Hasičský velikonoční čtvrmaraton Jilešovicemi 2012

Jarek mě zaúkoloval článečkem z dnešního běhu. Jeho výzvu jsem chtě-nechtě přijal, ale pojmu to dost osobně. Snad tím neunudím případné čtenáře.
Nadešel čas Velikonoc. Po minuloroční pauze jsem se opět mohl postavit na start tradičního závodu Jirky Brože v Jilešovicích. Tato událost má pro mě jakési kouzlo, které je možná dáno mými běžeckými začátky. Pominu-li LC a nějaké triatlony, byl to jeden z mých vůbec prvních čistě běžeckých závodů! Poprvé jsem se zde postavil na start v roce 2008 a dokončil za 51:58. Za ty roky by člověk čekal, že se pořádně zlepší ... Hned následující rok jsem se opravdu zlepšil - na 47:40. A tím jsem skončil. Letos jsem vzhledem k tréninkovým výpadkům vůbec netušil, na jaký čas mám běžet. Rád bych pod 50 minut, ale jistý jsem si nebyl. Začal jsem proto pěkně odzadu, necpal se a po startovním výstřelu ještě prohodil pár slov se soupeřem o modrý trikot v LC Lukášem Krejčím. Naznačil něco ve smyslu, že to jde jen vyklusat, ukázal mi záda a zmizel. :)
Po náběhu k jezeru nás čekalo pár tradičních "brodů" a skoků přes kaluže a bláto, což je úžasné pro držení nastaveného tempa. ;) Vzhledem k mé výšce a zvolené trailové obuvi mi to však nečinilo zvláštní problémy a tak jsem se mohl postupně prokousávat vpřed. Jak příjemné je předbíhat! Mé druhé já mě však upozornilo, že jsme v první třetině a že být předbíhán, obzvlášť na konci, má naopak demotivující charakter. Proto proběhla kontrola TF - trošku vyšší než bych čekal, ale myšlenka na jiné desítky a LC mě uklidnila. Takovou TF bych měl zvládnout.
Směrem k Hlučínu se projevuje boční vítr od jezera. V hlavě mi to šrotuje - to bude za chvílí foukat přímo proti! Rozhodl jsem se proto trochu přidat a dotáhnout borce přede mnou. Chvílí se schovávám před bočním větrem, ale pak se rozhoduji dotáhnout ještě dalšího běžce, se kterým se pak střídavě "potkávám" až do cíle.
Na panelové cestě předbíhám Andy. Pro mě překvápko, protože v tréninku jsem její záda viděl z úctyhodné dálky. Bohužel se ani nezavěsila a musela tak dřít sama.
U vily v Kozmicích už vidím, že čas bude pod 50 minut a když zamakám, vylepším i osobák. Zatím žádná krize, ale to nejhorší máme před sebou: dlouhá rovinka s častým protivítrem a finální stoupání k hasičárně. Po chvíli slyším za sebou cupitání. Povídám si - tak krátký krok má snad jen Tomáš Mrajca. A opravdu! Rozběhl se k finiši - toho musím využít! A nebyl jsem zdaleka sám (asi 5). Před mostem přes řeku už mi však ubývalo sil a tak jsem se rozhodl nějaké pošetřit do posledního stoupání. V něm mě mohutně povzbudila Adélka s Ivet. Zejména Adélka je expert na provokační a stimulační proslovy! ;) Nicméně Ivanu Zbořilovou, pokoušející metodu Gallowaye (běh/chůze), jsem nakonec nedoběhl. Chyběl kousek. Ale výsledný čas 47:24 (stopky) - osobáček -  mě dostatečně uspokojil! Jaké by to bylo asi v lednu, kdy jsem měl zřejmě životní formu? ...
Závodu se v našich barvách zúčastnil už jen Jarek, který to zaběhl těsně nad 45 minut. Měl nějaký stihomam samoty či co, takže jsem se ním vlastně jen vyfotil. ;) On určitě něco připíše v komentáři, dovolí-li mu to češtinářský strach!
Ač meteorologové hlásili původně nevlídné počasí, bylo naprosto skvěle. Po doběhu vynikající občerstvení v podobě chlebu se škvarkami, sádlem, cibulí či paštikou, něco na pití a pro šťastlivce i nějaká ta výhra v tombole! Nepřijdete příště taky?!
BOBika

PS: A abych nezapomněl na doprovod - na závodě jste mohli obdivovat i mou ženu se synkem! :D
Mapa (Marek Zeman & Garmin) nebo na Mapy.cz
BezvaBěh
Výsledky (.xls, MK Seitl)
Pár fotek od Jarka a Kačenky: