Ostravský novoroční maraton v Bělském lese, 02/01/2011

Jelikož jsem v minulém roce neabsolvovala žádný půlmaratonský běh, chtěla jsem to co nejdříve dohnat (a hlavně se přiblížit sestře, která už má za sebou dvě takto dlouhé štreky: Kobeřický a Ostravský půlmaraton). Mnohými jsem byla mírně odrazována a sama jsem v podstatě nevěděla, jak se mi v zimě na sněhovém povrchu takto dlouhá trasa poběží. Nervozita a strach z neznáma mě provázela až do samotného začátku běhu, ale moc mi pomohla podpora a rady Honzy a doprovod mého statečného otce :-), který neváhal mrznout u občerstvovací stanice a staral se po celou dobu o můj pitný režim :-).
Jak již asi vyplynulo, za VZS (a samozřejmě za vlastní dobrý pocit :-)) se kromě mě rozhodl bojovat jen Honza, a to na maratonské trati.
Rady zkušenějších běžců jsem si vzala k srdci a začala pomaloučku. Čekaly mě 4 okruhy, ke kterým jsem měla možná až zbytečně velký respekt. První kolo jsem absolvovala v poklusu s Honzou, lehounce, abych si prohlédla trať a udělala si obrázek, co mě čeká. Druhé kolo jsem si postupně rozběhla svým tempem, na začátku třetího kola jsem už věděla, že se do cíle určitě dostanu. Na konci tohoto okruhu jsem začala dobíhat některé běžce, kteří se mi vzdálili v úvodu, a to mi dodalo sebevědomí a další chuť do běhu. Stále jsem se cítila nad očekávání dobře, měla jsem dostatek energie, a tak jsem běžela, běžela a běžela :-). Celá trasa utíkala neskutečně rychle, poslední okruh se blížil ke konci a já najednou sprintovala do cíle!!!!!!
Čas 1:43:44 :-)
Žádné trápení a přemlouvání sama sebe, bolest..... NAOPAK!!!
Radost z pohybu se zvyšovala každým krokem, endorfiny pracovaly na plné obrátky a já si první běh v tomto roce snad nemohla víc užít! :-)

NEPOPSATELNÝ POCIT!!!!!! TOTÁLNÍ NADŠENÍ!!!!!! EUFORIE!!!!!!

Zatímco jsem zářila štěstím a radovala se ze závodu, mnoho dalších běžců stále kroužilo po bílém koberci lesních cest. A mezi nimi kromě Honzy dokonce i další dva členové VZS (Berďa a Martin), kteří přišli podpořit našeho maratonce finišujícího v neuvěřitelném čase 3:33:38!!! Málem osobák!!! Myslím, že to nepotřebuje ani komentář!!! :-)
Spokojeni jsme byli určitě oba, protože jsme ve své kategorii nenašli přemožitele - svým výkonem jsme si vyběhali první místo!!!

Lepší vstup do běžecké sezóny roku 2011 jsem si já osobně snad nemohla ani přát. Sice jsem nepokořila Denisčin čas, ale to mi náladu ani trochu nezkazilo :-). Ale věřím, že to někdy příště vyjde!!! Těš se sestro!!!!!! :-D ;-)

ivon ;-)