ 781 m

Pátek, páteček, páťulinek! Show must go on, první parádní sobotní etapa Lysacupu 2015 startuje z Krásné v polovině listopadu. Nemusím moc lovit v paměti, živě si vzpomínám na loňskou totálně propršenou etapu z Krásné, která následovala hned po prologu. Do posledních minutek jsem zůstávala v autě, rozběhání jsem se nezatěžovala, nechtělo se mi … no doufám, že nás liják tentokrát mine, páč bychom nemohli parkovat na travnaté ploše jako v dřívějších letech, a museli bychom si dát etapu Visalajskou. To by mi ani tak nevadilo, jenže etapa z Krásné je plánována pouze jednou, je krátká, ale prudká, a až na krátkou rovinku před severní sjezdovkou, se stálým stoupáním. Je krásná!

Vstávám, je docela fajně, vykukuje sluníčko, i když v noci ruchalo. Tak to vypadá slibně. Už neřeším pouze co na sebe, přidávám k tomu dilema č. 2, co mám snídat? Kafíčko, čajíček, rohlíček? Zkusíme to dnes takhle. Za chvíli už naskakuji do auta Porubáků, v Krásné jsme čas, a tak mám opět dost času řešit dilema č. 1, co na sebe? Tričko tenké, dres, nohy zakryté, šáteček na krček, a poprvé rukavičky, nebude to málo? Nebude to moc?

Na start 2 km, je třeba vyrazit, není naštěstí čas svá dilemata více řešit. Rozhodla jsem se, že mi bude fajně J

Rozbíhávám se ségrou, už se to pomaličku šrotuje do houfu, ještě fotečka, protože i pan Elprezidento dorazil a BĚŽÍME! Jéje, to je mela! A zase mám podle počáteční rychlosti ostatních pocit, že běžíme boltův rovinatý sprint. Daří se mi kličkovat, konečně stoupání širokou sjezdovkou, kde si každý najde svoji stopu, své tempo, své místo. Chvíli mi trvá, než se i já najdu. Cupitám, do chůze nepřecházím, předbíhám, než se zařadím do vláčku spoluběžců. Peťa Škrabánek přede mnou, občas si prohodíme pozice. Běžím si svoje, není to zadarmo, konečně táhlá travnatá pasáž, tu mám ráda, i když na jejím konci už jsem ráda, že si v seběhu před sjezdovkou odpočinu … Teprve teď si uvědomuju, že nahoře asi slunečno nebude a že mám už docela dost. Snažím se protáhnout na rovince krok, už jen sjezdovka, to už se tam nějak dotlačí! Tady i přejdu do chůze, předklon, ruce na kolena, ale rychlost neztrácím, zde už se ten rozdíl v porovnání s během smazává … poslední zatáčka, dva velké schůdky, rozbíhám, dávám tam, co ještě jde, pípám 42:01, v čase ženského traťového rekordu. Je to tam, paráda. Honzík už dávno nahoře, potkávám Majdu, je asi docela „hnusně“, sychravo, vlhkost, minimální viditelnost, ale já vnímám pocitově hlavně zimu. Stačí mi chvilička a začínám v mokrém oblečení netrpělivě očekávat Ivon, abychom mohly seběhnout. Doráží pár minutek za mnou a opravdu hned sbíháme. Na sjezdovce potkávám ještě spoustu běžců, pak už to docela fičíme zpět. Vbíháme z lesa a Krásná ukazuje svoji slunnou tvář … je krásně!

1. Tomáš Lichý 00:35:03