Pustevny pod drobnohledem odborníka Lysacupu Hudym

Budu stručný, strohý a pravopisně nevypočitatelný. Pustevný, krásny to kopec, s rovnoměrným stoupáním, který přitáhne širokou veřejnost, což samozřejmě pak člověka posune v tabulce výše. Kdyby toto umístění měl „poctivé“ (mezi lysacupaky), tak by mě to velmi potěšilo. Bohužel jeden s nejvýraznějších aspektu závodu je startovné 150 kč předem přihlášení a 250 kč na místě. Dále pak výsledky po pěti dnech, což u obdobných závodů je docela pomalé. Ale aby to nevyznělo že závod stal za…, tak to rozhodně ne, bebechy vám vyvezli, na kopic jste obdrželi dáreček v podobě trika a k tomu žvanec, párek, polívku a čaj a navíc kdo by se spumprlikoval měl cestu lanovkou dolu v ceně startovného, bohužel lístek se mi podařilo někde ztratit, tak jsem musel použit lobing pro jízdu dolů. Jako bonus bylo počasí, které bylo opravdu luxusní.

Závod díky své vyvážečce (lanovce) má v cíli docela výkonné publikum, které povzbuzuje ať již doběhnete v jakémkoliv čase a stavu. Tedy nejste-li v tomto životě již aspirant na bednu, tak tohle si tam můžete užít i bez těchto nadějí. Jednu s největší ovací sklidil běžec s dvěma berlemi, ale naprázdno nevyšli ani ti co doběhli za ním. Hned ze startu jsem pochopil, že se s tím bílým sypkým sajrajtem bořícím se pod nohama to nepůjde tak snadno, což potvrdil i výsledek prvního který byl horší téměř o osm minut oproti loňsku a tak hned od startu jsem šel do maximálního běhu, který limituje nedostatek kyslíku. Při onom zápolení jsem si nevšiml, že mě už dávno předběhl malča a tak jsme se v cíli hrozně divil co tam dělá. Takže mě zase podělal a to jel jen na půl plynu. Bohužel Bobik se na startu neukázal a v cíli dělal že mě nevidí, tak se mi do hlavy začala vkrádat myšlenka když jsem nikoho neviděl až v cíli a je tam ta vyvážečka, že …

Mimo jiné závod běžel i odborník a vysokých funkcionářů Lysacup Hudy :-) a podařilo se mi tohoto borce obklopeného stovkami novinářů, díky bednění, ukořistit, a tak poskytl naši televizi VZS exkluzivní rozhovor.

O večerních radovánkách se tu zmiňovat nebudu, ale poslední svážečku jsem stihli :-), takže běhu zdar, kopcům zvlášť a lysakapu extra ;-) !

Chovejte se slušně

Dne 7.12.2010 jsme se s kamarády a členy Běžeckého oddílu Vodní záchranné služby ČČK Ostrava zúčastnili Přeboru Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava ve veslování. Byli jsme čtyři – Jarek propagátor, Malča koordinátor, Břéťa informátor, já normátor a pátý závodník z FK Jiří nervozátor.
Rozhodl jsem se napsat tento článek zcela klidně, bez emocí, suše, slušně, bez vtipu, bez nadávek a napadání soupeřů. A to především proto, abych dokázal, že takový článek se napsat dá, a že není třeba používat slova jako třeba prdel. Takové slovo a spoustu dalších neslušných výrazů použil ve svých říkankách tvůrce stránek bývalých Fialových Kober Jaromír Pigula. Takových metód já jsem dalek.
U vchodu jsme slušně pozdravili, zaregistrovali se, zaplatili startovné, a pro jistotu ještě jednou pozdravili slečnu, která nás registrovala. Jarek si slečnu také nafilmoval a Jiří o ní potom ještě nějakou dobu mluvil. Slečna byla mladá, sličná, s nevinným pohledem a krásnými ňadry, jak říkali kamarádi. Když jsme se všichni převlékli do sportovního oděvu na pánských toaletách, řádně a úplně se vymočili a umyli si poté ruce, vrátili jsem se zpět do sálu. Po doplnění potřebného množství tekutin jsme se šli rozveslovat. Břéťa se šel rozveslovat a nás rozveselovat. Zasedl na stroj Concept 2 poprvé ve svém životě a chtěl nám dokázat, že jej vynalezli bratranci Veverkové z Rybitví. Ti, jak je obecně známo, vynalezli ruchadlo. Jarek seděl na veslici podruhé a podobal se Břéťovi. Malča radil Břéťovi, já Jarkovi a Jarek všem. Poté nás Malča přihlásil k vlastnímu závodu.
Vystoupili jsme na podium po čtyřech schůdcích, já se uklonil, zvyklý to v záři reflektorů udělat vždy. Znovu jsme pozdravili slečnu, ona nás již ne. Na podiu stály čtyři veslice, každý jsme proto osedlali jednu. Jiří Závodný z Fialových Kober alias Jiřin, Jiřina neboli Závoďák, Závodnička nebo Závodnička pětka porazila dědka se rozhodl celkem správně jet v silnější skupině, což jsem mu nerozmlouvali a vlastně kvitovali s povděkem. Během mého upravování stroje odstartoval závod. Jeli jsme dlouhé dva kilometry a Malča dle svých výpočtů a tabulek dojel bezchybně pod 7 minut. Já ho neustále stíhal se sedmimetrovým odstupem, který se v závěru závodu zvětšil, nevím však na kolik metrů, jelikož se mi při úvahách o vomitu a defekaci rozostřil zrak. Že se jedou dva kilometry, zjistil Břéťa po pětistech metrech. Jarek se nenechal ruchadlem jakkoliv zaskočit, a kdyby jej ze stroje nesesadili hbití pořadatelé, hmitá dodnes. Několik rozplaveb po nás zasedla do kokpitu stroje Závodnička pětka porazila dědka. Jela jako o život a naše fandění a povzbuzování bylo dozajista slyšet až ve Slovanu. Závodnička dozávodila, ale nebyla spokojená, jelikož si neudělala osobák a přitom pomýšlela výše. My jsme Závodničku trochu uklidnili a myslím, že jí to pomohlo. Nemohly jí ukonejšit Kobry, vzhledem k tomu, že tam žádné nebyly.
Poté jsme se opět převlékli, nyní tedy ze sportovního do městského oblečení a vyrazili na bazén, kde nám za chvíli začínal trénink plavecký. To už s náma, a to dá rozum, Fialová Kobra nešla. Moc se nám to všem líbilo a pokud budete chtít, budeme vám o krásném závodě vyprávět u sklenice minerálky.
Výsledky

Běh na Pustevny

Kdy: 04/12/2010
Kde: Pustevny
Kdo: Malča, Jarek a mimo závod BOBika; doprovod Jana, Kačenka a ???

Ačkoli jsem běžel mimo hlavní závod, slyším spíš negativa ... Je pravda, že se točí zejména okolo výše startovného, na druhou stranu do dneška jsem nikde neviděl výsledky. :(
Jarek ani Malča zatím asi nenabyli stavu schopného popsat své zážitky nebo je už cestou zapomněli, že? ;)
Tak alespoň pár fotek od Valachů:

Kurde či sem?

Počítal jsem každý den, neděle i pátky
Lysacupe jsem zpět, do pohádky zpátky!

Ale to né! Kde jsou velké Kobry duhové?
ke komu vzhlížet mám, kde jste mí bohové?

Kde je Kobra Staňa, Stonka, Pigi či ten Koři,
mé legendy a sny jak domeček z karet se boří

Je šlus, fajront a tečka a bodka,
jak mě to vůbec mohlo potkat

Někdo velice pil a zpil se pod obraz,
podepsal, jak říkají fúzi - X-COBRAS

Na nás fandy FK veliký to podraz
z Fialových Kober jsou X-COBRAS

A vy jste na to kývli X-ÉŘI
a takoví jste byli fajní frajeři

Jsou tu i party další, třeba Pigi team,
za který asi běhá sám Mistr Bean

To je Kober rozpad a zmar čistý
sami už nemohli, zadřeli písty

Beskydama teď běhají po lesích zmatení
přeskakují potoky jak střelení jeleni

Neví čí jsou a kam skočit mají,
jak levné děvy každému klidně dají…

Láska k Lysé

K tomu asi není co dodat. ... Ale raději, pro jistotu: Pravý dolní roh a pak údaje v pravém horním rohu! ;)

4. etapa LC - Rajská bouda (mistrovská)


Tak jako na konci týdne bývá vesměs den, který se v češtině nazývá nedělí, tak i na konci každého listopadu bývá vesměs 4. etapa LC, které se říká mistrovská. Proč, to nevím. Asi, že cvičení dělá mistra a tak kdo to dělá počtvrté je zřejmě mistr.

Jako obvykle v poslední době se nás kluků a holek, kteří spolu, za sebou či vedle sebe běháme, sešlo na sobotní etapě pro některé skoro nepočítaně. Jen prezident, také jako obvykle, chyběl.

Tuto etapu jsem byl připraven vskutku výborně. Na příkaz tajemníka oddílu Bobika jsem se v předvečer akce připojil ke krátkému brífinku tajemníka a Keňana, který se měl týkat přípravy na závod. Protože jejich brainstorming byl pro mne příliš náročný a nezáživný, pomohl jsem hlavě přiměřeným množstvím alkoholu a pak mi již jejich bezesmyslné pindy začaly dávat smysl.

Po tomto taktickém školení jsem se ráno rozhodl uplatnit svou již osvědčenou taktiku držet poslední místo v oddíle a v podstatě jistit z větší či menší dálky zadky ostatních členů VZS, ostatně jak je u mne také obvyklé.

V posledních etapách mi tato taktika stabilně vycházela. Snad jen Pigi mi to narušuje a dere se stále sveřepě za mne. Ale protože je členem turistického oddílu X-Cobras, tak mne jeho zadek příliš nezajímá. Další podobný narušitel je Ruda. Ale i on má vždy dost úcty a nechá mne mého cíle dosáhnout. Také si musím dávat pozor na Jarka. Stále se totiž nenápadně zhoršuje a zdá se, že brzy ohrozí mou pozici posledního. I tohoto borce mám však stále pod kontrolou. Tuto etapu ale přišlo něco s čím jsem nepočítal a má taktika byla zcela neúspěšná. Na start totiž dorazila Bohunka. A její zadek jsem bohužel nespatřil ani jedinou. Takže za sebe mohu hodnotit tuto sobotu jako neúspěšnou. Ale příště se připravím lépe a pokusím se zpět vybojovat svou ztracenou pozici - posledního z VZS.

Co se týče pořadí, mohu pouze opisovat ze stránek LC, protože co se děje v půlce či dokonce v přední části závodního pole při své taktice netuším. Takže jen krátce: 17. Wiatr, 36.Poky, 60. Majkl, 105. Stoša, 125. Bob, 137. Jarek, 145. Keňan, 163. Ruda, 168. Berďa a 196. Bohunka.

A na závěr bych chtěl rozptýlit fámy, které dorazily již i do našich řad. Není pravda, že Koudy je jen mýtická bytost. Koudy existuje, vyčkává ve Včelínku a až nám bude nejhůř přijde nám ku pomoci.

VZS versus Kobry

Konečně jsem pochopil skutečný důvod fúze Kober s X-air. Žádný boj o vítězství v týmech, ale obava z rostoucí formy členů VZS. Abych to podpořil konkrétními čísly, tak jsem přepočítal týmové body, které by získali loňští členové našich týmů. Vypadá to takto:
Kobry by získaly v dosavadních čtyřech etapách 2768 bodů, VZS by získala 2474 body. To znamená, že v celkovém pořadí by loňské Kobry byly až desáté (dost nedůstojné pro tyto ambiciózní běžce) a náš tým by byl na dostřel na dvanáctém místě (což je srovnatelné s loňskem-ale při vyšší úrovni tohoto ročníku).
Upozorňuji, že jsem nepočítal Wiatra, jinak by bývalá sláva Kober ještě více pobledla.
Koneckonců je chápu. Fúze s opravdu silným týmem byla jediná možnost, jak udržet jméno Kober (byť modifikované) na výsluní výsledkové listiny.
Martin

3. etapa LC - Ostravice

Půl týdne jsem čekal, komu rupnou nervy a napíše pár řádků z nedělní etapy. A už je to tady - nervy ruply mi!
Nálada na LC je stále lepší. Už se skoro ani nevejdem BOBikovi do auta a hecovačka je náramná. Vyjeli jsme k transformátoru a dole u startu jsem udiveně zjistil, že už je nás - lysacypistů více, než startovních lístků. Prý mám potom nahlásit mailem, za kým jsem doběhl. No jo-a došlo organizátorům, že po doběhu jsem absolutně nezpůsobilý jakékoliv mentální činnosti (natož pak pamatovat si nějaké jméno skoro 4 hodiny)? Částečně vnímat okolí začínám až v chatě, kam se nějak (netuším jak) dostanu. Nicméně to vypadá, že pořadí je docela věrohodné.
Všech 232 účastníků (to je počet, co?) vyrazilo v krásném počasí a mi se běželo moc hezky. Celou asfaltku. Pak konečně začal ten pravý Lysacup-terén a velké trápení a dřina. Stošu jsem už ani nezahlédl, Majkla taky ne a Wiatr s Pokym byli v té době už dávno v cíli. Zbytky dobré nálady mi vzal Jarek, který zadupal kolem - a byl fuč. Na Lukšinci jsem se smířil s osudem, tělo se částečně rozběhlo a v hlavě mi blikalo optimistické: "teď už to nějak doklepu." Už jsem se pomalu viděl v cíli - a za mnou BOBika. No tak to ne! Za cenu fyzického zhroucení, jsem ho udržel za sebou (ale možná, že se nade mnou jenom slitoval...). Nakonec čas byl docela přijatelný (pro mě). Jak už jsem někde četl: jeden osobák za druhým a umístění stále horší a horší. No prostě-bylo to super!
A z oddílového hlediska ještě lepší. Poky se obleče do modrého trikotu skokana roku a Stoša je druhý ve vyrovnanosti. V týmech jsme skončili osmí. No nádhera. Až dorazí náš šéf, hecíř, guru, trenér, motivátor, aktivátor, generátor, Koudelátor - bude to ještě lepší. Jenom on a Jan Tleskač nás dovedou k lepším výsledkům.
Martin

Trocha statistiky: 24.Wiatr, 35.Poky, 75. Majkl, 98. Stoša, 137. Jarek, 142. Martin, 145. Bob, 176. Malča, 179. Ruda a 189. Berďa

Pár foteček od Rudy a Majdy: