Běh zámeckým parkem – Kravaře

V parné neděli 16.6.2013 se konal další závod u nás na Prajzké. V Kravařích se běžel už 31. ročník Běhu zámeckým parkem. Rozhodli jsme se s Daliborem, že si po delší době zaběhneme a já si taky vyzkouším běžet ve velkém vedru. Přemluvila jsem i svou sestru, pro kterou to byl první „delší“ závod.

Na start se postavilo cca 160 závodníků, známé i méně známé tváře, hodně ze sousedního Polska. Běžely se 3 okruhy v parku, celkem 8700 m mezi golfisty (líbilo se mi, jak se na jednom místě prolínaly tyto naprosto dva odlišné sporty :-) ).

Vítězem závodu se stal Polák Robert Antczak s časem 29:26, v ženách zase Polka Michalina Mendecka s časem 33:38. Django běžel za 42:09, já o5 víceméně na konci, za 49:53. No, spokojená jsem moc nebyla, ale kofola a výborný kravařský koláček to spravili.

Závod to byl pěkný. Tentokrát, zdá se, ani nenastal žádný PROBLÉM!. Škoda jen, že už nikdo z našeho TEAMU nedorazil :-(. To jste spočívali po Brušperku nebo se vám nechtělo?! 

výsledky

foto

HV 2 - Šumava

Tož fajné to bylo, jako vždy, ale nedoléčené zranění jsou vždy sázkou do loterie, takže jsme byli rádi, že jsem cíl, viděli z té správné strany :-). A navíc, v cíli s velkým překvapením bedna. Koudymu díky za servis a rady z oboru :-).

Oficiální video

Výsledky
Foto Peitl

Majklova mohylka

Majklova mohylka na Lysé byla v pátek 31.května po zimě pěkně urovnána a vylepšena!! Jako vloni plánuji společný výšlap na Lysou.. pro tento rok v neděli 30.června v 10 hodin od Bezruče.. kdo   budete chtít, přidejte se, ráda Vás uvidím...

Zuzka

   

9. ročník Horského běhu na Lysou horu 2013

datum: 1.6.2013
účast: Wiatr, Stoša, Keňan, Ruda a Berďa
doprovod: Majda

       Po měsíční pauze od závodění jsem se již moc těšil na další běh a shodou okolností právě na Lysou horu. Od dvanáctihodinovky uběhlo mnoho dní, plně jsem zregeneroval a celkem pravidelně trénoval právě na běh do kopce. Z Ostravy jsme vyrazili v sobotu ráno za nepříznivého deštivého počasí, což nám ovšem na dobré náladě neubralo. Měl jsem akorát obavy, že zase nevylepším svůj čas za poslední čtyři roky, kdy se tohoto běhu účastním. V Ostravici na hřišti se dále dovídáme, že je trať o půl kilometru delší a že se běží celá severní sjezdovka. Takže na osobáček jsem mohl rovnou zapomenout.
       Před startem jsme se stihli s Wiatrem vydatně rozběhat a rozcvičit, s Berďou a Keňanem jsme sbalili věci na převlečení do společného pytle a poslali to nahoru. Pár minut před výstřelem k naší radosti přestalo i pršet a nepršelo ani po celý závod. Odstartoval jsem s Wiatrem, ale po pár stech metrech jsem zjistil, že na jeho tempo stále ještě nemám. V klidu se tedy soustředím jen sám na sebe, protože žádného vhodného tahouna kolem sebe nevidím. Běží se mi fajn, trasa je sice mokrá, blátivá a kamenitá, ale nijak zvlášť mi to neklouže. Dobře vím, že se blíží první sjezdovka, která nás všechny patřičně prověří. Mě se celkem daří stále běžet, i když jsem stejně rychlý jako ti co přešli do chůze. V necelé polovině kopce tedy přejdu také do chůze a některé borce v pohodě přecházím. Před koncem sjezdovky znova rozbíhám a cítím, že to stále jde dobře. Následuje občerstvovačka, kterou zcela ignoruji, protože nemám ani pocit žízně. Držím si vyrovnané tempo, míjím Lukšinec a zbývá poslední třetina závodu. Stále ovšem myslím na severní sjezdovku a vím, že musím pošetřit síly. Na větrech se udržuji v plynulém běhu ve vláčku několika borců. Obíháme první závěrečnou serpentinu, jenomže po pár metrech následuje prudší seběh pod severní sjezdovku. Tady již cítím každý kámen, chodidla jsou při došlapech bolavé. V prudké zatáčce povzbuzuje Pigi do sjezdovky. Zde se mi opět daří výborně šlapat a zdolávám nejtěžší úsek závodu. Nahoře mám nohy pěkně ztvrdlé i tak rozbíhám co to jde, protože vím, že se za mnou někde blíží Jirka Martikán. Jsem v cíli, jsem rád, že je to za mnou. Jirka dobíhá se ztrátou šesti vteřin. Už na Štramberské 10 jsem si všiml, že je ve vynikající formě. Jdu se napít a něco sníst. Potkávám Wiatra, běžel skvěle a vzhledem k tomu, že nebyl ve formě mi nandal jen čtyři minuty, jeho čas je 1:03:57. Čas 1:07:53 znamená nakonec, že jsem si dal osobák a to i na prodloužené trase. Posléze dobíhá Martin 1:16:47, pak Ruda 1:20:07 a Peťa 1:26:33.
       Nahoře jsme se občerstvili, zašli jsme se podívat za Majklem, položili jsme tam další kameny a udělali fotky. Mohylka je moc hezká a zřejmě ji stavební ruch na Lysé hoře již neohrozí. Pak jsme zašli do Kameňáku na polívku a na čaj a odpočinout si před dlouhým seběhem dolů. Závod s účastí necelých tří set borců a borek byl krásný, bohužel ani jeden z nás na ME do Bulharska nepostoupil. Takže nezbývá než doufat v divokou kartu. A ta by musela být hodně hodně divoká!


     

Horský běh na Lysou horu, 1. 6. 2013

Na den dětí se konal Horský běh na Lysou. Článek doplní Honza a dá se čekat, že ho opět napíše z pozice skromného introverta. :-) Já doplním jen odkazy na fotky.

Fotogalerie 1
Fotogalerie 2


A pár fotek z mého mobilu:

Výsledky

PIM 2013 a příběh o maratonských butkach :-)

tipovačka	před	po

Foto
PIM 2012 video

Běh osvobození Ostravy

Ve středu 8.5.2013 se konal Běh osvobození Ostravy. Podle propozic se mělo běžet z Hrabyně do Háje, přes Dobroslavice do Plesné a Poruby. Pořadatelé ale nakonec trasu změnili a běželo se z Hrabyně do Velké Polomi, Plesné a Poruby.

Těšila jsem se, že si konečně vyzkouším nějakou delší trať než 10 km a tak jsem se s radostí na tento závod vypravila. Po týdnu intenzivní práce v zahradě šlo běhání trochu stranou. Django se opět nezúčastnil – dal přednost práci v zákopu a tvoří nám doma garážové stání.

Od hřiště Arrows (cíl závodu) jsem se do Hrabyně svezla autobusem a šla se registrovat. Za VZS jsem zde byla sama :-(, i když podle termínovky VZS se měl účastnit i sám náš prezident??? Toho jsem ale nikde neviděla. Že by nějaký šotek? Či už se stal neviditelným? V místním kulturáku jsem potkala pár známých a zavzpomínala jsem na jedno z prvních opojení alkoholem, které jsem zde prožila na jakési zábavě za dob gymplu.

Před startem u památníku jsme zatleskali politické elitě našeho kraje (hejtman, náměstek) a honorární konzul Ruské federace se chopil startovního výstřelu. Opět jsem se zařadila dozadu a plánovala běžet „na pohodu“. Běželo se dolů na Josefovice po stezce pro pěší, pak bohužel až do Polomi po hlavním tahu. Běžela jsem si svým tempem. Bylo velké horko, v takovém jsem závodila poprvé. Kde je ten slibovaný déšť? Trasa mi přišla celkem těžká, pořád nahoru nebo dolů, rovinka žádná. Před cílem jsem už byla dost unavená, ale nijak jsem nespěchala. Do cíle jsem doběhla v čase okolo 1 hodiny a 10 minut, opět ke konci výsledkové listiny. Trošku mě mrzelo, že trať nakonec neměřila celých avizovaných 15 km, ale cca 11,7 km. Takže jsem si tu patnáctku zase nezkusila :-(. Tak jindy.

Po vyhlášení výsledků a losování tomboly (ve které jsem nic nevyhrála) jsem si dala nealko pivo, naložila do auta andílky, které mi přivedla babička, a jeli jsme domů. Django stále kopal. Závod hodnotím pozitivně a ráda si ho zkusím znova. Škoda, že tak trochu koliduje s pražským maratonem.

článek Bezvaběh 

Ještě malá vsuvka: Jak  jsem k běhu vlastně přišla  ANEB   proč jsem pořád mezi posledníma…

Běhání jsem od dětství nesnášela. Fakt nesnášela. Jsem z vesnice a za dob mého dětství nebylo tak běžné vozit děti do kroužků. Dodnes rodičům vyčítám, že mě nedali na nějaký sport :-(. Po různých pokusech jsem tak trochu náhodou zakotvila u plavání, jako plavčík jsem strávila 8 krásných let převážně na bazéně v Porubě. Pak jsme stavěli domek, přišlo jedno dítě, hned druhé dítě (bohužel ne dovolená v Jugoslávii:-)) a když se vše uklidnilo, tak jsem vážila 96 kg! Nikdy jsem nebyla nijak hubená, ale obézní jsem být taky nechtěla. Co teď? Už nerodím, nekojím, není se na co vymlouvat. Tak jsem jednoho únorového večera roku 2012 vzala půjčené hůlky a dala si procházku po Vřesině. Moje tepovka při chůzi do kopce dosahovala magických hodnot, takže kondice žádná. Ale bylo mi fajn. Proto jsem na takové procházky vyrážela skoro každý den – bylo to levné, pro mě realizovatelné a ještě jsem si vždy parádně vyčistila hlavu. Trošku jsem se umravnila v jídle a hle, po pár týdnech jsme měla 10 kg dole. To už se mi zdálo, že jenom chůze je málo, začala jsem tedy procházky prokládat lehkým během. Pamatuji si, že někdy před rokem jsem souvisle uběhla jen asi 3 km.

Měla jsem velkou radost a dole 20 kg. V tom nejlepším to se mnou „seklo“:-). Nikdo nevěděl, co mi je. Pořád se mi točila hlava. Absolvovala jsem nějaká vyšetření, stav se nezlepšoval a moje lékařka vyslovila podezření na roztroušenou sklerozu. Byla jsem na dně a zhubla jsem dalších 8 kg, běhání šlo stranou, nic mě nebavilo. Až když tuto nemoc vyloučili, začal se i můj stav zlepšovat. Zase jsem pár kil přibrala, ale byla jsem v pohodě. Zkusila jsem si svůj první závod v Hošťálkovicích a to mě tak povzbudilo a nadchlo, že jsem začala běhat více! Moje jméno se objevuje až na konci výsledkových listin, snad tedy nekazím VZS reputaci, ale mějte se mnou, prosím strpení :-). Běhám pro radost jako vy všichni a doufám, že časem k té radosti přibude i nějaký ten výsledek. Mám ráda nové výzvy a tak jsem se přihlásila na svůj první půmaraton. Na svá „otylkovská“ léta nevzpomínám ráda, proto běhám. A kupodivu mě to i baví :-) (a zdá se, že i Djanga)!!!

Porubský sprinttriatlon 2013

       Dne 1.5.2013 se pořádal v Porubě a okolí triatlon v rozsahu 500m plavání v bazénu, 21km na kole a 6km běhu. Za oddíl jsme se zúčastnili ve složení Poky, Malča a já. Po loňské premiéře to byl můj druhý. Letos jsem se těšil na výhodu silničního kola, protože loni na horském to bylo téměř beznadějné. Nastala ovšem i jedna nevýhoda, a to únava a nedostatečná regenerace po 12-ti hodinovém sobotním ultramaratonu. Touha po osobáku v bazénu a vyzkoušet si silničku proti ostatním borcům však byla silnější a proto jsem se na start postavil. 

       Ráno z domu jsem vyrazil brzy a na bazénu v Porubě jsem byl mezi prvními, vyšlo na mě startovní číslo šťastná sedmička. Pak jsem si odvezl kolo do depa a vrátil se na bazén na plaveckou část. Tam jsem již potkal Pokyho a Malču. Oba byli v dobré náladě a těšili se na závod. Nejdříve jsme se převlékli v šatnách, šli se rozplavat a pak už jsme jen hledali kolegy, se kterýma jsme tvořili čtveřice pro plaveckou část. První z nás plaval pětistovku Poky a s časem 7:32 potvrdil, že plavecky je na tom nejlépe. My jsme s Malčou šli do společné rozplavby. Zahájil to v solidním tempu Malča, já se schovával hned za ním a šetřil nohy. Posledních  200m jsem šel vpřed a pořádně zabral. Výsledný čas 7:43 byl o 27 vteřin lepší než loni. Malča plaval za 8:06. Potom jsem se šel vyplavat a jelikož bylo času dost, vlezl jsem si i do páry a lehce regeneroval.

       Start kola byl v 12.30 a začínali jsme postupně podle pořadí z bazénu s příslušnými odstupy od předchozího závodníka. Proběhl jsem depem sebral kolo a pádil do cyklistické části. Hned v úvodní rovince jsem pochopil, že po rovině jsem jeden ze slabších, ale jak říkám měl jsem ještě vytuhlé nohy po ultra. V kopcích za Martinovem už to bylo lepší a s některýma jsem držel solidní tempo. Při sjezdech jsem se také neztrácel. Nicméně Malča mě sjel hned po pár kilometrech. Na silničce jsem byl o pět minut lepší než loni na horáku. V cyklistické části jsem byl 50. což byla polovina startovního pole, takže spokojenost. 

       Do čtyř běžeckých koleček jsem vbíhal s určitou ztrátou na Malču, kterou jsem pak nevědomky stahoval, ale před sebou jsem si ho moc nevšiml. Svalovina dolních končetin už byla opět značně bolavá a zakyselená, ale i tak jsem si doběhl pro krásné 40. místo celkově. Dokonce musím uznat, že poprvé při triatlonu, zvláště při přechodu z kola do běhu jsem se netrápil jako pokaždé, ale konečně mi i ty nohy celkem běžely. V prvním kole jsem sice popadal dech a jel na dluh, v druhém kole jsem se zklidnil, ve třetím to běželo tempově a ve čtvrtém se dalo snad i zafinišovat do závěru.

       Malča byl v celkovém pořadí 38. a naše triatlonová jednička Poky 7., v kategorii však zvítězil. Takže gratuluji oběma a hrozně se budu těšit, že letos nějaké další triatlonky vyjdou do termínovky. 

Běžím s Majklem

vyhlašuji fotovideo soutěž: KDE VŠUDE BĚŽÍM S MAJKLEM?
posílejte fotky s nálepkou, hodíme to potom do galerie.
mějte se a "Kurde přydejte!"

Dogtrekking -1.5.2013 Pustevny-25km

 Ve státní svátek organizoval Roman Baláž dogtrekking na Pustevnách. Nabídl trasy -maraton, 25km a 8km.
Já jsem hodně zvažovala,zda před PIM ještě toto absolvovat, ale chtěla jsem hlavně provětrat Aju. Zvolila jsem 25km a nijak jsme to nedrtily a hlavně si to užily. Počasí nebyl nejhorší. Sice mlha,ale nefoukalo a běželo se mi dobře. Místy jsme přešly do chůze a to z důvodu sněhu a bláta. Trasa od Tanečnice na Martiňák a poté trasa od Kněhyně k Tanečnici z části pod sněhem a z části pod blátem. Tím sněhem jsem byla dost překvapena a místy to i klouzalo. Naštěstí těchto míst nebylo zas tak hodně a celkově byla trasa velmi pěkná. Roman měl i pomocníky ( Vašek Boža a Jana Orsavová), kteří zajišťovali občerstvovačku, focení, diplomy  a pod. Obecně velmi pěkná akce a i účast pejskařů byla slušná. Čas 2hod 33min.
V ženách jsem doběhla na 2.místě.
Nejlepší výkony podali na maratónské trati Roman Baláž a Ladislav Sventek časem 3:18:55.